USA nevylučují novou vlnu protestů proti filmu o Mohamedovi

Nejdůraznějším příspěvkem k protestům byl útok afghánského Talibanu na základnu Bastion v afghánské provincii Hílmand v noci na sobotu. Zahynuli dva američtí vojáci a Taliban pak akci zdůvodnil jako vlastní protest proti filmu. Na základně slouží i britský princ Harry, jehož chce Taliban zabít nebo unést; princ ale útokem nebyl ohrožen a nehodlá kvůli němu zkrátit svůj pobyt v Afghánistánu. Útok byl proveden velmi organizovaně, takže se ozbrojencům Talibanu podařilo poničit letadla i hangáry.

K většímu protestu se v noci na sobotu v Sydney sešli australští muslimové a při ostrých potyčkách s policií šest mužů zákona zranili. Několik desítek muslimů pak v sobotu bez povolení demonstrovalo u amerického velvyslanectví v Paříži.

Naopak klid zavládl v Tunisu, Chartúmu, Káhiře i Saná, kde byly v týdnu protesty nejbouřlivější a neobešly se bez několika lidských obětí. K americkým ambasádám v Tunisu a Saná byly vyslány početné policejní oddíly, příjezd k ambasádě v Káhiře policie zablokovala a vytlačila demonstranty z její blízkosti. Příjezdové cesty jsou uzavřeny i k velvyslanectví v Saná, jehož konzulární sekce zůstane do 29. září uzavřená.

USA chtěly do Libye, Jemenu a Súdánu vyslat po 50 členech speciálních jednotek k ostraze svého personálu a majetku. Chartúm na to ale nepřistoupil, což Panetta označil za právo hostitelské země. V Saná už Američané jsou, ale nebudou asi vycházet z objektu ambasády. Libye vojáky přijala a spolu s USA vyšetřuje úterní útok na americký konzulát v Benghází.

Prezident Muhammad Madžarjáf řekl, že v Benghází nešlo o spontánní protest, nýbrž o předem naplánovanou akci, jejímž cílem byl personál amerického úřadu. Při útoku zemřeli čtyři Američané včetně velvyslance Christophera Stevense. Libye už zatkla 50 podezřelých, mezi nimiž jsou i cizinci. Al-Káida oznámila, že akce v Benghází byla odvetou za smrt dvojky v její hierarchii abú Jahjá Libího. Byl zabit v červnu při náletu bezpilotního letounu na kmenových územích v Pákistánu.

Americký prezident Barack Obama o víkendu vyzval Američany, aby se nedali zastrašit protiamerickými protesty. Bílý dům znovu marně žádal server Google o stažení klipu o kontroverzním filmu Nevinnost muslimů z internetu. Google ale odmítl ustoupit politickému tlaku a přístup k nahrávce na YouTube omezil pouze v Indii, Indonésii, Egyptě a v Libyi.

List Los Angeles Times k tvůrcům filmu řadí tři muže, kteří prý se hlásí k učení koptského kněze Zakarii Botrose. Tento Egypťan, který nyní žije v USA, Mohameda považuje za nekrofila, homosexuála a pedofila, jak ho také vykresluje film Nevinnost muslimů. Jeden z jeho tvůrců Nakoula Besseley Nakoula už byl v USA vyslechnut na policii, protože je podezření, že prací na filmu porušil pravidla pětiletého podmínečného trestu, jenž mu zakazuje používat počítač a internet. Po krátkém výslechu byl propuštěn, ale své adrese v Kalifornii se vyhýbá.

V Íránu se kvůli snímku znovu dostala na přetřes fatva vynesená roku 1989 nad indickým spisovatelem Salmanem Rushdiem. Jedna íránská nadace za její splnění, tedy za zabití Rushdieho, zvýšila odměnu o půl milionu dolarů na nynějších 3,3 milionu. Rushdie roku 1988 publikoval román Satanské verše, který je dle íránských duchovních příčinou nekončících urážek proroka Mohameda. Skoncovat s nimi podle nich může jedině Rushdieho smrt.

Autor: ČTK
www.ctk.cz