Odbory mají stávkovou pohotovost, resorty hledají peníze na platy

foto Ilustrační foto - Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula přichází 21. srpna v Praze na jednání vlády a odborů o zvyšování platů ve veřejném sektoru.

Praha - Odboráři veřejného sektoru vstoupili dnes do stávkové pohotovosti. Chtějí tak zatlačit na vládu, aby vyhověla jejich požadavku a od listopadu zvedla platové tarify učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům o deset procent. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) řekl, že důvod k razantním odborářským akcím nevidí. Kabinet se podle něj už na růstu platů kantorů "v podstatě dohodl" a vyřešit se musí jen parametry. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požadavek odborů podporuje a chce od šéfa státní pokladny do pondělí slyšet, kolik peněz jednotlivá ministerstva na zvýšení platů našla.

Vedle odborářů protesty ohlásili dnes i rektoři. Od 2. října vysoké školy uspořádají týdenní akci. Žádají nejen růst výdělků, ale také slibované 4,5 miliardy do vysokoškolského rozpočtu. Pokud jim vláda nevyhoví, zvažují tvrdší opatření.

Ve veřejných službách pracovalo loni 626.100 lidí. Podle předáků zhruba 100.000 z nich je v odborech. Stávkovou pohotovost vyhlásilo dnes 14 odborových svazů - úřednický, zdravotníků a sociální péče, hasičů, pracovníků kulturních institucí, hudebníků či herců. Připojili se odboráři z některých nemocnic, ministerstev, Úřadu vlády, úřadů práce, domovů pro seniory, symfonických orchestrů, divadel či knihoven, kde začnou vznikat stávkové výbory.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly není cílem odborářů stávkovat, ale dohodnout se. Středula míní, že za vyhrocenou situaci nemohou odbory, ale vláda svým "lavírováním" kolem zvýšení tarifů. Podle Pilného ale není k razantním protestům kvůli platům ve školství důvod, protože koalice se na zvýšení výdělků "v podstatě dohodla". Vyřešit je podle něho potřeba parametry dohody, tedy kdy, komu a o kolik. Právě to zajímá odboráře. Trvají na přidání od listopadu, a to všem.

Ministr financí uvedl, že čeká na informace z ministerstev, kolik z nespotřebovaných výdajů mohou na růst platů ve školství uvolnit. Za minulé roky by celková neutracená suma mohla činit kolem 40 miliard, shrnul Pilný.

Se šéfem státní pokladny o rozpočtu chce v pátek mluvit premiér. Do pondělí pak od něj očekává návrhy, jak by se dal letos v posledních dvou měsících a po celý příští rok růst výdělků pokrýt. "Ekonomika rychle roste, opatření proti šedé ekonomice pomáhají výrazně zvyšovat výběr daní. Kdy jindy by měl stát zvednout platy svých zaměstnanců, když ne teď!" uvedl Sobotka. Také podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by se platy ve školství měly zvýšit, jinak kvalifikovaní lidé obor, či dokonce Česko opustí.

Průměrný plat ve veřejné sféře za poslední tři roky vzrostl asi o 3500 korun. Zatímco v roce 2013 dosahoval 26.024 korun hrubého, loni činil 29.501 korun. Meziročně se zvýšil o 5,5 procenta. Odměny, příplatky a náhrady tvořily 34 procent výdělku. Menší částku než průměr vydělávalo 61 procent zaměstnanců.

Podle šéfky zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové tarif kuchařek a kuchařů v nemocnicích či domovech pro seniory činil ale 10.140 korun hrubého, pečovatelů a pečovatelek pak 11.000 až 17.900 korun. Podle předáka unie hudebníků Jiřího Dokoupila si členové symfonických orchestrů musí často hledat druhé zaměstnání, aby vyžili.

Odboráři s dalšími kroky vyčkají, jak dopadne pondělní jednání koalice. Věří, že ministři peníze na přidání najdou. Jinak jsou odbory připraveny uspořádat i protesty v ulicích. Středula mluvil o "viditelné akci", a to třeba před ministerstvem financí. Stávku považují odboráři za krajní řešení. Stávkovat nesmějí soudci, vojáci a příslušníci armády a bezpečnostních sborů. Omezené právo na stávku mají někteří státní zaměstnanci a lidé, kteří zachraňují životy. Ostatní pracovníci veřejných služeb mohou práci zastavit.

O stupňování protestů, pokud by vysoké školy a jejich pracovníci nedostali víc peněz, mluví i rektoři. Po prvním říjnovém týdnu, kdy se uskuteční shromáždění v univerzitních městech i pochod Prahou kolem ministerstev školství a financí k sídlu kabinetu, by mohly následovat důraznější akce. Podle návrhu by rozpočet vysokých škol měl příští rok proti letošku posílit o 700 milionů místo slibovaných 4,5 miliardy. Podle náměstka ministra školství Roberta Plagy je reakce vysokých škol pochopitelná, resort jejich požadavky podporuje. Podle ministra financí by se školy měly věnovat ale hlavně vzdělávání a vyčkat na "nějaké finální řešení".

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

23°C

Dnes je pátek 20. dubna 2018

Očekáváme v 3:00 11°C

Celá předpověď