Operace Sophia: Mission impossible

foto Loďka se zachráněnými uprchlíky u německé námořní lodi ve Středozemním moři.

Ženeva - V roce 2016 bylo při vojenské námořní operaci Sophia, kterou Evropská unie provádí ve střední části Středozemního moře na trase migrantů mezi Libyí a Itálií, zachráněno 30.000 lidí.

"Co se týče záchrany lidských životů, Sophia funguje skvěle," řekl švýcarské agentuře SDA ředitel římského Institutu globálních studií Nicola Pedde.

Záchranné akce probíhají zejména v trojúhelníku mezi ostrovem Lampedusa jižně od Itálie a pobřežními městy Sabráta a Misuráta v západní Libyi.

Tato námořní akce má ovšem za cíl více než záchranu lidských životů. Rada EU ji v červnu 2015 spustila se záměrem rozvrátit obchodní model pašeráků. S pátracími a záchrannými akcemi se počítalo jen na okraj.

Vlajkovou lodí mise je letadlová loď Giuseppe Garibaldi. Ta byla původně navržena pro nasazení ve válce, je tedy vybavena sledovacími systémy, radarem a radiovým i satelitním komunikačním zařízením.

Celkově je do operace zapojeno šest plavidel, tři helikoptéry a tři letouny. Účastní se jí 25 zemí EU.

Poté, co se nějakou dobu na pevnině shromažďovaly zpravodajské informace o migračních sítích, byla v říjnu 2015 zahájena operace na moři: pátrání po pašeráckých plavidlech v mezinárodních vodách, jejich zabavování a odklánění. Tato druhá fáze byla zakotvena v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2240.

V červnu 2016 členské státy EU prodloužily mandát operace Sophia až do 27. července 2017 a přidaly další dva úkoly: uplatňování zbrojního embarga OSN na volném moři u pobřeží Libye a výcvik libyjské pobřežní stráže.

Výcvik začal v říjnu 2016 na základě požadavku libyjské vlády národní jednoty (GNA), již podporuje OSN a která je u moci od března 2016.

Počet migrantů přicházejících do Evropy přes střední část Středozemního moře se nesnižuje. V roce 2016 jich k evropským břehům dorazilo 180.000, kdežto o rok dříve to bylo 154.000 osob a 4581 jich na moři zemřelo.

V Libyi, kde mezi sebou soupeří tři vlády, probíhá otevřený ozbrojený konflikt. Formální ekonomika země se zmenšuje, panuje zde vysoká inflace a akutní krize likvidity.

Pašování lidí z libyjského pobřeží představuje velmi výnosný obchod, Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (GITOC) sídlící v Ženevě jeho výnos v roce 2015 odhadla na 255 až 323 milionů dolarů (5,94 až 7,53 miliardy Kč).

"V roce 2015 zaplatil průměrný Syřan za cestu přes Středozemní moře 1500 až 2000 dolarů (35.000 až 46.700 Kč), Afričana stála 800 až 1300 dolarů (18.700 až 30.400 Kč)," uvádí Tuesday Reitanová, zástupkyně ředitele iniciativy GITOC. "Teď už žádní Syřané trasu přes Libyi fakticky neužívají a Afričané platí mnohem méně - 200 až 300 dolarů (4700 až 7000 Kč)," dodává.

Pokud by ale každý ze 180.000 lidí, co prošli v roce 2016 Libyí, zaplatil 300 dolarů, pašerácká branže by pořád vynesla 54 milionů dolarů (1,26 miliardy Kč), vypočítává Reitanová.

PAŠERÁCI SE ADAPTUJÍ

Přítomnost jednotek Sophia a vojenské hlídky při libyjském pobřeží měly na pašerácký trh nečekaný a nežádoucí dopad.

Operace sice nezafungovala přímo jako "podpůrný faktor", ale pašeráci v důsledku vypravují lidi na moře snáze a levněji. Migrantům z toho plyne podstatně větší nebezpečí, neboť pašeráci se uchýlili k používání nafukovacích člunů, rozvádí Reitanová.

"Problémem pašeráctví je, že restrikce v posledku trh vždy zvětší, místo aby jej zmenšily," říká Reitanová.

Operace Sophia pašeráky donutila upravit svůj obchodní model, uvedl během slyšení organizovaného Sněmovnou lordů britského parlamentu rakouský generálporučík Wolfgang Wosolsobe, generální ředitel Vojenského štábu Evropské unie.

Přestali používat dražší lodě ze dřeva či laminátu, jejichž případné zničení představovalo značnou finanční ztrátu.

Sám velitel operace Sophia Enrico Credendino poznamenal v přezkumu mise za období od ledna do října 2016, který pronikl na veřejnost na webu neziskové organizace Statewatch, že v důsledku restrikcí "věnují pašeráci gumovým člunům a jejich osazenstvu o poznání méně péče". "Jejich nový modus operandi je odtáhnout gumový člun bez motoru na volné moře a tam jej nechat unášet proudy," napsal.

Nyní panuje obecné přesvědčení, že nelze spolehlivě zasahovat výlučně na moři bez porozumění obchodnímu modelu pašeráků sídlících na souši, řekla agentuře SDA Reitanová.

"Operace Sophia je spíše politickou manifestací než skutečnou reakcí," dodala.

VÁLEČNÉ LODĚ VS. GUMOVÉ ČLUNY

Objevily se také kritiky, že vybavení operace Sophia není pro misi vhodné.

Plavidla i letadla jsou příliš sofistikovaná, říká Peter Roberts, odborný svědek u zmíněného slyšení ve Sněmovně lordů a vedoucí výzkumný pracovník z britského koncepčního střediska zaměřeného na oblast obrany a bezpečnosti Royal United Services Institute.

Mnohá z těchto plavidel stojí přes 500 milionů britských liber (14,84 miliardy Kč), uvádí. A letadla navržená k pátrání po jaderných ponorkách v severním Atlantiku teď hledají "malé gumové čluny u libyjského pobřeží".

Roberts tento stav věcí popisuje jako plýtvání zdroji, EU by podle něj měla při pátrací a záchranné části mise užívat levnější obchodní plavidla. Pro srovnání: nezisková organizace Sea-Watch zachránila v průběhu roku 2016 za pomoci svých dvou lodí 20.000 osob.

Výbor pro Evropskou unii britské Sněmovny lordů vydal v květnu 2016 kritickou zprávu, v níž došel k závěru, že operace Sophia ve svém hlavním pověření, tedy rozbití pašeráckých sítí, selhala.

Do konce dubna 2017 předala operace Sophia italské policii 109 osob podezřelých z pašování lidí (zjevně se jednalo o řadové pašeráky) a zničila 422 člunů.

Velitel Credendino ve zmiňované zprávě, jež unikla na veřejnost, uvedl, že k tomu, aby mohl účinněji uplatňovat embargo OSN, potřebuje přesnější zpravodajské informace o pohybu zbraní.

"Moře není hlavní cestou, po níž se zbraně do Libye dostávají," řekl SDA představitel mírové mise OSN v Libyi (UNSMIL). "Zbraně jsou do země přepravovány také letecky a po zemi," dodal.

ZBOŽNÉ PŘÁNÍ

Členské státy EU rozhodly, že Sophia začne působit i v libyjských teritoriálních vodách a následně - po obdržení souhlasu tripoliské vlády premiéra Fáize Sarrádže - se přesune na souš.

"Je to jenom zbožné přání," řekl v Ženevě agentuře SDA západní diplomat obeznámený se situací v Libyi, "Libyjci by to považovali za kolonizaci." A podle Reitanové Libyjce více znepokojuje pašování ropy.

"Jsme svědky toho, jak evropské tankery od našeho pobřeží odvážejí ropu a nikdo je nezastaví," stěžují si.

Členové operace Sophia mezitím provádějí výcvik libyjské pobřežní stáže. Itálie a další členské státy EU také dodávají plavidla, aby bylo možné v libyjských vodách hlídkovat, uvádí Pedde z Institutu globálních studií.

To ovšem vede k dalšímu problému. Migranti, které zachrání libyjská pobřežní stráž, skončí zpátky v Libyi - v roce 2016 to bylo více než 10.000 osob - kde jsou drženi v detenčních táborech, podle řady svědectví v hrozivých podmínkách.

"Nemůžeme připustit, aby migranti (poté, co byli zachráněni,) končili v tak nelidských podmínkách," řekla zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Kate Gilmorová během dialogu o Libyi na letošním březnovém zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě.

ŠPATNÝ SIGNÁL

Iniciativa GITOC též kritizuje výcvik libyjské pobřežní stráže.

Přítomnost operace Sophia a její výcvikový program vysílá milicím, jež zastávají i funkci policie či hraniční stráže, špatný signál, napsal Mark Micallef, investigativní novinář a odborník na problematiku pašování lidí, ve zprávě zveřejněné iniciativou GITOC v březnu 2017.

"(Ze skutečnosti, že EU nechápe), jak jsou pašování lidí a pobřežní stráž provázány, plyne riziko, že se bude hrát do ruky ozbrojených gangů, které současnou libyjskou krizi způsobily," rozvádí Micallef.

Ale přece jen se vynořil jeden úspěch. Západolibyjské město Zuára, odkud se lidé pašovali po dvě desetiletí, se tohoto obchodu dobrovolně vzdalo, uvádí GITOC.

Rozhodlo se tak poté, co ztroskotání tří lodí v srpnu 2015 nedaleko pobřeží města přivodila smrt 650 osob. Místní berberské obyvatelstvo, které v rámci severní Afriky představuje etnickou menšinu, už dlouho pociťovalo frustraci z toho, že jeho jméno se stalo synonymem pašeráctví.

Tragédie byly pro mnohé v Zuáře tou poslední kapkou a vyvolaly masové protipašerácké demonstrace.

Annegret Mathariová

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je úterý 23. ledna 2018

Očekáváme v 7:00 2°C

Celá předpověď