Na Csatáryho byl za války údajně spáchán neúspěšný atentát

O nezdařeném atentátu informovala i slovenská média. List Sme zveřejnil článek, ve kterém dcera již zesnulého Žurovského Marta Likérová hovořila o podrobnostech činu svého otce.

Na sklonku roku 1944 vystřelil Žurovský na Csatáryho, když vycházel z kina v Košicích. "Zřejmě ho netrefil. Otec z místa činu utekl, ztratil se v davu, skrýval se, ale i jeho, stejně jako jeho matku, někdo udal," řekla Likérová. Se svou sestrou Editou chtějí, aby byl potrestán, protože na nacistické zločiny se podle nich nesmí zapomenout.

Žurovský se o atentátu dcerám svěřil v době, kdy dospívaly. Csatáry byl prý jediný člověk, kterého kdy chtěl zabít. Chtěl se mu tak pomstít za to, že nechal jeho židovskou matku deportovat do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde zahynula.

Žurovský byl několik dní po atentátu na udání zadržen a mučen. Při výslechu mu podle Likérové Csatáry řekl, že to bude on, kdo nyní zemře. Krátce poté byl poslán do koncentračního tábora, kde se dožil konce války.

Podle Centra Simona Wiesenthala sehrál Csatáry klíčovou úlohu při deportaci asi 300 košických Židů na Ukrajinu, kde byli téměř všichni v létě 1941 usmrceni. Na jaře 1944, kdy sloužil jako velitel maďarské policie v košickém ghettu, se podílel na deportaci více než 15.000 Židů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Šéf ústředního svazu židovských náboženských obcí na Slovensku Igor Rintel tento týden označil Csatáryho za sadistu. Za války prý v Košicích trýznil nejen Židy, ale i jiné obyvatele tohoto v době druhé světové války maďarského města. Nad Csatárym v roce 1948 vynesl v nepřítomnosti rozsudek smrti československý soud.

Až do poloviny 90. let Csatáry žil v Kanadě. Když se o něj kvůli jeho minulosti ale začaly zajímat tamní úřady, vrátil se zpět do Maďarska. Nyní ve své vlasti čelí obvinění z válečných zločinů, o případné žádosti o vydání na Slovensko musí nyní rozhodnout slovenský soud.

Autor: ČTK
www.ctk.cz