Moderní laboratoř pomůže zavádět nové metody šlechtění do praxe

foto Zavádění nových metod šlechtění do praxe usnadní první tuzemská aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která byla 14. února slavnostně otevřena v Ústavu experimentální botaniky v Olomouci. Pracoviště propojí špičkové vědce se šlechtiteli, kteří díky tomu získají přístup k výsledkům molekulární genetiky a genomiky i moderním přístrojům. Na snímku je vědecký pracovník Petr Cápal v místnosti s chladicími boxy, kde se uchovávají fragmenty genetických informací zkoumaných rostlin uložené v bakteriích.

Olomouc - Zavádění nových metod šlechtění do praxe usnadní první tuzemská aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která byla dnes otevřena v Ústavu experimentální botaniky v Olomouci. Pracoviště propojí špičkové vědce se šlechtiteli, kteří díky tomu získají přístup k výsledkům molekulární genetiky a genomiky i moderním přístrojům. Nové metody můžou šlechtění nových odrůd například zemědělských plodin výrazně urychlit, řekl dnes novinářům vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Jaroslav Doležel.

Zavádění nových metod šlechtění do praxe usnadní první tuzemská aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která byla 14. února slavnostně otevřena v Ústavu experimentální botaniky v Olomouci. Pracoviště propojí špičkové vědce se šlechtiteli, kteří díky tomu získají přístup k výsledkům molekulární genetiky a genomiky i moderním přístrojům. Na snímku je vědecká pracovnice Jana Čížková v laboratoři, kde se měří DNA plodin, vpravo jsou různé druhy trav. Olomoučtí vědci chtějí podle Doležela šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem získávat nové odrůdy zemědělských plodin, které lépe odolají suchu, klimatickým změnám, chorobám i škůdcům, anebo budou mít lepší užitné vlastnosti. "Velké šlechtitelské firmy ve Francii, Německu, USA či v Anglii mají vlastní laboratoře zaměřené na metody molekulární biologie a genomiky. V ČR je situace jiná a pro většinu firem je zřízení takových laboratoří mimo jejich finanční možnosti," zdůvodnil Doležel vznik aplikační laboratoře. Upozornil, že bez nových metod by tuzemští šlechtitelé nebyli schopni nadále konkurovat svým zahraničním kolegům.

Zavádění nových metod šlechtění do praxe usnadní první tuzemská aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která byla 14. února slavnostně otevřena v Ústavu experimentální botaniky v Olomouci. Pracoviště propojí špičkové vědce se šlechtiteli, kteří díky tomu získají přístup k výsledkům molekulární genetiky a genomiky i moderním přístrojům. Na snímku je vedoucí olomouckého pracoviště ústavu Jaroslav Doležel u průtokového cytometru. Šlechtitelé se v aplikační laboratoři v Olomouci seznámí s novinkami ve výzkumu a budou se moci zúčastnit seminářů, školení i workshopů. K dispozici budou mít moderní techniku. Vědci naopak získají důležité poznatky ze šlechtitelské praxe. "Vzájemná spolupráce je podmínkou toho, aby vše dobře fungovalo. Šlechtitelé musí rozumět tomu, co jim nabízíme. Naopak my vědci nejsme šlechtitelé, a tak možná některé metody a techniky, které máme k dispozici, nejsou využity jen proto, že nevíme, že by se mohly šlechtitelům hodit," podotkl Doležel.

Zavádění nových metod šlechtění do praxe usnadní první tuzemská aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která byla 14. února slavnostně otevřena v Ústavu experimentální botaniky v Olomouci. Pracoviště propojí špičkové vědce se šlechtiteli, kteří díky tomu získají přístup k výsledkům molekulární genetiky a genomiky i moderním přístrojům. Na snímku je robotický přístroj pro výběr klonů DNA z agarové plotny. Nové metody, mezi které patří například molekulární techniky, můžou šlechtění nových odrůd zemědělských plodin výrazně zefektivnit a urychlit až o několik let. "Šlechtění pomocí molekulárních metod bude postupně doplňováno o nové techniky. Už teď je jisté, že během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začnou se využívat metody genové editace, tedy nová generace GMO. I s tím počítáme a v aplikační laboratoři budeme nabízet odbornou podporu tak, aby se tyto metody mohly využívat v praxi," řek Doležel.

Klíčící semena pšenice v inkubátoru pro synchronizaci buněčného cyklu, kterou se dosahuje co největšího počtu chromozomů. O služby nové laboratoře je už nyní mezi šlechtiteli velký zájem. Slavnostního otevření pracoviště a následného semináře se dnes v Olomouci zúčastnilo sedm desítek šlechtitelů a odborníků z různých koutů Česka.

Vědci z olomouckého Ústavu experimentální botaniky AV ČR patří mezi špičku ve svém oboru. Nedávno například vyvinuli novou metodu, která výrazně zrychlila analýzu dědičné informace pšenice. Společně s dalšími laboratořemi sdruženými v mezinárodním konsorciu získali genetický plán této důležité plodiny. Jeho využití usnadní práci šlechtitelům i rostlinným biologům.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

29°C

Dnes je pátek 23. června 2017

Očekáváme v 13:00 29°C

Celá předpověď