Předsedou Sněmovny se stal Radek Vondráček (ANO) - videopřenos

foto Nově zvolený předseda Radek Vondráček na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která pokračovala 22. listopadu v Praze.

Praha - Předsedou Sněmovny dnes zvolili poslanci jejího bývalého místopředsedu Radka Vondráčka (ANO). V tajné volbě získal 135 hlasů. Do funkce ho navrhlo hnutí ANO, neměl protikandidáta. Hlasovací lístky si vyzvedlo 197 poslanců. Proti Vondráčkovi se sešlo 14 hlasů, další dva byly neplatné. Dalších 46 poslanců svůj hlas neodevzdalo. Sněmovna zároveň rozhodla, že bude mít pět místopředsedů.

Vondráček je prvním předsedou Sněmovny, který není členem ODS nebo ČSSD. Před ním poslance vedlo sedm politiků, mezi nimi byla jen jediná žena.

Vondráčkovi dali hlas s největší pravděpodobností poslanci ANO, Pirátů, SPD Tomia Okamury a KSČM, podporu avizovali. Hlasy patrně neodevzdali členové bloku ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, kteří tento postup předem ohlásili. Ze sněmovních počtů tak vyplývá, že proti Vondráčkovu zvolení mohli hlasovat poslanci ČSSD.

Vondráček uvedl, že si důvěry váží a udělá všechno pro to, aby ji nezklamal. Chce být, jak řekl, předsedou a reprezentantem všech. Vondráček také poděkoval poslancům, kteří se volby zúčastnili, a o "trošku víc" těm, kteří mu dali hlas. Ocenil rovněž práci bývalého předsedy dolní komory Jana Hamáčka (ČSSD), chtěl by na ni navázat. Po Hamáčkovi následně převzal řízení schůze.

Vondráček v evidentním žertu podotkl, že si půjde vyzvednout poštu. "Už tam na mě něco čeká," poznamenal. Nový předseda musí převzít žádost policie o vydání předsedy ANO Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo, která je nyní v trezoru kanceláře šéfa dolní komory. Žádost musí předat mandátovému a imunitnímu výboru.

Ke zvolení pogratuloval Vondráčkovi prezident Miloš Zeman, který stál v čele Sněmovny v letech 1996 až 1998. "Vaše zvolení otevírá cestu k demisi vlády staré, jmenování nového premiéra a vlády nové. Jako prezident republiky budu postupovat transparentně, bez zbytečného odkladu a s respektem k výsledkům parlamentních voleb," napsal Vondráčkovi.

Na místopředsedy Sněmovny budou kandidovat Petr Fiala (ODS), Vojtěch Pikal (Piráti), Tomio Okamura (SPD), Vojtěch Filip (KSČM) a Jan Hamáček (ČSSD). Do páteční tajné volby je nominovaly jejich kluby, lhůta skončila dnes večer. ČTK to sdělil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Kandidátů je pět stejně jako místopředsednických křesel. Jejich počet dnes určilo plénum na návrh nového předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO). Páteční volba bude podle Kolovratníka dvoukolová. Pokud zůstane některá z pětice místopředsednických pozic po prvním kole neobsazena, druhé kolo se uskuteční ještě týž den. V případě, že se ani ve druhém kolem nepodaří zbývající místo nebo místa naplnit, bude vyhlášena nová volba, uvedl Kolovratník. Kluby budou mít možnost navrhnout do ní nové kandidáty.

Předseda Sněmovny mimo jiné zastupuje Sněmovnu navenek, spolu s místopředsedy řídí sněmovní schůze, svolává je a postupuje prezidentu republiky k podpisu přijaté zákony. Funkce předsedy Sněmovny nabývá na důležitosti v okamžiku, kdy nově jmenovaná vláda ani na druhý pokus nezíská důvěru Sněmovny. Ústava stanoví, že v takovém případě jmenuje prezident předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.

Vondráček vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a před vstupem do politiky působil v Kroměříži jako advokát. Poslancem se stal v roce 2013 za hnutí ANO. Místopředsedou Sněmovny se stal letos v lednu. Nahradil Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO), která z dolní komory odešla v souvislosti se svým zvolením středočeskou hejtmankou.

V čele mandátového výboru Sněmovny bude Grospič (KSČM)

Předsedou sněmovního mandátového a imunitního výboru zvolili jeho členové Stanislava Grospiče (KSČM). Obdržel 11 hlasů. Jeho protikandidát Petr Gazdík (STAN) dostal jen sedm hlasů, jeden ze členů výboru se při hlasování zdržel. Grospiče podle informací ČTK navrhlo hnutí SPD. Sněmovna pak v souladu se svým jednacím řádem Grospiče potvrdila v jeho nové předsednické funkci. Proti jeho zvolení protestovala na plénu pravice, dostalo se mu například označení stalinisty.

Pro potvrzení Grospiče hlasovali poslanci ANO, SPD a KSČM. Proti byli poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Sociální demokraté se zdrželi.

Mandátový a imunitní výbor Sněmovna zřizuje na ustavující schůzi jako první. Výbor pak volí svého předsedu, kterého následně ještě musí ve funkci potvrdit plénum Sněmovny, stejně jako je tomu u ostatních výborů. Výbor mimo jiné posuzuje policejní žádosti o vydání poslanců k trestnímu stíhání. Má 19 členů a jsou v něm zastoupeny všechny sněmovní strany. Zástupci hnutí ANO, SPD a KSČM v něm mají 11 zástupců.

"Já jsem velmi rád, že se přiznala jasná většina, která se tady ve Sněmovně tvoří, tu většinu bude tvořit ANO, SPD a KSČM, to je z těch výsledků volby v mandátovém a imunitním výboru zcela jasné," řekl novinářům po jednání Gazdík.

Právě spor o počet členů výboru doprovázel pondělní jednání Sněmovny. Původně padaly návrhy na nižší počet členů výboru, opoziční poslanci však argumentovali tím, že při méně než 18 členech by ve výboru neměly zastoupení nejmenší sněmovní kluby.

Na mandátový výbor bude čekat práce již v následujících dnech. Bude se muset zabývat policejní žádostí o vydání předsedy a prvního místopředsedy ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli dotaci na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Bude rozhodovat, zda Sněmovně doporučí, nebo nedoporučí oba politiky vydat. V minulém volebním období dolní komora oba poslance vydala. Po jejich opětovném zvolení je stíhání přerušeno, další postup bude záviset na hlasování Sněmovny.

Grospič k žádosti o vydání poznamenal, že další krok výboru je vázán na to, kdy bude zvolen nový předseda Sněmovny, obdrží policejní žádost a teprve poté ji předá mandátovému výboru. Gazdík soudí, že většina, která Grospiče zvolila, může zabránit Babišově vydání.

Grospičovo zvolení zkritizoval například předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Označil ho za stalinistu a s odvoláním na Grospičovy některé dřívější výroky ve Sněmovně prohlásil, že každý, kdo pro něj bude hlasovat, se musí stydět. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik se proti tomu ohradil a řekl, že nálepkování je plivnutí do tváře občanům, kteří Grospiče volili. Miroslav Kalousek (TOP 09) poukazoval na to, že Grospičovo označení za stalinistu je konstatování faktu, nikoli zpochybňování jeho mandátu.

Sněmovna rozhodla, že bude mít pět místopředsedů

 

Zahájení schůze Sněmovny

 

Nová Sněmovna je kompletní, slib složil i Dolejš (KSČM)

Nová Sněmovna je teprve po dnešku kompletní. V úvodu druhého jednacího dne ustavující schůze složil slib Jiří Dolejš (KSČM), jenž se vrátil z ciziny. Kvůli zahraniční cestě Dolejš chyběl na pondělním zahájení první povolební schůze, kdy složilo slib ostatních 199 členů dolní komory. Schůze pak pokračovala ustavením mandátového a imunitního výboru.

Briefing KDU-ČSL

Dolejš byl v Jižní Americe, z pověření KSČM se účastnil sjezdu brazilské komunistické strany.

Mandátový a imunitní výbor Sněmovna zřídila jako první z výborů. Předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO) přečetl před plénem jména všech 19 členů, které podle poměrného zastoupení nominovaly sněmovní strany. Následně byla přerušena do 11:45, aby se členové výboru mohli sejít, zvolit předsedu a ověřit platnost volby všech nových poslanců.

O místo v čele výboru by se měli utkat Stanislav Grospič (KSČM) a Petr Gazdík (STAN). Hned v následujících týdnech se členové výboru budou zabývat opětovnou policejní žádostí o vydání předsedy a místopředsedy hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

3°C

Dnes je pátek 15. prosince 2017

Očekáváme v 1:00 0°C

Celá předpověď