Vědci popsali působení endogenních retrovirů v lidském organismu

Mezi tyto bílkoviny patří i syncytin-1 a syncytin-2. Jsou na povrchu specializovaných buněk placenty a svojí aktivitou nutí tyto buňky k fúzi. V místě kontaktu s děložní sliznicí tak vzniká vrstva splynutých buněk, která je nezbytná pro správnou výměnu živin a plynů mezi krevními oběhy matky a plodu. Snížené množství syncytinu-1 v buňkách placenty lze pozorovat u těžkých komplikací těhotenství způsobených špatným zásobováním plodu kyslíkem a živinami.

Zatímco v placentě je přítomnost syncytinů nezbytná, v ostatních tkáních nejsou tyto proteiny žádoucí a splývání buněk mimo placentu by mohlo vést k poruchám. Přítomnost syncytinu-1 byla například prokázána v mozku pacientů s roztroušenou sklerózou. Podle vědců je zřejmé, že organismus musí tvorbu syncytinů velmi striktně usměrňovat.

Výsledky Hejnarova týmu významně přispívají k lepšímu porozumění tkáňově specifické regulace syncytinů. Nové poznatky by mohly být využity k upřesnění klasifikace nádorů stejně jako v diagnostice, prevenci či léčbě poruch placenty, které zůstávají závažnou komplikací těhotenství i ve vyspělých zemích.

V teoretické rovině jde o názornou ukázku procesu, jímž jsou původně virové geny přizpůsobovány novým buněčným funkcím. "Evoluce neustále udivuje tím, jak dokáže pracovat i s genetickým odpadem pocházejícím z nebezpečných parazitů," uzavřel Hejnar.

Autor: ČTK
www.ctk.cz