Ondřejovský dalekohled slaví 50 let, zřejmě ho čeká modernizace

foto Největší český dalekohled (v pozadí) slaví padesátitelé výročí od zahájení svého provozu. Nachází se v ondřejovské observatoři Astronomického ústavu Akademie věd České republiky u Prahy. Takzvaný Perkův dalekohled, který zřejmě čeká modernizace, je využíván k pozorování spekter hvězd, nelze z něj získat fotografie nebeských objektů. Na snímku dole je emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR Luboš Perek na tiskové konferenci uspořádané 14. srpna v kopuli pod dalekohledem.

Ondřejov (u Prahy) - Největší český dalekohled slaví padesátitelé výročí od zahájení svého provozu. Nachází se v Ondřejově u Prahy v areálu observatoře Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Takzvaný Perkův dalekohled je využíván k pozorování spekter hvězd, nelze z něj tedy získat fotografie nebeských objektů. V následujíích letech ho zřejmě čeká modernizace, dostane novou technologii přenosu světla do měřících přístrojů. Náklady se podle vedoucího hvězdného oddělení Akademie věd Miroslava Šlechty odhadují na zhruba tři miliony korun.

Největší český dalekohled (na snímku z 14. srpna) slaví padesátitelé výročí od zahájení svého provozu. Nachází se v ondřejovské observatoři Astronomického ústavu Akademie věd České republiky u Prahy. Takzvaný Perkův dalekohled, který zřejmě čeká modernizace, je využíván k pozorování spekter hvězd, nelze z něj získat fotografie nebeských objektů. V současnosti se světlo přenáší pomocí soustavy zrcadel v tubusu až do přístrojů umístěných v patře pod dalekohledem. Nově by se světlo do přístrojů přenášelo pomocí optických vláken, díky čemuž by se zvýšila efektivita přenosu světla minimálně na dvojnásobek. "Časově máme rozplánovaný tento projekt, pokud ho budeme realizovat, na roky 2018 a 2019," řekl ČTK Šlechta.

Dalekohled se začal využívat také v rámci výzkumu eruptivních hvězd a exoplanet. Vědci se snaží odhalit, jaké je složení exoplanetárních systémů ve vesmíru, jak se tyto systémy vyvíjejí a jak exoplanety vypadají, tedy jestli mají atmosféru nebo jesti na nich jsou oceány. Otázkou je také možnost života na těchto planetách.

Podle vědců má dalekohled význam i do budoucna. Využívat ho lze například k systematickému monitorování hvězd. Podle vědeckého pracovníka astronomického ústavu Petra Kabátha bude dalekohled využíván také v rámci spolupráce s observatoří v německém Tautenburgu, od příštího roku také v rámci programu potvrzování kandidátů kosmického dalekohledu Tess, který má nahradit sondu Kepler, která hledá ve vesmíru vzdálené exoplanety podobné Zemi od roku 2009.

Největší český dalekohled slaví padesátitelé výročí od zahájení svého provozu. Nachází se v ondřejovské observatoři Astronomického ústavu Akademie věd České republiky u Prahy. Takzvaný Perkův dalekohled, který zřejmě čeká modernizace, je využíván k pozorování spekter hvězd, nelze z něj získat fotografie nebeských objektů. Na snímku z 14. srpna je kopule, pod níž je umístěn dalekohled pojmenovaný po významném astronomovi Luboši Perkovi. Dalekohled měří spektra hvězd, nelze jím proto nebeské objetky spatřit. Ze spekter však lze zjistit složení hvězd a odhadnout jejich pohyb. Jeho primárním zaměřením byla spektra takzvaných horkých hvězd, tedy hvězd spektrální třídy B o povrchové teplotě obvykle 10.000 až 30.000 Kelvinů (9727 až 29.727 stupňů Celsia). Velká část pozorovaných objektů se pozoruje dlouhodobě.

Perkův dalekohled, pojmenovaný po významném astronomovi Luboši Perkovi, který se zasloužil o jeho výstavbu i rozvoj stelární astronomie v tehdejším Československu, má průměr objektivu dva metry. Tubus s objektivem, protizávažím a dalšími částmi váží 83 tun. Dalekohled je umístěn v kopuli, jejíž průměr činí 21 metrů. Otočná kopule váží 195 tun a disponuje otevíratelnou, pět metrů širokou štěrbinou určenou k výhledu na oblohu.

Poslední modernizací prošel dalekohled v roce 2007, od této doby ho lze ovládat přes internet z celého světa. Dalekohled tak nevyužívají jen vědci v Ondřejově, ale také jejich zahraniční kolegové. V provozu je každou jasnou noc, ročně jde o zhruba 100 až 120 nocí. Objektiv dalekohledu soustředí 100.000krát více světla než lidské oko. Za ideálních podmínek by jím bylo možné rozeznat na Měsíci předmět o velikosti sto metrů nebo zachytit plamen svíčky na vzdálenost 20.000 kilometrů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

12°C

Dnes je pondělí 23. října 2017

Očekáváme v 13:00 12°C

Celá předpověď