V pátek nastane Den GDPR

Od loňského podzimu jsme jako jeden z nejčastějších dostávali dotaz na „prováděcí“ zákon ke GDPR – kdy bude, co bude upravovat. Mnohem více od veřejných institucí než od firem. Logicky, míst k upřesnění národními zákony jsou v GDPR desítky.

Bohužel, dlouhodobě musíme odpovídat, že druhé čtení zákona v Poslanecké sněmovně bude právě na schůzi, která začíná v týdnu, kdy GDPR nabývá účinnosti. Jednoduše se to nestihlo a to už v počátcích na vládě.

V předchozích týdnech se ukázalo, že ani na aktuální schůzi druhé čtení neproběhne. Zákon nebyl projednán na všech výborech.

Není to problém Sněmovny, naopak je dobře, že v prvním čtení se o návrh tohoto zákona přihlásilo tolik výborů. Příjemné je, že v rozpravě v prvním čtení od všech vystupujících poslanců napříč stranami zaznělo, že základní smysl GDPR je prospěšná věc (ostatně v té době vrcholila aféra Cambridge Analytica/Facebook). Potěšilo také, že vládní návrh bleskové odsouhlasení návrhu neprošel. Už jen proto, že do doprovodného zákona tohoto prováděcího zákona – tj. zákona, kde se naráz mění desítky zákonů v souvislosti s tímto - se dostaly i věci silně kontroverzní a soukromí naopak oslabujících. Za všechny jmenujme PNR – trvalý přísun detailních dat o cestujících aerolinek bezpečnostním složkám. Toto by se rozhodně mělo důkladně ve výborech probrat (a omezit).

Můžeme tedy tipovat účinnost doprovodného zákona někdy na podzim, o obsahu však můžeme informovat jen v podobě pravděpodobnostních scénářů. Daný je samozřejmě text ve znění navrženém překladatelem. Ten se od září loňského roku měnil třikrát. A mezi lednovou a březnovou verzí došlo ke změně, která se neděla v proceduře připomínkového řízení - soulad s legislativními pravidly vlády je tedy tak trochu na vodě.

Podstatná byla hlavně změna učiněná před samotným schválením vládou – hranice pro souhlas pro online aktivity dětí (tam, kde poskytují své osobní údaje) byla posunuta z původních 13 na 15 let. Nepovažuji změnu za šťastnou, „internetová zletilost“ by měla kopírovat reálný stav věcí. I tak může být praktická podoba souhlasu dost absurdní, jak se již na tomto blogu objevilo.

Množina scénářů podoby doprovodného zákona je zatím dost neomezená, pozměňovací návrhy či aktivita Senátu mohou dovést zákon nebo jeho ustanovení do nejrůznějších podob.

Nejvíce se nyní mluví o právech novinářů – aby GDPR neblokoval poskytování informací. V televizním zpravodajství se před pár dny objevila i dramatická reportáž. V ohrožení prý může být například i možnost médií natáčet účastníky různých demonstrací nebo náboženských akcí. Lze to nazvat hoaxem přímo v mainstreamovém médiu. Samotné GDPR několikrát vyhrazuje pro novinařinu extra zacházení a i návrh prováděcího zákona má pro novinářské účely dost široké výjimky. Naopak - bych byla opatrná s dalším rozšiřováním výjimek pro média. Za prvé - správně na prvním čtení zaznělo, že výjimky by měly být pro novináře-jednotlivce, ne pro média coby instituce (má logiku, při dnešní oligarchizaci vydavatelských domů apod.). A za druhé – zrovna mám na stole (detaily případu nemohu uvést, jsem pod mlčenlivostí) případ hyenismu televizní stanice, která s gustem nabídla divákům informace o vážné nemoci oběti trestného činu, ač musí příslušný paragraf na ochranu obětí dobře znát. Nad etikou i právem zde převážila senzacechtivost. Snad tedy parlament kampaň za nedotknutelnost médií u prováděcího zákona posoudí rozumně – výjimky ano, ale bezbřehá neodpovědnost ne.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

32°C

Dnes je pondělí 20. srpna 2018

Očekáváme v 13:00 32°C

Celá předpověď