Trest smrti by většina uchazečů o post prezidenta neobnovila

foto Věznice, vězení, ostnatý drát, plot - ilustrační foto.

Praha - Trest smrti by většina uchazečů o funkci prezidenta neobnovila. Zdrženliví by prezidentští kandidáti byli i při udělování milostí, tohoto práva by chtěli využívat spíše jen ve výjimečných případech. Většina z nich by také nevyhlásila plošnou amnestii. Vyplývá to z odpovědí pravděpodobných účastníků prezidentské volby na dotazy ČTK. Na otázky neodpověděl současný prezident Miloš Zeman.

Obnovení trestu smrti odmítlo šest kandidátů na prezidenta. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš poznamenal, že trest smrti do současné společnosti nepatří. Nebezpečí justičního omylu při znovuzavedení nejvyššího trestu se obávají podnikatel Michal Horáček, někdejší český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer i lékař a občanský aktivista Marek Hilšer. "Obnovení trestu smrti by mohlo mít v soudním systému, v němž justiční omyl není vyloučený, dalekosáhlé nevratné následky pro lidské osudy," podotkl Hilšer.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek poznamenal, že ctí základní listinu práv a svobod, která trest smrti nepřipouští. Nechce jej ani bývalý šéf Škody Auto a českého hokeje Vratislav Kulhánek.

Jako jediný se pro trest smrti vyslovil hudebník Petr Hannig. Přivítal by jeho obnovení pro případy terorismu. "Teroristé si ani svého života neváží, proč je tedy nechávat ve vězení, aby svou ideologií měli možnost nakazit jiné spoluvězně," poznamenal.

Individuální milosti považuje Horáček za užitečný nástroj, který může odstranit přílišnou tvrdost zákona. Bývalý předseda vlády a ODS Mirek Topolánek si udělení milosti umí představit jen ze zdravotních nebo humanitárních důvodů, podobný názor má i Hynek a Drahoš. "Individuální milosti bych využíval pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy, jako poslední naději pro těžké případy zdravotní či sociální," sdělil Drahoš.

Podle Hilšera mají individuální milosti význam v případech, kdy soudy musí rozhodnout podle práva, ale na zřetel by měla být brána i reálná situace a její humanitární aspekty. Fischer poznamenal, že každé udělení milostí je nutné poměřovat "s vysokou osobní odpovědností", a přistupoval by k nim proto pouze ve výjimečných případech. Kulhánek udělování milostí považuje za nadbytečnou pravomoc prezidenta. "Kupříkladu proto, že se těžko může v krátké době zevrubně seznámit s případem, který justice posuzovala z mnoha úhlů a na základě šetření i odborných posudků," uvedl.

Hannig by právo udělovat milosti prezidentovi ponechal, stejně jako vyhlašování amnestie. Většina prezidentských kandidátů by ale k amnestiím nepřistoupila. "Rozhodně bych je neuděloval; jedna abolice (Klausova) podryla víru občanů v právní stát a tuhle chybu nesmíme opakovat," poznamenal Horáček s odkazem na amnestii prezidenta Václava Klause. Plošnou amnestii odmítli i Hilšer a Kulhánek, nelze ji očekávat ani od Drahoše. Situaci, za které by amnestii udělil, si nedovede představit ani Hynek.

Topolánek a Fischer poznamenali, že udělení amnestie vyžaduje spolupodpis předsedy vlády. Podle Topolánka je na vzájemné diskusi mezi prezidentem, obecně justicí, ministerstvem spravedlnosti a Vězeňskou službou, jak rozsáhlá amnestie, proč a kdy se má, pokud vůbec, vyhlásit. "Tak, aby amnestie byla dobře připravena ku prospěchu věci a nepřinesla naopak problémy a pochybnosti," uvedl.

Na anketu ČTK neodpověděl Zeman. Před minulou prezidentskou volbou odmítl, že by vyhlásil amnestii a milosti by uděloval jen v případě, "kdyby někdo umíral ve vězení, zbývalo mu několik týdnů života a nedopustil se závažného trestného činu". Během svého působení na Hradě Zeman udělil milostí osm, většinou z humanitárních důvodů. Výjimkou bylo omilostnění dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka. Zemanovi porevoluční předchůdci Havel a Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, zhruba tři čtvrtiny připadly na Havlovo úřadování.

Otázka: Milosti, amnestie - hodláte využít právo plošné amnestie, nebo byste uděloval jen individuální, humanitární milosti? Jaký je váš postoj k případnému obnovení trestu smrti? 

 

Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd

Plošnou amnestii ode mne nelze očekávat. Individuální milosti bych využíval pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy, jako poslední naději pro těžké případy zdravotní či sociální. Obnovení trestu smrti odmítám. Do naší současné společnosti podle mne nepatří.

 

Pavel Fischer, bývalý český velvyslanec ve Francii

Amnestii prezident vyhlašuje ve spolupráci s vládou, neboť je potřeba také podpis premiéra. Udělit milost je oproti tomu výsostné právo prezidenta. Každý takový krok je však nutné poměřovat s vysokou osobní odpovědností, proto bych milost uděloval pouze ve výjimečných případech. Trest smrti bych neobnovil, justiční omyl se může týkat i nejtěžších trestů.

 

Petr Hannig, hudebník a šéf strany Rozumní

Ano, ponechal bych možnost milostí a amnestií. Obnovení trestu smrti v případu terorismu bych přivítal. Teroristé si ani svého života neváží, proč je tedy nechávat ve vězení, aby svou ideologií měli možnost nakazit jiné spoluvězně.

 

Marek Hilšer, lékař, aktivista

Plošné amnestie odmítám. Individuální milosti mají význam v případech, kdy soudy musí rozhodnout sice podle práva, ale reálná situace a její humanitární aspekty by měly být brány na zřetel. Obnovení trestu smrti by mohlo mít v soudním systému, v němž justiční omyl není vyloučený, dalekosáhlé nevratné následky pro lidské osudy.

 

Michal Horáček, podnikatel a textař

Trest smrti bych neobnovil. Riziko justičního omylu je příliš veliké. Pokud jde o amnestie: rozhodně bych je neuděloval; jedna abolice (Klausova) podryla víru občanů v právní stát a tuhle chybu nesmíme opakovat. V individuálních případech je však milost užitečným nástrojem, který může odstranit přílišnou tvrdost zákona.

 

Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

Nedokážu si představit situaci, při které bych uděloval amnestii. Co se milostí týče, zvažoval bych je pouze ve výjimečných případech, jako například právě humanitární důvody. A pak bych je velmi pečlivě veřejnosti zdůvodnil.

Postoj k trestu smrti - v této věci ctím základní listinu práv a svobod, kde je jasně řečeno, že se trest smrti nepřipouští.

 

Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto

Opakovaně jsem se vyjádřil, že udělování milostí považuji za vcelku nadbytečnou pravomoc prezidenta. Kupříkladu proto, že se těžko může v krátké době zevrubně seznámit s případem, který justice posuzovala z mnoha úhlů a na základě šetření i odborných posudků.

O plošné amnestii neuvažuji a nejsem pro obnovení trestu smrti.

 

Mirek Topolánek, bývalý premiér a předseda ODS

Je třeba říct, že prezident má v tomto smyslu jedinou výlučnou pravomoc, a to udělovat milosti. A ty si opravdu umím představit jen ze zdravotních nebo humanitárních důvodů. Další práva, jako je abolice a amnestie, vyžadují kontrasignaci, kdy je k platnosti třeba podpis premiéra či jím pověřeného člena vlády. Je na vzájemné diskusi mezi prezidentem, obecně justicí, ministerstvem spravedlnosti a Vězeňskou službou, jak rozsáhlá amnestie, proč a kdy se má, pokud vůbec, vyhlásit. Tak, aby amnestie byla dobře připravena ku prospěchu věci, a nepřinesla naopak problémy a pochybnosti.

 

Na otázku neodpověděl prezident Miloš Zeman.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

4°C

Dnes je středa 13. prosince 2017

Očekáváme v 15:00 3°C

Celá předpověď