Vědci: Zásah na Ptačím potoce je chybný, kácet je potřeba jinde

Stejně jako ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Jan Frouz by Kindlmann podporoval ráznější zásah proti kůrovci v okrajových částech parku, nikoli ale v jádrových lokalitách.

Horské smrčiny jsou podle vědců ve vyšších polohách parku přirozenými lesy, v nižších partiích smrky nahradily dřívější jedle a bučiny. Tam vidí ekologové prostor pro lidský zásah. Místo smrků by v nižších polohách měly znovu dostat prostor jedle a buky, které by vytvořily přirozené pásmo proti šíření kůrovce do okolních lesů. Na rakouské části hor bylo toto pásmo zachováno a jako přirozená bariéra funguje.

Podle Kindlmanna má ředitel parku Jan Stráský pravdu v tom, že spor o Šumavu tkví v otázce, zda tam park "vytvořit", nebo tam pouze přírodu chránit. V prvním případě by podle Kindlmanna ale šlo o park typu Stromovka, nikoli ochranářský. I kůrovec je podle vědce přirozenou součástí smrkových porostů, větší škody působí v hospodářských lesích, nikoli v porostech vzniklých samovolně náletem, kde je místo pro různověké stromy.

"Stráský chce na Šumavě pokácet 68.000 stromů. Tedy zhruba patnáctkrát víc, než je vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Je mi proto záhadou, proč zaměřil své síly zrovna na kontroverzní Ptačí potok, když má z lesního zákona povinnost důsledně zasahovat ve všech zásahových zónách," uvedl Kindlmann.

Důležité podle vědců také je, aby co nejvíc pokácených smrků zůstalo v parku ležet. Horské smrčiny jsou totiž velmi chudé na živiny a nové stromky lépe prospívají na tlejícím dřevě.

Vědce pozvalo na tiskovou konferenci sdružení Hnutí Duha. Kromě argumentů týkajících se rozvoje lesa aktivisté upozorňují, že v místech kácení žijí ohrožené druhy živočichů. Poukazují na to, že správa parku nemá k zásahům v místech jejich výskytu potřebná povolení.

Aktivisty podporuje řada přírodovědců, na jaře část z nich založila stínovou vědeckou radu parku. I podle ní je Ptačí potok biologicky velmi cennou lokalitu podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a místem, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému. "Boj s kůrovcem v těchto místech je navíc zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií. Správa parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin," uvedla rada ve svém stanovisku.

Autor: ČTK
www.ctk.cz