V Mnichově se řešil brexit, budoucnost EU i vztah s USA

foto Demonstrace proti bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Mnichov - Budoucí vztahy Británie a Evropské unie, rozpadající se mezinárodní řád, transatlantické vztahy nebo situace na Blízkém východě a na východní Ukrajině byly hlavními tématy mnichovské bezpečnostní konference, která dnes skončila. Mezi nejsledovanější patřila vystoupení britské premiérky Theresy Mayové a předsedy izraelské vlády Benjamina Netanjahua. Českou republiku na konferenci, které se zúčastnily stovky politiků a diplomatů, zastupovali ministři zahraničí a obrany - Martin Stropnický a Karla Šlechtová.

Šéfka britské vlády Mayová v sobotu ve velmi očekávaném projevu řekla, že její země zůstane i po brexitu zcela oddána evropské bezpečnosti. Smlouvu o bezpečnostní spolupráci by Mayová, podle níž je vyloučené opakování referenda o vystoupení Británie z EU, ráda uzavřela příští rok.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se vyslovil pro to, aby obě strany řešily oblast bezpečnosti odděleně od ostatních otázek. Ve svém projevu také řekl, že EU musí rozhodovat rychleji a jednodušeji, aby mohla dělat světovou politiku. V otázkách zahraniční politiky by podle něj neměla být v Evropské radě potřeba jednomyslnost.

Česká vláda se podle ministryně obrany Karly Šlechtové touto otázkou zatím nezabývala, sama je k takové změně ale spíše skeptická. Šéfka resortu obrany má také za to, že by bylo celkem ostudné, kdyby Česko do roku 2024 nenaplnilo dvouprocentní cíl obraných výdajů, který si dalo NATO. Mohla by se do nich podle ní počítat také rozvojová pomoc.

Podobný přístup zvažuje i Německo, jehož ministryně obrany Ursula von der Leyenová se vyslovila pro to, aby Evropa posílila vojensky, byla samostatnější a převzala ve světě více zodpovědnosti. Její vládní kolega a ministr zahraničí Sigmar Gabriel zase nepřímo kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa. Němci si podle něj nejsou jistí, jestli ještě poznávají svoji Ameriku. Nevědí, zda ji hodnotit podle činů, nebo tweetů.

Washingtonu také doporučil, aby nenechal zkrachovat dohodou o íránském jaderném programu. Tu naopak tvrdě kritizoval izraelský premiér Netanjahu, který ji přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938. Írán označil za největší hrozbou pro dnešní svět. Izrael proti němu bude konat bez zaváhání, pokud to bude potřeba, prohlásil také. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že si tato slova nezaslouží ani reakci.

Na konferenci se debatovalo také o východní Ukrajině, i když se nakonec neuskutečnila plánovaná schůzka zástupců Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve svém projevu Moskvu obvinil z toho, že vede celosvětovou hybridní válku a cynicky útočí na demokratické hodnoty. Svět by se podle něj měl Rusku postavit.

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese by zase mezinárodní společenství mělo reagovat na raketové aktivity severokorejského režimu. Poprvé od konce studené války existuje hrozba jaderného konfliktu, a proto je potřeba vytrvat v tlaku na KLDR. Hrozbu bude podle šéfa amerických zpravodajských služeb Dana Coatese představovat nadále také Islámský stát.

Pobouření na konferenci, kterou v sobotu doprovodila pokojná demonstrace asi 2000 lidí, vyvolal polský premiér Mateusz Morawiecki, když hovořil o tom, že i někteří Židé nesli odpovědnost za holokaust. Izraelští politici jeho slova odsoudili a obvinili ho z antisemitismu. Polská vláda se v dnešním prohlášení snažila Mazowieckého výroky zmírnit, když uvedla, že premiér se snažil otevřít upřímnou debatu o zločinech spáchaných na Židech během holokaustu bez ohledu na národnost osob, které za ně nesou odpovědnost.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 22. června 2018

Očekáváme v 11:00 15°C

Celá předpověď