Ministr chce, aby armáda výhledově měla aspoň 30.000 profi vojáků

foto Ilustrační foto - Český ministr obrany Martin Stropnický.

Praha - Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se domnívá, že armáda by měla mít v budoucnu aspoň 30.000 profesionálních vojáků a k tomu dalších 5000 vojáků v záloze. Dosavadní cíl 27.000 profesionálů mu připadá nízký. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

"Já si myslím, že 30.000 profi vojáků plus záloha aspoň těch 5000 je v podstatě minimum. Čili my musíme ty plány našich předchůdců v tomto navýšit," řekl ministr. Do roku 2025 se to ale podle něj asi nedá stihnout. Záležet bude i na situaci na trhu práce, protože třeba v regionech, kde je vyšší nezaměstnanost, je zájemců víc. Ministr řekl, že pro letošek má armáda rekrutační cíl 2000 lidí a už v září se jich přihlásilo 2200. "Ten zájem o práci v armádě je," uvedl.

Podle údajů ze začátku letošního roku evidoval resort zhruba 22.000 vojáků z povolání, 6400 občanských zaměstnanců a asi 1100 státních zaměstnanců podle služebního zákona.

Stropnický v ČT také řekl, že žádný členský stát NATO to nebude mít jednoduché, pokud by měl do roku 2025 zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by měly členské země vydávat. Meziroční růst výdajů na obranu o deset procent mu připadá jako přiměřený. Při současném tempu zvyšování výdajů na obranu bude ČR na úrovni dvou procent HDP v roce 2025, uvedl a dodal, že toto tempo by mohlo podle jeho názoru být i vyšší. Poznamenal, že třeba Kanada vydává jedno procento HDP a Španělsko 0,85 procenta HDP.

O plnění požadavků NATO se začalo hovořit především v souvislosti s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který před volbami spolupráci v rámci NATO zpochybňoval a po spojencích požadoval, aby na své bezpečnosti pracovali více sami.

Předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který se dnes s ministrem Stropnickým v debatě utkal, není možné utrácet peníze jen proto, že existuje závazek zvýšit výdaje. Je uapotřebí vědět, k čemu budou sloužit a jestli budou sloužit k bezpečnosti občanů ČR, uvedl Filip. Česká armáda podle něj takovou představu nemá.

Stropnický nechtěl spekulovat o tom, zda by mohlo být z NATO vyloučeno Turecko kvůli tomu, co se v něm odehrává po zmařeném pokusu o puč. Vyloučení je podle něj extrémní varianta, byl by velmi nerad, kdyby nastala.

Stropnický a Filip se přeli o obavy z Ruska a bezpečnost

Vášnivá debata se rozpoutala mezi ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) a předsedou KSČM Vojtěchem Filipem v Otázkách Václava Moravce. Neshodli se třeba na tom, zda má Rusko zájem destabilizovat Evropu ani na zajištění její bezpečnosti. Podle Stropnického financuje Rusko dezinformační kampaň po západní Evropě a podporuje poltické strany v jiných zemích.

"Já vám zopakuji, že jenom na našem území je zhruba 30 serverů, které tady šíří propagandu. Já vám jenom zopakuji, že oficiální ruské kruhy reinterpretují rok 1968 a mluví o tom, že aliance chtěla spáchat nějaký ohavný útok na východní blok a oni nás vlastně všechny zachránili," prohlásil Stropnický. Skoro v každé evropské zemi existuje podle Stropnického politická strana, třeba i docela významná, která je prokazatelně podporovaná, a to i finančně, z Ruska. "Ruská federace utrácí neuvěřitelné částky na dezinformační kampaň po celé západní Evropě a jsou pro to naprosto hmatatelné důkazy," dodal s tím, že kampaň funguje.

Předseda KSČM Filip se Stropnického názory nesouhlasil. "Tady není žádný žádný důvod mít obavy z Ruska," řekl. Tvrdil, že nevidí zájem Ruska na tom, aby ochromilo Evropu migrační krizí. Argumentoval i tím, že některé útoky hlavně na ženy třeba v Německu uskutečnili migranti. Také protiruské sankce k ničemu nevedly, prohlásil Filip. Slabší Evropa podle něj vyhovuje americké ekonomice. Filip vidí jako alternativu, aby se uskutečnila nová bezpečnostní konference, která zabezpečí, že Evropa nebude válčištěm a aby tuto bezpečnost garantovaly nejen USA a Rusko, ale i Čína.

Stropnický poznamenal, že žádná konference ještě nikoho neubránila, a nadnesl dotaz, jak může něco garantovat režim, kde mizí nepohodlní novináři a kde v centru hlavního města někdo zastřelí opozičního politika. Rozepře se týkala i dalších témat. "Ona ta politika je trošku složitější," řekl Stropnický Filipovi v části debaty věnované Turecku. "A představte si, že to vím," opáčil Filip.

Boji s dezinformacemi se má věnovat nový útvar, který vznikne na začátku příštího roku při ministerstvu vnitra. Z dezinformací proti NATO bývají obviňovány hlavně Rusko a takzvaný Islámský stát. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) se jí ale dopouštějí i další státy.

Prezident Miloš Zeman řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnil server Parlamentní listy, že je to urážka zdravého rozumu všech uživatelů internetu. "Zadruhé, proti propagandě bojujeme lepší propagandou, a nikoli zákazem jiné propagandy," řekl Zeman. "Jinak bych ovšem byl odpůrcem cenzury, pokud jsou cenzurovány argumentované názory. Cenzura nadávek, urážek bez argumentů, což je na internetu také dost časté, by mi nevadila, i když bych ji pokládal za trochu nadbytečnou," dodal prezident.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2016 ČTK

Načíst další článek

7°C

Dnes je pátek 9. prosince 2016

Očekáváme v 5:00 2°C

Celá předpověď