Pačes, jeden z prvních, kdo přečetl DNA, slaví sedmdesátiny

"Já jsem měl velké štěstí," začal Pačes rozhovor o svých začátcích v molekulární genetice. Spočívalo paradoxně v tom, že ho v roce 1965 z politických důvodů nepřijali jako asistenta na katedru biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde vystudoval. Ucházel se proto o místo vědeckého aspiranta na Ústavu organické chemie a biochemie tehdejší Československé akademie věd a uspěl.

Shodou náhod se dostal do laboratoře Jiřího Doskočila, který byl jedním z českých otců experimentální molekulární biologie a pod jeho vedením se začal zabývat molekulární genetikou. "Já jsem se od něj strašně moc naučil. Tolik, že když jsem potom v roce 1968 odjel do USA, tak jsem neměl nejmenší problémy. Řekl bych, že jsem byl vyškolen líp než Američani," uvedl Pačes. Doskočil svou prací předstihl světovou vědu o 20 let. Byl totiž podle Pačesa už v roce 1965 snad první na světě, kdo byl schopen přečíst části DNA.

V roce 1982 se Pačes účastnil kursu v Bristolu, který vedl tým Fredericka Sangera, dvojnásobného laureáta Nobelovy ceny mimo jiné i za čtení genetické informace. S kolegy z Ústavu molekulární genetiky se mu pak skutečně podařilo přečíst DNA viru, který působil problémy výrobci antibiotik v tehdejší Německé demokratické republice.

Vůbec nejvíc si ale cení svého objevu metody na oddělení syntézy určitých typů ribonukleové kyseliny. Bylo to při pracovním pobytu v Kanadě, kde objevil enzym specifický pro rostlinný hormon. Problém byl v tom, že měl velmi podobnou aktivitu jako jiný rostlinný enzym, který se ale v buňkách vyskytuje v daleko větším množství. Takže jeho oddělení bylo jako hledat jehlu v kupce sena. "Vyvinul jsem proto metodu, kterou se mi to povedlo, a dodneška ten enzym je předmětem velkého zkoumání v Olomouci na přírodovědecké fakultě," dodal.

Zkoumání genů, tentokrát virového původu v lidském těle, kterých má člověk čtyřikrát víc, než genů vlastních, je stále v centru Pačesova zájmu. Dřív si vědci mysleli, že geny virového původu nejsou vůbec aktivní. "My jsme ale ukázali, a to je, myslím, dost zásadní věc, že velmi mnoho z nich, ne všecky, je živých, že se z nich tvoří RNA, že se z nich zřejmě tvoří proteiny a neví se proč. Tak to bychom chtěli teď studovat," uvádí Pačes o svém nynějším výzkumu.

Kromě toho Pačes přemýšlí o vědeckém programu budoucího excelentního centra vědeckého výzkumu BIOCEV, které má za evropské peníze vyrůst ve Vestci u Prahy. Připustil, že existují lidé, kteří takové velké projekty zpochybňují s tím, že se mohly miliardy, které budou stát, vynaložit lépe. "Jestliže se ale podaří spojit kvalitní vědecký výzkum s aplikací jeho výsledků, tak to bude výborné, protože u nás chybí transfer základního výzkumu do něčeho praktického," zdůraznil.

Součástí centra se má stát celý Biotechnologický ústav AV a některé vědecké týmy a jednotlivci z ostatních pracovišť akademie. Organizátoři podle Pačesa rozhazují sítě a "loví" vědce po celém světě. Prozradil, že probíhá výběrové řízení ředitele BIOCEV a že mezi patnácti uchazeči je třetina cizinců. "Jsem si prakticky jist, že když se to podaří rozjet a seženeme peníze, že to nebude problém," zdůraznil.

Pačesovo jméno se v minulosti objevovalo mezi osobnostmi vhodnými pro funkci premiéra úřednické vlády a mezi prezidentskými kandidáty. Nikdy prý ale neuvažoval o tom, že by se stal aktivním politikem. Prezidentovi Václavu Klausovi a Mirkovi Topolánkovi po pádu jeho vlády prý ale slíbil, že v nezbytném případě na přechodnou dobu povede úřednický kabinet. Měl ale podmínku, že si sám vybere nepolitické ministry. Premiérem se nakonec nestal.

Nikdy prý ale nedostal nabídku, aby kandidoval při volbě hlavy státu. Jen zcela nezávazně se ho na to ptali lidovci. "Považoval jsem to ale za nereálné a prakticky jsem o tom neuvažoval," uzavřel.

Autor: ČTK
www.ctk.cz