V Bulharsku a Rumunsku volby do EP ve stínu vnitřních problémů

V Bulharsku voliči jen necelý měsíc po volbách do EP budou rozhodovat o složení tamní poslanecké sněmovny. Obě kampaně se tak fakticky překrývají. Dokonce se v této zemi diskutovalo o tom, zda by se eurovolby i parlamentní volby nemohly konat v jediný den, to ale republiková ústava neumožňovala. Volby do EP, v nichž v této zemi jde o 17 křesel, do pozadí také zatlačily spory ohledně hranice pro vstup stran do parlamentu.

Favoritem voleb do EP je středopravicové uskupení Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) pod vedením sofijského starosty Bojka Borisova. Následuje ho Bulharská socialistická strana premiéra Sergeje Staniševa. Podle průzkumů mají Bulhaři dost toho, že žijí v nejchudší zemi EU a navíc nejvíce prolezlé korupcí. Socialisty vedenou vládu viní z toho, že nezvládla ochránit bulharskou ekonomiku před globální krizí.

Volby v Bulharsku v posledních letech provázely případy skupování hlasů, příslušníci sociálně slabých skupin, zejména Romové, je prodávali za velmi nízké částky. Jak uvádí internetový portál o EU Euractiv, v nedávném průzkumu nadace Open Society Fund přibližně 30 procent obyvatel nevyloučilo, že by svůj hlas mohli prodat za cenu, jež se pohybuje mezi 25 a 100 eury (mezi 669 a 2675 korunami).

Také v Rumunsku se blíží volby, voliči budou na podzim vybírat nového prezidenta. Tamní politická scéna tak žije spíš prezidentskými volbami než kampaní pro eurovolby, z nichž vzejde 33 europoslanců. Jedno z křesel by ráda obsadila i dcera prezidenta Traiana Baseska Elena, která, jak poznamenala agentura APA, se zatím spíš než svou politickou angažovaností proslavila svým působením na přehlídkových molech a přítomností v módních časopisech.

Nejsilnějšími hráči jsou Demokratická liberální strana, jíž je blízký prezident Basescu, dále sociální demokraté. Tyto dvě strany spolu nyní tvoří vládní koalici.

Hlavními tématy předvolební kampaně je v Rumunsku nezaměstnanost a sociální ochrana. Zatímco ještě nedávno tato země patřila k nejrychleji rostoucím ekonomikám Evropy, nyní musejí její hospodářství zachraňovat půjčky od mezinárodních institucí.

Jak v Rumunsku, tak Bulharsku se očekává, že volit přijde méně lidí než v průměru v celé unijní sedmadvacítce. Podle průzkumu agentury TNS, jehož výsledky byly tento týden zveřejněny na internetových stránkách Evropského parlamentu, v Rumunsku "určitě bude volit" 30 procent voličů, v Bulharsku 34 procent. Celounijní průměr je přitom 43 procent, vyplývá z tohoto průzkumu.

Autor: ČTK
www.ctk.cz