Pokud jiní nepřispějí, utlumí USA závazky v NATO, varoval Mattis

foto Americký ministr obrany Jim Mattis (vlevo) se zdraví se členy delegací na schůzce se zástupci ostatních zemí aliance v centrále NATO v Bruselu.

Brusel - Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu důrazně vyzval evropské spojence v NATO ke zvýšení obranných výdajů. Podle podkladů pro nynější schůzku ministrů obrany členských zemí aliance Mattis prohlásil, že pokud se spojenci nechtějí dočkat utlumení spojeneckých závazků USA, měly by všechny státy ukázat svou podporu společné obraně.

"Amerika splní své povinnosti, ale pokud vaše národy nechtějí vidět utlumení jejích spojeneckých závazků vůči této alianci, každé z vašich hlavních měst musí ukázat podporu naší společné obraně," stojí v přepisu Mattisova dnešního vystoupení, který má ČTK k dispozici.

Americký ministr obrany je prvním představitelem administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který se setkal se všemi partnery v NATO. Alianci v minulosti znepokojovala některá Trumpova vyjádření zpochybňující její význam. Mattis ale už při příchodu na dnešní schůzku označil Severoatlantickou alianci jednoznačně za základ transatlantické vazby a poznamenal, že zvýšení obranných výdajů Evropy a Kanady je podle americké strany spravedlivý požadavek.

Ve svém vystoupení kolegy vyzval k tomu, aby jejich země ještě letos přijaly konkrétní plány, včetně dat, jak dostát závazkům zvyšování výdajů, které byly dohodnuty na aliančních summitech ve Walesu a ve Varšavě. Ve Walesu se alianční země dohodly, že do deseti let - tedy do roku 2025 - zvýší své obranné výdaje na doporučená dvě procenta hrubého domácího produktu. Americký ministr připomněl, že na dvě procenta se nyní kromě Spojených států dostaly jen Británie, Polsko, Estonsko a Řecko.

"Americký daňový poplatník už nemůže nést nadproporční podíl obrany západních hodnot. Američané nemohou dbát o bezpečnost budoucnosti vašich dětí více než vy samy," prohlásil Mattis. Přehlížení vlastní vojenské připravenosti ukazuje podle něj na nedostatek respektu k sobě, k alianci a svobodám, "které jsme zdědili a které jsou nyní v jasném ohrožení".

"Okamžitý a trvalý pokrok" v této věci je podle Mattise jediný způsob, jak udržet NATO věrohodné a s dostatečnými schopnostmi k vlastní obraně.

Podle diplomatů by taková podrobná cesta měla být potvrzena nejpozději v květnu, kdy do Bruselu na setkání špiček aliance přicestuje prezident Trump.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před novináři prohlásil, že zvýšení obranných výdajů je v zájmu všech členů NATO a on vítá každý tlak, který k takovému vývoji přispěje.

"Ministr Mattis dal najevo jednoznačnou podporu NATO, transatlantické vazbě a významu posílení aliance," upozornil na tiskové konferenci Stoltenberg. "Zároveň podtrhl význam spravedlivého sdílení nákladů a toho, aby ty státy, které neplní dvouprocentní cíl, zvýšily své obranné výdaje," dodal s tím, že mnozí tito spojenci už nyní představili plány a závazky, jak to skutečně udělat.

Český ministr obrany Martin Stropnický nechtěl před novináři Mattisova slova interpretovat nějak dramaticky s tím, že překvapení se nekonalo.

"Řekl to, co jsme všichni čekali. Upřímně řečeno myslím, že spousta ministrů - a já mezi ně patřím - ten projev hodnotí jako obrovský příklon Spojených států k té alianční ideji jako takové," prohlásil.

Základem Mattisova projevu bylo, že silné NATO potřebuje silné členské státy, míní český ministr. Česko na jednání informovalo podle Stropnického o tom, jak se jeho financování obrany vyvíjí.

Na otázku, jak interpretuje Mattisova slova o možném utlumení amerických závazků vůči NATO, dnes Stoltenberg odpověděl, že Američané v současnosti například zvyšují svou podporu evropské bezpečnosti a nyní jsou odhodláni v tom pokračovat. "Poprvé za mnoho let vidíme rozmísťování nových amerických sil v Evropě, je tu nová brigáda, více amerického vybavení, cvičení a amerických zásob," připomněl.

Pro USA zůstává NATO základem transatlantické vazby

Severoatlantická aliance zůstává pro Spojené státy základním kamenem transatlantické vazby, prohlásil dnes v centrále NATO v Bruselu nový americký ministr obrany James Mattis. Jeho setkání s kolegy z ostatních členských států je první schůzkou představitele nové americké administrativy Donalda Trumpa se zástupci ostatních zemí aliance.

Podle Mattise je spravedlivý požadavek, aby všichni, kdo mají užitek z nejlepšího systému obrany na světě, nesli odpovídající podíl nutných nákladů. "Neměli bychom nikdy zapomínat, že to je nakonec svoboda, kterou zde v NATO bráníme," poznamenal americký ministr.

Spojené státy už delší dobu žádají ostatní členské země, tedy evropské spojence a Kanadu, o splnění slibu vydávat na obranu dvě procenta jejich hrubého domácího produktu. A prezident Trump se dokonce zmínil o možnosti, že vůči v této oblasti zaostávajícím zemím by USA nemusely splnit své spojenecké závazky. Mattis dnes ale připomněl jiná slova nového prezidenta o tom, že alianci silně podporuje.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že vyšší obranné výdaje evropských členů a Kanady jsou jeho prioritou od nástupu do funkce v roce 2014. Podotkl, že po letech škrtů nyní nejnovější údaje ukazují, že se výdaje na obranu evropských spojenců a Kanady loni zvýšily o 3,8 procenta, což zhruba odpovídá deseti miliardám dolarů (asi 250 miliard Kč). "To je významné, ale nestačí to," uvedl Stoltenberg.

Český ministr obrany Martin Stropnický před novináři připomněl, že USA na nízké výdaje Evropy na obranu intenzivně upozorňovaly už za prezidenta Baracka Obamy. ČR podle něj zvyšuje meziročně rozpočet až o deset procent. "Zdaleka ne všichni za poslední dva až tři roky ten trend otočili tak razantně jako my," řekl.

"NATO je uprostřed transformace, vždy se přizpůsobuje bezpečnostním výzvám. To není nic nového, možná se zrychluje tempo změn," poznamenal nový šéf Pentagonu. Někdejší americký generál mezi lety 2007 a 2009 stál v čele aliančního velitelství pro transformaci.

Ačkoli podle Mattise události roku 2014 přinutily alianci vystřízlivět, nemá americký ministr obrany pochyby o tom, že NATO dokáže na měnící se okolnosti příslušným způsobem reagovat. "Dokázali jsme to v minulosti, jsem si tedy jist, že společně znovu dokážeme cílevědomě reagovat," řekl Mattis, aniž by se výslovně zmínil o tom, že v roce 2014 mimo jiné Rusko obsadilo Krym a vyhrotila se situace na východě Ukrajiny.

Stoltenberg podotkl, že nynější výzvy samostatně nezvládnou ani evropské země ani Spojené státy. Trvající americké závazky podle něj nejsou jen slova, jsou především vidět v činech, například v počtech vojáků USA mířících nyní do Polska a Pobaltí. "Je to jasný důkaz amerického odhodlání stát v těchto neklidných časech při Evropě," míní Stoltenberg.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

21°C

Dnes je úterý 17. října 2017

Očekáváme v 9:00 13°C

Celá předpověď