Na Palacha vzpomínali pamětníci i studenti filozofické fakulty

foto V kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze se 16. ledna konalo pamětní odpoledne k 49. výročí sebeupálení Jana Palacha, které pořádala Církev československá husitská. Součástí bylo i zahájení výstavy, která bude v kostele ke zhlédnutí do 22. ledna.

Praha - Čin Jana Palacha, který se přesně před 49 lety upálil na protest proti šířící se normalizaci a totalitě, si dnes v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze připomněli pamětníci i studenti. Podle nich je poselství Palachova skutku, který měl vyburcovat českou společnost z letargie, aktuální i po půl století. Zástupci vysokých škol varovali před apatií ve společnosti.

 Jan Palach, student filozofické fakulty UK, který se 16.1.1969 upálil na Václavském náměstí v Praze.

"Bylo to neuvěřitelné, co tehdy pohnulo celým světem a jakou odezvu čin měl. Měl zavazující sílu sebeoběti člověka, který se odevzdává, aby nás probudil k životu," řekl profesor evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Trojan, který jako evangelický farář Palacha pohřbíval.

Jan Palach se narodil v roce 1948. Pocházel ze Všetat. Vystudoval mělnické gymnázium. Na filozofickou fakultu se dostal až napodruhé v roce 1968. Po okupaci se zapojil do protestních akcí i studentské stávky. Ve čtvrtek 16. ledna se pak na Václavském náměstí zapálil, o tři dny později zemřel. Pohřeb se konal 25. ledna a změnil se v národní demonstraci.

Trojan se s Palachem setkal tři týdny před jeho činem, když student doprovázel svou matku na bohoslužbu. "Při odchodu z chrámu vyslovil svou starost. Řekl mně, že církve by měly podpořit národ v odolnosti vůči lži a násilí," popsal profesor teologie. Podle něj se mladík neupálil kvůli únavě životem či kvůli povrchním věcem, ale kvůli rezignaci jiných a jejich postupnému přizpůsobování se.

Podle předsedy studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martina Lundáka se dnešní studenti narodili až po pádu bývalého režimu a nemusí se bát říkat své názory nahlas. Lundák míní, že díky tomu si mladí ale také neuvědomují, že je potřeba za svobodu bojovat. Řada lidí pak podle studentů zapomíná na pomalé vkrádání totality zpátky do života. Lundák poukázal na to, že na šéfa komise pro kontrolu činnosti inspekce bezpečnostních sborů kandiduje komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který zasahoval za bývalého režimu vůči demonstrantům, kteří si připomínali Palachův čin. Jedna část společnosti protestuje a druhá "chce makat", shrnul Lundák.

"Jak jsme daleko od tehdejšího pověstného klidu na práci?" uvedl šéf fakultní studentské rady. Podle něj by lidé měli konat, aby se historie neopakovala. Podle dalšího člena studentské rady Jiřího Pilipa by se lidé měli snažit naplňovat Palachovo heslo "bojovat proti zlu, na které stačíme".

Farář Trojan si po Palachově skutku myslel, že bude pro všechny těžké zůstat lhostejným a vrátit se ke každodennímu pořádku. Byl přesvědčen o tom, že čin bude "povzbuzením slabým a výzvou k naději, že člověk má vždy bojovat za takové vztahy mezi lidmi, aby podobných obětí už nebylo třeba". V práci, duchovních záležitostech či politice se každý člověk podle faráře dostane někdy k nesnadnému rozhodování, "kdy se neuhýbá".

Zástupci vysokých škol varovali před apatií ve společnosti

Před apatií a letargií ve společnosti varovali zástupci Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické, kteří si dnes při tradičním pietním aktu u pražské filozofické fakulty připomněli čin Jana Palacha. Jeho odkaz je podle nich potřeba stále udržovat. Palach se před 49 lety upálil kvůli vývoji v československé společnosti po okupaci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.

"Odkaz Jana Palacha nesmí zůstat zapomenut a musí nám připomínat to, že demokracie a svoboda nejsou samozřejmé a je třeba je hájit, je třeba za ně bojovat. Někteří z nás za ně přinesli oběť nejvyšší," řekl přihlížejícím lidem rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.

Připomněl, že Palach na filozofické fakultě v Praze studoval. Nejprve byl přijat na ekonomickou školu, dopis o přijetí na jeho vysněný obor na filozofické fakultě obdržel podle Zimy jen několik dní předtím, než do země přijela vojska Varšavské smlouvy. "Když Palach viděl, jak společnost přechází do určité pasivity, odhodlal se k činu, který provedl na Václavském náměstí. Čin bral jako probuzení z letargie, z určité pasivity, která se začala projevovat zhruba po půl roce pobytu vojsk na našem území," dodal Zima.

Kancléř Vysoké školy ekonomické Andrej Tóth upozornil, že společnost v nynější době ztrácí kontakt s reáliemi z doby minulé. "Je třeba nadále připomínat, že hodnoty, které jsme nabyli v roce 1989 je třeba stále bránit," řekl Tóth.

Děkanka filozofické fakulty Mirjam Friedová řekla, že současní studenti Palachův odkaz udržují stále živý. "Kdyby ale dnes mezi nás Jan Palach přišel, asi by byl nemile překvapený tím, že si zase znovu musíme připomínat, že apatie a letargie nás, obyčejných občanů, je to největší nebezpečí, které existuje," řekla. Upozornila, že Palach se neupálil na protest proti okupaci Československa, jak se často uvádí, ale právě kvůli tehdejší náladě ve společnosti. "I dnes velmi silně platí to, že každý hlas se počítá, na každém hlasu záleží," dodala Friedová.

Jan Palach chtěl svým chováním probudit veřejnost upadající do letargie, která nastala v době po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Necelý půlrok po okupaci Československa, 16. ledna 1969 se na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Těžkým popáleninám po třech dnech podlehl.

Jeho pohřeb se stal manifestací za svobodu a demokracii, smutečního průvodu Prahou se zúčastnilo na 200.000 lidí. V dopise, který zanechal, naléhal na to, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie. Palachův čin byl následován Janem Zajícem, členem Církve československé husitské.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je neděle 19. srpna 2018

Očekáváme v 7:00 20°C

Celá předpověď