Trump: Nechci, aby byl Putin hrozbou pro Evropu, proto máme NATO

foto Americký prezident Donald Trump na summitu NATO v Bruselu.

Brusel - Ruský prezident Vladimir Putin je pro šéfa americké administrativy Donalda Trumpa jako reprezentant Ruské federace konkurentem. Trump to dnes řekl novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu s tím, že si nepřeje, aby byl Putin pro Evropu bezpečnostní hrozbou. Právě od toho podle něj existuje Severoatlantická aliance.

Trump také vypočetl několik témat, která hodlá s Putinem probrat na blížící se schůzce v Helsinkách. Nechybí mezi nimi kontrola jaderných zbraní, vojenská cvičení na Baltu, dění na Ukrajině či syrská krize, ale prý také otázka ruského vměšování do amerických prezidentských voleb, které Trumpa vynesly do jeho současného úřadu.

"Možná to zase popře. Všechno, co můžu udělat já, je říkat: Dělali jste to? Tak už to nedělejte. A on to může popřít," poznamenal.

Ideálním výsledkem napjatě očekávané schůzky v Helsinkách by prý ale byla "likvidace jaderných zbraní všude ve světě, žádné války, žádné konflikty nikde, pojďme najít lék na každou nemoc lidstva. S tím začněme," řekl s nadsázkou Trump. Zdůraznil, že setkání nebude dlouhé, může a nemusí prý vést k nějakému produktivnímu výsledku.

Spojenci v NATO mu prý dnes za jeho chystané setkání děkovali a přáli schůzce úspěch. Nevyloučil také, že by se s Putinem mohli stát v budoucnu přáteli. "Není můj nepřítel. Je to můj přítel? Ne, na to ho neznám dostatečně, potkal jsem ho jenom párkrát," podotkl.

Trump i dnes před novináři zopakoval, že se mu nelíbí plynovod Nord Stream mířící z Ruska po dnu Baltského moře do Německa. Tvrdě jej zkritizoval už ve středu v souvislosti s tlakem na zvýšení německých obranných výdajů.

Upozornil tehdy, že Německo platí miliardy Moskvě za ruský plyn a je prý na Rusku zcela závislé ve stejnou chvíli, kdy od USA žádá financování své obrany proti stejnému Rusku. S plynovodem je prý "třeba něco udělat", řekl.

Trump také řekl, že pokud by byl v úřadě on a ne jeho předchůdce Barack Obama, Rusko by nikdy neanektovalo ukrajinský Krym. Tento krok Moskvy je jedním z důvodů nynějších velmi chladných vztahů mezi Západem a Ruskem. "Co bude s Krymem dál, to vám nepovím. Šťastný z toho nejsem, ale bylo to za Baracka Obamy, ne za Trumpa," podotkl.

"Doufám, že budeme moci s Ruskem vycházet, myslím, že se nám to nejspíš může podařit," dodal americký prezident.

Kreml: Trumpovy výroky o plynovodu neovlivní helsinský summit

Vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že projekt plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa rozděluje Evropu, podle Kremlu neovlivní chystanou pondělní schůzku šéfa Bílého domu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách.

Trumpův postoj považuje Moskva za pokus přinutit Evropany k nákupu dražšího plynu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že evropští odběratelé si musí sami vybrat, kde budou plyn nakupovat.

Peskov dnes odmítl Trumpova slova, pronesená ve středu na summitu NATO v Bruselu, mimo jiné o tom, že Německo je "zajatcem" Moskvy kvůli své energetické závislosti. Peskov zdůraznil, že Moskva a Berlín jsou rovnoměrně závislé na sobě navzájem.

"Pokud jde o závislost Německa (na Rusku) jako velkého kupce plynu, nemůžeme s tímto tvrzením souhlasit," řekl mluvčí Kremlu novinářům. "Dodávky plynu prostřednictvím plynovodu nevede k závislosti jedné země na druhé, ale k naprosté vzájemné závislosti. To je zárukou stability a budoucího rozvoje," dodal Peskov.

Trump ve středu mimo jiné poznamenal, že Německo dělá chybu, když podporuje výstavbu plynovodu přes Baltské moře ze 11 miliard dolarů, aby dováželo ještě více ruského zemního plynu, zatímco alianční závazky týkající se výdajů na obranu Berlín neplní.

Podle Kremlu má projekt Nord Stream 2 čistě komerční povahu a Trumpovy útoky proti plynovodu označil za nekalou soutěž. Rusko údajně po desetiletí dokazovalo, že je spolehlivým dodavatelem energií do Evropy. Podle Kremlu může Rusku v cenách plynu konkurovat jen málo dodavatelů.

Na setkání Trumpa s Putinem, plánované na příští pondělí v Helsinkách, přesto Trumpovy výroky pravděpodobně nebudou mít vliv, domnívá se Peskov. Od počátku se totiž podle něj očekávalo, že půjde o obtížný summit.

Státy NATO podpořily svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny

Členské státy NATO během druhého dne summitu v Bruselu podpořily svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Severoatlantická aliance rovněž opětovně vyzvala Rusko, aby zvrátilo obsazení Krymského poloostrova. Vyplývá to z prohlášení NATO po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Českou republiku na summitu zastupovali premiér Andrej Babiš a Jan Hamáček pověřený řízením ministerstva zahraničí.

"Hlavy států a vlád NATO diskutovaly o konfliktu na východě Ukrajiny, kde Ukrajinci již více než čtyři roky brání svou zemi před agresivními akcemi Ruska," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve svém prohlášení. "NATO a Ukrajina opětovně vyzývají Rusko, aby zvrátilo nezákonnou a nelegitimní anexi Krymského poloostrova, kterou neuznávají a nemají v plánu ji uznat ani v budoucnosti," dodal.

Spojenci podle Stoltenberga nyní očekávají další pokrok v úsilí Ukrajiny, pokud jde o přijetí nezbytných reforem, ať již jde o boj proti korupci či respekt k lidským právům. "Úspěch ukrajinských reforem bude klíčový pro položení základů prosperující a mírumilovné Ukrajiny pevně ukotvené mezi evropskými demokraciemi," dodal šéf aliance.

NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014 rozmístilo v Pobaltí, Polsku, Bulharsku a Rumunsku své pozemní jednotky. Na začátku června hlavy devíti států střední a východní Evropy ve Varšavě vybídly Severoatlantickou alianci, aby - po pozemních silách - posílila své "východní křídlo" také o letecké a námořní jednotky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je úterý 17. července 2018

Očekáváme v 3:00 18°C

Celá předpověď