Studie: Strany chtějí přidat učitelům, neříkají ale z čeho

foto Škola, vysvědčení - ilustrační foto.

Praha - Všechny politické strany, které by se podle průzkumů mohly dostat do Sněmovny, slibují ve svých programech vyšší platy pro učitele. Strany by jim chtěly přidat 18 až 52 procent. Žádná ale neříká, kde by peníze pro učitele vzala. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a z volebního programu hnutí ANO, který byl zveřejněn až po skončení studie.

Průměrné učitelské platy v poměru k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků ve vybraných evropských zemích ve srovnání s volebními sliby politických stran týkající navýšení učitelských platů.
Autor studie Daniel Münich analyzoval programy ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, Pirátů, Realistů, SPD, STAN, TOP 09 a Zelených. "Oproti minulosti většina politických stran ve svých programech jasně deklaruje, že učitelské platy je třeba výrazně zvýšit, a navýšení platů dokonce vyčísluje. O nákladech a zdrojích se v nich však nehovoří," uvedl Münich. Platí to i o hnutí ANO, které svůj program zveřejnilo později.

Studie zkoumala nejen prohlášení stran o platech ve školství, ale také dalších šest otázek, které s touto problematikou souvisí. Například to, jakým tempem se platy mají zvyšovat, zda lze atraktivitu učitelské profese podpořit i jinak a zda mají být peníze pro zvýšení platů uvolněny ze státního rozpočtu nebo z jiných zdrojů. Nejdetailnější je podle autora program Strany zelených, naopak nejstručnější jsou komunisté.

Většina programů slibuje navýšení platů o 18 až 20 procent. Lidovci a sociální demokraté chtějí nárůst rozložit do celého volebního období, naopak STAN slibuje skokové navýšení o 50 procent hned v prvním roce po volbách. Stejně velké navýšení chce také hnutí ANO, které svůj program zveřejnilo později, a studie se ho proto netýká. Z programu hnutí vyplývá, že růst chce rozložit do čtyř let tak, aby na konci volebního období v roce 2021 brali učitelé minimálně 150 procent stávající výše platu.

Münich však zároveň upozorňuje na to, že váhu předvolebních slibů snižuje fakt, že žádná z uvedených stran neuvedla, odkud chce brát peníze na vyšší platy. Odhadnutá finanční náročnost je podle studie 18 miliard korun ročně u nejnižších slibů a 35 miliard u slibu STAN. "Volebním slibům chybí dlouhodobější věrohodnost, takže ve světle dosavadních špatných zkušeností nemají potenciál do učitelské profese začít lákat dostatek mladých nadaných lidí," okomentoval to Münich.

Mzdy na základních školách byly loni podle údajů ministerstva školství a Českého statistického úřadu v průměru 30.509 korun, na středních 31.097 korun. Současná vláda slíbila zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, která činila v prvním letošním čtvrtletí 27.889 korun. Školské odbory požadují zvýšení platů učitelů v regionálním školství o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent, jinak se podle nich nepodaří slib vlády naplnit. Zvýšení chtějí od listopadu, jinak vstoupí do stávky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Načíst další článek

3°C

Dnes je sobota 20. ledna 2018

Očekáváme v 9:00 0°C

Celá předpověď