Jsme svědky udělování léna internetovým gigantům?

Navážu na poslední blog Zbyňka Loebla – internet podle zájmů technologických firem opravdu není pro většinu z nás nic žádoucího. Měli jsme štěstí, že u zrodu internetu stáli lidé s úplně jiným myšlenkovým zázemím.

Nicméně, tlak na přizpůsobení pravidel zájmům velkého byznysu právě probíhá. Nejde jen o klasický lobbing na změkčení pravidel. Horším trendem je rozmlžování jasné hranice veřejné moci. Ta jediná má výsostné právo regulovat pravidly a vymáhat je - platí v naší části světa, kde má volbami danou demokratickou legitimitu. Soukromý sektor tato pravidla musí respektovat jako pouhý adresát pravidel, regulací a jejich vymáhání. Firma je zde na stejném postavení jako občan-fyzická osoba a je to tak správně. Předpokládá se, že jednotlivé zájmové skupiny budou regulaci připomínkovat a ovlivňovat, to je v pořádku. Výsledný vektor působení těchto různých skupin – byznys, spotřebitelé, odbory, zaměstnavatelé – by měl pak být rozumně vyvážený pro všechny.

Proto jsou poučení občané skeptičtí k trendu údajně progresivního mixování soukromé sféry a veřejné moci - tedy řešení typu „public private partnership“, kočkopsech profesí jako exekutoři, či stavební inspektoři (=soukromý byznys, ale s propůjčením veřejné moci). Výsledky v podobě nejasné odpovědnosti, zvýšeného rizika korupce a střetu zájmů či masivního poškození klientů jsou už dnes notoricky známé.

Přesto chce aktuálně Evropská komise jít cestou svěření boje proti nezákonnému online obsahu soukromým internetovým společnostem jako je Facebook a Google.

Návrh doporučení EU z 1. března chce, aby internetovým gigantům byla svěřena cenzura nad obsahem internetu. Internetové společnosti by měly „dobrovolně“ sledovat obsah a filtrovat jej, pokud dojdou k tomu, že je nezákonný. V předchozích návrzích měly dokonce povinnost sledovat a mazat i zákonný, ale „škodlivý“ obsah. Takže takový Facebook a jeho mizerně placení čističi obsahu z třetího světa mají rozhodovat o zákonnosti postu napsaného v jiné jurisdikci i kulturním kontextu. Jak to dnes funguje, vidíme. Přesto se má tato praxe podložit aktem EU.

Je zde asi zbytečné připomínat mantru ústavních právníků: pravidlo omezení základních práv jen zákonem, v nezbytných případech a tak dále. Návrh tohoto doporučení znamená zkrátka obcházení demokratické legitimity, což je principiálně nedobré. Jak výstižně shrnulo sdružení European Digital Rigts (EDRi), EU tlačí internetové společnosti do „dobrovolné“ cenzury namísto, aby vydalo jasnou legislativu, která projde volenými parlamenty a bude podléhat ústavnímu přezkumu.

Podle návrhu doporučení by zkrátka fungovaly Google a spol. jako policajti práva Evropanů na svobodu projevu. Svobodou projevu myslím tu část volnosti slova sahající až k zákonným mezím, které jistě musí být (zejména klasické paragrafové „stopky“ jako je přímá výzva ke zločinu, křivé obvinění, ale i ochrana osobnosti apod.). Mluví-li se nyní tak rádo o evropských hodnotách, je to třeba právě svoboda projevu, na co můžeme být v Evropě pyšní a hlídat si.

Připomínky k návrhu tohoto doporučení lze v době vydání blogu poslat i na české ministerstvo kultury, odbor autorského práva. Věřme, že i tady při pilování tohoto návrhu demokratické instinkty převládnou.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 20. července 2018

Očekáváme v 7:00 18°C

Celá předpověď