Senát asi schválí rozšíření zahraničních misí českých vojáků

foto Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová přichází na jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který se 16. května 2018 v Praze zabýval zprávou tajných služeb ohledně jedu novičok, kterou dostal prezident Miloš Zeman.

Praha - Senátní výbor pro obranu dnes doporučil schválit vládní plán na rozšíření zahraničních misí českých vojáků. Proti je KSČM, podmiňuje tím podporu chystané vládě ANO a ČSSD. Senát, kde mají komunisté jediného zástupce, pravděpodobně doporučení vyslyší na čtvrteční schůzi. Definitivní rozhodnutí bude na Sněmovně. Její výbor pro obranu minulý týden žádné stanovisko k misím nepřijal.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) novinářům řekla, že bude záležet na premiéru Andreji Babišovi (ANO), jak to s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem "vykomunikuje". "Nemůžeme ustoupit z toho, že bychom jakýmkoli způsobem redukovali naše zahraniční mise, je to závazek v rámci NATO, OSN i EU," uvedla. Posílení misí je podle ní závazkem vůči spojencům. "Tady si prostě může nalhávat kdokoli cokoli, my musíme zůstat členy NATO," dodala.

Předseda senátního výboru František Bublan (za ČSSD) neočekává, že by senátoři při čtvrtečním schvalování "hráli politické hrátky, nebo něco podmiňovali legitimitou vlády". Mise jsou podle Bublana opodstatněné. Terčem kritiky by podle něj mohla být nová letecká mise do Pobaltí. "Je to pouze taková výzva vůči Rusku, aby se neopakovala situace na Krymu," poznamenal Bublan s připomínkou ruské anexe ukrajinského poloostrova.

Ministerstvo obrany s výjimkou nové mise do Pobaltí plánuje do roku 2020 účast ve stejných misích jako dosud. Výrazně by se ale zvýšil počet zapojených vojáků v Iráku, Afghánistánu a v Mali.

Ještě letos by chtěla armáda do těchto zemí vyslat o 270 vojáků více. Posílené zahraniční operace by resort obrany stály 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí zúčastnilo 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji či v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit 1096 českých vojáků.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata uvedl, že v Afghánistánu se vojáci více zaměří na posílení bojových schopností afghánských jednotek a na jejich výcvik. Čeští vojáci by se měli nově vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V případě Iráku byla podle Opaty armáda požádána o vyslání chemiků. V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Opata řekl, že způsob výcviku maliských sil se mění. Instruktoři budou nově vyjíždět přímo k jednotkám a čeští vojáci by měli na starosti jejich bezpečnost. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým do 30 vojáků.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

24°C

Dnes je sobota 26. května 2018

Očekáváme v 7:00 15°C

Celá předpověď