Projekt Roskosmosu a ESA ExoMars zahájil další fázi výzkumu Marsu

foto Z kazašského kosmodromu Bajkonur odstartovala 14. března 2016 nosná raketa Proton-M, která vynesla na oběžnou dráhu výzkumné aparáty v rámci mise ExoMars. Společný projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) a ruského Roskosmosu je poprvé zaměřen nejen na průzkum Marsu, ale přímo na hledání případných stop života na jeho povrchu.

Moskva - Družice Trace Gas Orbiter (TGO) rusko-evropské mise ExoMars zahájila brzdění v atmosféře Marsu. Začala tak další fáze projektu, kterou je uvedení aparátu na kruhovou oběžnou dráhu kolem rudé planety, což by mělo být dokončeno začátkem příštího roku. Podle agentury TASS to oznámila ruská kosmická agentura Roskosmos.

Podle jejího sdělení dnes začalo brzdění satelitu pomocí marsovské atmosféry. V následujících týdnech budou k dalšímu snížení oběžné dráhy použity motory TGO a poté začne hlavní fáze brzdění, která potrvá téměř rok.

Družice se nyní nachází na eliptické oběžné dráze s největší vzdáleností (apocentrum) od Marsu 33.000 kilometrů a nejmenší (pericentrum) 200 kilometrů. Na plánované orbitě by měl přístroj obíhat 400 kilometrů nad povrchem sousední planety Země.

Projekt Roskosmosu a Evropské kosmické agentury (ESA), který je zaměřený na hledání stop života na Marsu, začal loni 14. března. Tehdy se TGO vydala na cestu spolu s přistávacím modulem Schiaparelli za pomoci ruské nosné rakety Proton. K cíli oba aparáty dospěly po sedmiměsíčním letu 15. října.

Zatímco Trace Gas Orbiter zkoumá Mars, hlavně jeho atmosféru, z oběžné dráhy, Schiaparelli měl provádět průzkum na povrchu planety. Jeho hlavním úkolem ale bylo vyzkoušet technologie kontrolovaného přiblížení a přistání v rámci projektu, který počítá s vysláním robotického vozítka na Mars za tři roky. Přístroje také měly zaznamenat rychlost větru, vlhkost, tlak a teplotu během přistávání. Modul Schiaparelli se ale zřítil z výšky dvou až čtyř kilometrů. Pomoci zpomalit klesání z rychlosti 21.000 kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do atmosféry Marsu, na zhruba deset kilometrů za hodinu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů. Brzdicí rakety ale místo 30 vteřin hořely jen tři vteřiny.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

28°C

Dnes je středa 28. června 2017

Očekáváme v 7:00 17°C

Celá předpověď