Inspekce práce loni v ČR odhalila 2290 nelegálně zaměstnaných

foto Osoby zjištěné při nelegální práci v Česku (2012 - 2016)

Opava - Státní úřad inspekce práce (SÚIP) udělal v loňském roce 9308 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnání a odhalil při nich 2290 nelegálně zaměstnaných lidí. Bylo mezi nimi 760 českých občanů, 193 lidí ze zemí Evropské unie a 1337 cizinců ze zemí mimo EU. Kromě Čechů byli nejčastěji nelegálně zaměstnanými občané Ukrajiny (997), Moldavska (143), Slovenska (108) a Vietnamu (73). ČTK údaje poskytli generální inspektor Rudolf Hahn a jeho náměstek Jiří Macíček.

Za porušení právních předpisů v souvislosti s kontrolami nelegálního zaměstnávání loni úřad uložil 725 pokut v celkové výši přesahující 75 milionů korun. Mezi nelegálně zaměstnanými cizinci byli i pracovníci Tádžikistánu, Thajska či Filipín. Lidé pracovali nelegálně nejčastěji v sektorech stavebnictví (20,2 procenta z celkového počtu), zpracovatelského průmyslu (14,2 procenta) a velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržby motorových vozidel (11 procent). "Pouze nepatrný pokles počtu zjištěných nelegálně pracujících osob oproti předchozím letům zaznamenáváme v sektoru ubytování, stravování a pohostinství," uvedl Macíček.Nelegálně zaměstnaní cizinci ze států mimo EU

Pracovníci z Ukrajiny byli hlavními aktéry i minulý týden při zásahu cizinecké policie v pražském skladu Internetového obchodu Rohlik.cz, kde policie zadržela 85 lidí, zatím rozhodla o vyhoštění 74. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana měli pracovníci vízum, s nímž se mohou po tři měsíce pohybovat po EU jako turisté, nemohou s ním ale pracovat. Podle e-shopu to byli pracovníci polské agentury s polským vízem, ne jeho zaměstnanci.

Generální inspektor Hahn ČTK řekl, že občané Ukrajiny mají poměrně jednoduchý přístup do Polska a do Česka se pak často dostanou jako vysílaní zaměstnanci, tedy pracovníci, které zaměstnává polská firma a do ČR je vyšle pracovat na nějaké zakázce. Otázka ale podle něj je, zda skutečně jde o vysílané zaměstnance, nebo o zastřené agenturní zaměstnávání.

"Kdyby třeba přišel do Polska před čtyřmi měsíci, čtyři měsíce tam byl zaměstnán u stavební firmy a ta firma tady získala kontrakt, dejme tomu na měsíční působení, umím uvěřit tomu, že to je vysílaný zaměstnanec. Ale jestli ten ukrajinský občan přímo z Ukrajiny přicestoval přes polské území do České republiky, tady mu někdo dal doklady, které vypadají tak, že to je vysílaný zaměstnanec, ale v Polsku neodpracoval ani jednu směnu, to je něco jiného," řekl Hahn.

Macíček uvedl, že podle oblastních inspektorátů práce bývají doklady vyhotoveny často přímo v Česku a dotyční zaměstnanci mnohdy ani nevstoupí na území státu, ze kterého jsou údajně vysláni. "Stejně tak v případě „vysílajících" subjektů je podezření, že jsou založeny ryze účelově, nebo již reálně nevykazují žádnou činnost," uvedl Macíček.

Výsledky kontrol podle něj potvrdily, že přibývá využívání zastřeného agenturního zaměstnávání, a to zejména u cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Úřad v druhé polovině loňského roku přistoupil k mimořádné kontrolní akci zaměřené na skryté agenturní zaměstnání a uskutečnil 296 kontrol, většinou ve spolupráci s cizineckou policií. Odhalil při nich při výkonu nelegální práce 187 lidí. Čtyři z nich byli Češi a další čtyři občané EU.

"Ve 179 případech se pak jednalo o výkon nelegální práce cizinců - občanů třetích zemí. V rámci kontrol zastřeného agenturního zaměstnávání bylo zjištěno zprostředkování zaměstnání bez povolení u 110 subjektů," uvedl Macíček. Za zprostředkování zaměstnání bez povolení k zaměstnání uložil loni SÚIP 81 pokut v celkové výši přesahující 8,5 milionu korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

24°C

Dnes je čtvrtek 27. července 2017

Očekáváme v 17:00 21°C

Celá předpověď