V Německu se řeší, jestli po volbách vznikne koaliční Jamajka

foto Volby v Německu. Ilustrační foto.

Berlín - Vznikne v Německu po parlamentních volbách 24. září Jamajka, semafor nebo spíše červeno-červeno-zelená koalice? S takovouto terminologií, která odkazuje na typické barvy jednotlivých stran, o povolebním vývoji už řadu týdnů diskutují německá média, politici i odborníci.

V Německu je běžné vládní koalice rozlišovat podle barev zastopených stran. Koalici konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie se tak běžně říká černo-červená, vládě SPD a Zelených zase červeno-zelená.

Výrazně zajímavější jsou názvy vlád složených ze tří stran. Koalici CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených se přezdívá Jamajka, podle černo-žluto-zelené vlajky tohoto karibského státu, vláda složená z CDU/CSU, SPD a Zelených se zase podle stejného principu nazývá Keňa. Barvy semaforu kopíruje koalice SPD, FDP a Zelených, ve vládě SPD, Levice a Zelených je pak červená barva zastoupená hned dvakrát, a tak se jí říká červeno-červeno-zelená.

Barevné rozlišování koalic s oblibou používají všechna německá média, která už dlouhou dobu řeší i všechny možné povolební konstelace. Velkou pozornost přitom věnují i kabinetům jednotlivých spolkových zemí, jejichž úspěšné, nebo naopak neúspěšné fungování by mohlo být kladným, či odstrašujícím vzorem pro spolkovou úroveň.

Barevné inspirace je přitom na zemské úrovni spousta. Jamajku je možné najít v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku, Keňu v Sasku-Anhaltsku, semafor v západoněmeckém Porýní-Falci a červeno-červeno-zelenou koalici zase v Berlíně. Na mapě zemských vlád jsou ale i další barevné kombinace - červeno-zelená, černo-červená, černo-zelená nebo černo-žlutá.

Pokud jde o celoněmeckou úroveň, ani CDU/CSU, ani sociální demokraté nepreferují, aby po volbách pokračovala dosavadní velká koalice. CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která je jasným favoritem parlamentních voleb, by mnohem raději uzavřela černo-žlutou koalici s FDP a vyloučeno není ani černo-zelené spojenectví se Zelenými.

Ani jedna z těchto variant však není bezproblémová. Bavorské CSU by spojenectví se Zelenými bylo hodně proti srsti a podobné pocity má v opačném gardu i levicovější část Zelených. Proti koalici s FDP zase hovoří zkušenosti z poslední takové vlády v letech 2009-2013, která není považována za příliš úspěšnou. Svobodní demokraté se po ní navíc poprvé od druhé světové války nedostali do Spolkového sněmu.

Úvahy o těchto koalicích mohou navíc po volbách vzít velmi rychle za své, protože zatím vůbec není jisté, že by měly parlamentní většinu. Podle většiny průzkumů veřejného mínění tomu tak nebude. Na tom samém zřejmě ztroskotá i možnost vytvoření první červeno-červeno-zelené vlády pod vedením sociální demokracie na celostátní úrovni.

Ve hře tak nakonec dost možná zůstanou jen dvě realistické varianty - první celoněmecká Jamajka (CDU/CSU, FDP a Zelení) nebo pokračování dosavadní černo-červené koalice.

Zelení, Levice a FDP se spolu s AfD utkají o třetí místo

Svobodná demokratická strana (FDP), Zelení a Levice se v nadcházejících německých parlamentních volbách spolu s Alternativou pro Německo (AfD) utkají o třetí místo. I když se žádná z trojice stran v preferencích nepohybuje nad deseti procenty, mají dvě z nich - FDP a Zelení - šanci usednout v příští vládě.

"Všechny tři se snaží prosazovat svá témata, Zelení ekologii, Levice sociální spravedlnost a liberálové pro sebe objevili téma digitalizace," zařazuje programově strany politolog z univerzity v Düsseldorfu Stefan Marschall. Jeho kolega z univerzity v Erfurtu Andreas Anter zase upozorňuje, že především svobodní demokraté a Zelení se v posledních letech hodně přiblížili. "U Zelených a FDP jsou dnes nepatrné, možná estetické rozdíly," míní. "Levice je z této trojice stranou, která teď dělá nejsilnější opoziční politiku," podotýká politoložka z univerzity v Tübingenu Gabriele Abelsová.

Právě Levice si zatím z uvedených tří stran může dělat šance na nejlepší volební výsledek. Průzkumy jí přisuzují mezi devíti až deseti procenty hlasů. Strana vedená dvojicí volebních lídrů - Sahrou Wagenknechtovou a Dietmarem Bartschem - se je snaží získat třeba sliby výrazného zvýšení minimální mzdy, zavedení minimálního důchodu nebo milionářské daně. Zároveň odmítá chystané dohody o volném obchodu či o zvyšování obranného rozpočtu a prosazuje užší vztahy s Ruskem.

Před čtyřmi lety Levice, která vznikla v roce 2007 sloučením východoněmeckých postkomunistů a skupiny odpadlíků od sociální demokracie, získala 8,6 procenta hlasů a skončila v opozici. Nejinak tomu zřejmě - pokud jde o účast na vládě - bude letos. A stejně jako před čtyřmi lety může Levice počítat s tím, že se jí na východě Německa dostane výrazně vyšší podpory než v jeho západní části.

Opačně jsou na tom svobodní demokraté a Zelení. "FDP je na východě prakticky bezvýznamná, má kolem čtyř, pěti procent," říká politolog Anter. "To samé platí pro Zelené," popisuje. Obě strany tak musí hlasy získávat především v bývalé západní části Německa, kde jsou o poznání silnější.

Svobodným demokratům mají volby, které se uskuteční 24. září, pomoci zapomenout na trauma z roku 2013, kdy se poprvé od druhé světové války do parlamentu nedostali. Strana se tehdy po výsledku 4,8 procenta ocitla jak mimo vládu, tak mimo Spolkový sněm.

FDP, která byla v minulosti členkou mnoha kabinetů jak s konzervativní unií CDU/CSU, tak s SPD, věří, že jí k dosažení cíle pomůže i výrazná kampaň šitá na míru jejímu šéfovi Christianu Lindnerovi. Programově chtějí liberálové zaujmout například slibem daňových úlev ve výši kolem 30 miliard eur ročně, snížením byrokratické zátěže nebo založením digitálního ministerstva. V průzkumech mají okolo osmi až deseti procent.

Zhruba o procento níže se pohybují Zelení, kteří ve Spolkovém sněmu zasedají nepřetržitě od roku 1983. Strana, která v posledních volbách získala 8,4 procenta hlasů, sází na duo Cem Özdemir, Katrin Göringová-Eckardtová a na tradiční ekologická témata. Zelení požadují okamžité vypnutí 20 nejšpinavějších uhelných elektráren, rychlé zvyšování objemu elektřiny vytvořené z obnovitelných zdrojů nebo zákaz nových aut se spalovacím motorem od roku 2030. Zasazují se také o postupné ukončení masových chovů zvířat a odmítají zpřísňování azylového systému.

I přes množství požadavků je podle některých kampaň Zelených příliš nevýrazná. "Je překvapivé, jak jsou Zelení zdrženliví, i když by třeba dieselový skandál měl být přesně jejich téma," říká politolog Marschall. Podle odborníků to souvisí i s tím, že ve straně existuje silné hospodářské křídlo, k jehož představitelům patří také volební lídři.

Právě toto křídlo by nemělo problém s povolební koalicí s konzervativní unií CDU/CSU a svobodnými demokraty. To je v současné době podle průzkumů veřejného mínění spolu s pokračováním velké koalice CDU/CSU a sociálních demokratů jediné realistické povolební uspořádání v Německu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

15°C

Dnes je úterý 19. září 2017

Očekáváme v 1:00 10°C

Celá předpověď