Mezi zeměmi EU jsou dál rozpory ohledně reformy azylového systému

foto Vlajky EU před sídlem Evropské komise v Bruselu - ilustrační foto.

Brusel - Hluboké názorové rozdíly mezi členskými zeměmi Evropské unie v pohledu na potřebnou reformu unijního azylového systému podle očekávání nedokázala překonat ani dnešní schůzka ministrů vnitra osmadvacítky. Večer neúspěch připustil Carmelo Abela, ministr vnitřní bezpečnosti předsednické Malty. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos neskrýval před novináři zklamání z toho, že země shodu nenašly ani rok poté, co komise loni v květnu reformu takzvaného dublinského systému předložila.

"Čas utíká. Potřebujeme mít spolehlivý a předpověditelný systém, který bude solidární i odpovědný a nebude neúměrně zatěžovat jen některé státy. To není spravedlivé ani dlouhodobě udržitelné," prohlásil Avramopulos.

Nynější maltské předsednictví dostalo loni v prosinci od summitu EU za úkol najít do června na reformě shodu. Přesto dnes maltští diplomaté ministerskou diskusi zorganizovali jen jako "prodlouženou kávu", tedy jako neformální bod umožňující otevřenou diskusi.

Především státy ze středu a východu Evropské unie, včetně zemí Visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, dál odmítají jakýkoli plán počítající s povinným přebíráním migrantů z jiných unijních zemí. Argumentují především reálným neúspěchem jednorázového programu přerozdělování, který byl přes jejich odpor odsouhlasen v roce 2015. Země si dosud z předpokládaných 160.000 lidí přerozdělily jen něco přes 18.000 a komise sama uznává, že zamýšlený počet naplněn nebude. Přesto státy žádá o vyšší zapojení do programu a nově hrozí i sankcemi.

"My čekáme, až na jednání rady pronikne realita. Až pochopí, že to, co jsme dva roky říkali, platí," poznamenal dnes slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Ani Česko nepočítá s tím, že by svůj odmítavý postoj ke kvótám měnilo, potvrdil v Bruselu český ministr vnitra Milan Chovanec.

Oba novinářům řekli, že s postojem zemí V4 neformálně sympatizují i další účastníci schůzky, na jednání ale drží postoj vlád. Podle Avramopulose mají naopak negativní postoje původ především v domácí politice.

Přebírání migrantů, označované jako potřebný "prvek solidarity", je pro část unijních zemí klíčovou podmínkou a projevem soudržnosti mezi státy bloku. Komise loni přišla s představou, že by přerozdělování odstartovalo v momentě, kdy nějaká země zaznamená příliv migrantů převyšující o 150 procent "standardní" hodnoty.

Malta se minulý měsíc ve snaze najít kompromis neúspěšně pustila do konstrukce složitého návrhu předpokládajícího možnost vyplatit se z přijetí nejvýše poloviny kvóty či možnost přispět k řešení krize jinak.

Podle Kaliňáka a Chovance jsou ale trvalé kvóty dál na stole, byť "v růžovém balení", a tak se maltské předsednictví snažilo dnes posunout diskusi především v méně kontroverzních oblastech návrhu. Shoda panuje například ohledně potřeby zrychlit návratovou politiku či zamezit druhotným pohybům migrantů do dalších zemí unie.

V září 2015 byla s kvótami nesouhlasící menšina na klíčovém ministerském jednání přehlasována. Nyní maltský ministr naznačil, že konečné slovo k podobě reformy azylového systému by měl mít summit EU. Na něm prezidenti a premiéři bloku rozhodují jednomyslně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

22°C

Dnes je úterý 23. května 2017

Očekáváme v 3:00 12°C

Celá předpověď