Šéf Akademie věd Drahoš ocenil lovce meteoritů Spurného

"Podstatou mé práce je studium malých těles sluneční soustavy, které zatím nelze sledovat jiným způsobem, než že naší Zemi použijeme jako senzor, což znamená, že naše Země se s těmito tělesy sráží a my pozorujeme, jak se ty srážky projevují v atmosféře," vysvětloval Spurný.

K tomuto účelu mají astronomové vybudované sítě automatických bolidových kamer, které meteory či bolidy v atmosféře zaznamenávají. Ze záznamu dokážou vyčíst velmi mnoho o tělese samotném, ale i o tom, z jaké části sluneční soustavy přiletělo.

Občas se mimořádně tělesu povede let atmosférou přečkat, dopadne na zemský povrch jako meteorit a astronomové jsou schopni ho nalézt. Takových případů je v historii zatím jen 18 a ČR v tom má světový primát. Poprvé se to podařilo Zdeňkovi Ceplechovi 7. dubna 1959 u Příbrami. Čeští astronomové se dosud podíleli na větší části těchto případů, uvedl Spurný.

Nejcennější jsou podle něj předpověděné pády a nálezy, jde o takzvané meteority s rodokmenem. A čeští astronomové mají na kontě dvě třetiny těchto případů. Je to díky neustále zdokonalované síti bolidových kamer a za desítky let nabytým bohatým zkušenostem. Meteority se jim daří mapovat a nacházet nejen v Evropě, ale i v Austrálii, kde se podíleli na stavbě pouštní bolidové sítě. "Tam se nám podařilo najít jediné dva meteority s rodokmenem na jižní polokouli," uvedl astronom.

Nové zkušenosti vedly Spurného k tomu, aby se loni znovu vrátil k případu Benešovského meteoritu, který spadl 7. května 1991, ale přes všechno úsilí se ho nepodařilo nalézt. Loni na jaře se svým týmem znovu prozkoumal všechna data o meteoritu Benešov a navrhl strategii, která vedla k nálezu tří úlomků. Překvapením byla jejich analýza. Ukázalo se totiž, že astronomové našli tři různé typy meteoritů, což svědčí o větší materiálové různorodosti těchto těles, než vědci dosud předpokládali.

Šlo o tak překvapivý výsledek, že je stále ještě pro většinu kolegů nestravitelný, uvedl Spurný. "Už se ale objevil další takový případ, takže máme spojence, a zdá se, že tu rigiditu vědeckého myšlení překonáme," dodal vědec s optimismem.

Za 30 let se podle Spurného podařilo více porozumět tomu, co se děje s těmito tělesy při průletu atmosférou a jak vůbec k pádu meteoritů může dojít. Australské meteority například ukázaly, že na zem mohou dopadnout zbytky těles o velikosti fotbalového míče. "To by si nikdo před 20 lety netroufl pomyslet," řekl.

Spurného tým uvažuje o stavbách bolidových sítí v Egyptě či Ománu. Úvahy ale narážejí na nedostatek peněz. Na takové plány by byla i akademická prémie málo. "Ani stavbu bolidové sítě v Austrálii bychom si nemohli dovolit, kdybychom neměli silné partnery z Velké Británie a Austrálie," uzavřel.

Autor: ČTK
www.ctk.cz