Začíná astronomický podzim, nastává podzimní rovnodennost

Slunce v tento den vyjde téměř přesně na zeměpisném východě a zapadne na zeměpisném západě. V pravé poledne jej obyvatelé české kotliny spatří ve výšce 40 stupňů nad obzorem, zatímco lidé na rovníku ho mají přesně nad hlavou.

Střídání ročních období je způsobeno sklonem zemské osy. Protože je zemská osa nakloněna o úhel 23,5 stupně, dochází při oběhu Země okolo Slunce k opakovanému přiklánění a odklánění severní a jižní polokoule. Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní léto a na jižní zima, je-li přikloněna jižní polokoule, je tomu naopak.

Nejníže nad obzor Slunce vystupuje v zimě. V okamžiku zimního slunovratu, který nastává kolem 21. prosince, se Slunce nachází přímo nad jižním obratníkem Kozoroha. V období zimního slunovratu proto jsou nejkratší dny a nejdelší, až šestnáctihodinové, noci. Od tohoto data se den postupně prodlužuje a Slunce vystupuje stále výš a výš nad obzor. Kolem 21. března překročí rovník a nastává jarní rovnodennost. Toho dne má den i noc stejnou délku. Dále Slunce pokračuje na své pouti na severní polokouli a kolem 21. června se dostane k obratníku Raka. Nastává letní slunovrat, který zároveň označuje začátek astronomického léta. Poté se Slunce vydává zpět k rovníku, který překračuje kolem 23. září, kdy nastává podzimní rovnodennost. Poté se opět vrací na jižní polokouli. Celý cyklus je uzavřen zimním slunovratem.

Autor: ČTK
www.ctk.cz