Třetina lidí nemá kvalitní spánek

Jak to vlastně se zdravým spánkem vypadá? Zatímco malé děti prospí 16-19 hodin, dospělým lidem zpravidla stačí osm až deset hodin spánku denně. I když býváme nuceni z této doby slevit hodinku nebo dvě, nemusí se to na pocitu vyspání negativně projevit. S přibývajícím věkem se potřeba spánku výrazně snižuje na pět až sedm hodin. Ve stáří je spánek také lehčí s častějším probuzením během noci.

Nespavost

Pokud "počítáte ovečky" a nemůžete se dobrat konce jejich zástupu, trpíte zřejmě poruchou usínání. Zdravý člověk by měl usnout do půl hodiny od ulehnutí. Určitě namítnete, že se vám za takovou chvilku pravidelně nedaří usnout. Ještě než vyřknete svoje ALE, dejte ruku na srdce a zamyslete se nad tím, jak usínáte.

I do oddáleného usínání se často promítá zaklínadlo moderní doby – životní styl. Na prvním místě to bývá stres, který odhání snění. Chcete-li zdravě spát, neměli byste si nosit pracovní problémy do postele. Zkuste si před usnutím pomalu přehrát v hlavě svůj uplynulý den. Připomeňte si všechny jeho události, ale nezastavujte se u nich a nezaobírejte se jednotlivými momenty.

Poslední šálek kávy nebo čaje si dopřejte maximálně čtyři hodiny před ulehnutím, dvě hodiny před ním byste neměli jíst a nadměrně pít. Kvalitní spánek podpoří pořádně vyvětraná, spíše chladnější ložnice a postel, v níž se cítíte pohodlně. Prospěšný je také pohyb přes den -  jen málokdo si však může denně dopřát hodinku cvičení. Udělejte si proto třeba jen půlhodinovou procházku cestou z práce, nebo protáhněte večerní venčení čtyřnohého člena rodiny.

Přerušovaný spánek mívá rovněž podíl na ranní ospalosti a celodenní nepohodě. Noční probuzení vnímáme v případě, že se opakují a trvají déle než tři minuty. Projevují se tak některá onemocnění. Je to například kašel při astmatu, nebo dušnost při onemocnění srdce. Ta nemocné nutí v noci vstát, otevírat okno a stlát si i s dvěma až třemi polštáři. Může se jednat i o nespavost při úzkostných poruchách, nebo vedlejší účinky některých léků. Ve všech těchto případech byste se měli obrátit na lékaře, který rozhodne o potřebných vyšetřeních a léčebných postupech.

Předčasné probouzení je charakteristické u starších lidí. Bývá častým doprovodným příznakem depresí. Může být způsobeno i nežádoucím účinkem některých léků a vyskytuje se při závislostech na návykových látkách.

Poruchy u dětí

Somnambulizmus – náměsíčnictví ve skutečnosti vypadá téměř stejně, jako ve filmech. Jen postiženými jsou v naprosté většině děti. Malý náměsíčník se může posadit, postavit i odejít z místnosti. Na oslovení  nereaguje a nevnímá své okolí. Jedná se totiž jen o částečné probuzení z hlubokého spánku. Ráno takoví noční chodci o svých výletech zpravidla neví. Tedy pokud si pádem nepřivodí nějaký ten šrám nebo modřinu. Důležité je proto přizpůsobit vybavení ložnice a snížit tím riziko úrazů.

Méně úsměvnou poruchou jsou noční děsy (pavor nocturnus), nebo noční můry. V prvním případě dítě prožívá ve spánku obrovskou úzkost. Navenek je neklidné, křičí, zbledne nebo naopak zrudne, může se i zpotit, ale nelze s ním navázat kontakt a ráno si – naštěstí – nic nepamatuje.

V případě noční můry se dítě budí hrůzostrašným obsahem svého snu podpořeného dětskou fantazií. V tomto případě pomůžete překonat strach ze spánku a snů  pomocí tlumené lampičky v dětském pokoji a příslibem, že se za chvíli přijdete podívat a zahnat zlý sen. Útěchou pro rodiče může být fakt, že se všechny tři poruchy s věkem vytrácí.

Spáči a ti druzí

Opačný pól k nespavosti tvoří stavy se sníženou bdělostí a spavostí. Kromě "long-sleepers", tedy lidí s potřebou spánku delšího než devět hodin, souvisí nejčastěji s nespavostí a poruchou nočního spánku, které byly popsány výše. Vykytuje se dále u chronického únavového syndromu, při snížené funkci štítné žlázy, při depresích, nebo může být následkem užívání některých léků. Stanovení těchto poruch opět předjímá potřebu odborného vyšetření lékařem a jeho rozhodnutí o potřebném postupu a léčbě.

Marie Ulmanová

Autor: uLékaře.cz
www.ulekare.cz