Hlavní problematická témata českého předsednictví v EU

BLÍZKÝ VÝCHOD - Hledat řešení konfliktu, který se vyhrotil na přelomu roku v Gaze, jel 4. ledna do oblasti ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v čele Trojky EU; v téže době ale v regionu jednal i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. ČR organizovala i řadu jednání zúčastněných stran konfliktu. Koncem dubna šéf české diplomacie připustil, že panují rozdíly v názorech na vývoj v Izraeli mezi Evropskou komisí a předsednictvím i v rámci EU. O pár dní dříve premiér Mirek Topolánek na cestě z Izraele označil za příklad arogance EK výrok komisařky Benity Ferrerové-Waldnerové o tom, že vztahy EU-Izrael se mohou dál zkvalitňovat jen, bude-li Izrael pokračovat v mírových rozhovorech.

Tento měsíc vzbudila rozruch část parlamentní delegace EU na Blízkém východě, vedená předsedou Sněmovny Miloslavem Vlčkem, jež se tajně sešla s palestinskými poslanci, mezi nimiž byli i představitelé radikálního Hamasu; schůzky se kromě zástupců Itálie, Řecka, Bulharska a Turecka účastnili i Jan Kavan, Vladimír Laštůvka a Helena Opolecká (se všemi třemi poté Vlček ukončil spolupráci a od setkání se distancoval).

HOSPODÁŘSKÁ KRIZE - Kvůli finanční krizi svolala ČR 1. března do Bruselu mimořádný neformální summit EU, který odmítl jako nástroj v boji proti krizi protekcionismus. Krizí se zabýval týž měsíc i pravidelný summit EU, který mj. dohodl zvýšení krizového fondu na 50 miliard eur. Rozruch koncem března vyvolal premiér Topolánek, který v EP označil protikrizové kroky USA za cestu do pekel (výrok později označil jen za "varování příteli"). ČR dojednala s EP konečnou dohodu o regulaci ratingových agentur a vyjednala shodu ministrů financí na přeřazení některých služeb do nižší sazby DPH. Červnový summit EU schválil reformu dohledu nad finančním trhem v EU.

ÍRÁN - Českým diplomatům byl jako zástupcům předsedající země EU několikrát vyjádřen íránskou vládou protest proti politice unie - v lednu kvůli údajné nečinnosti EU k porušování lidských práv v Gaze, v březnu kvůli íránským Kurdům a v červnu kvůli komentářům unie k výsledkům prezidentských voleb v Íránu (kvůli nim si Írán povolal i diplomaty všech 27 zemí EU v Teheránu).

LISABONSKÁ SMLOUVA (LS) - Problém nové základní smlouvy, která zejména reformuje instituce EU (a je mj. nutná pro další rozšiřování), zastínila světová ekonomická krize. O LS jako poslední země hlasovala ČR (schváleno parlamentem 18. února a 6. května); prezident ji zatím nepodepsal (podpis prezidenta chybí též v Polsku a Německu). Nové referendum v Irsku umožní záruky, jejichž formu (mezivládní dohody) dohodl summit EU tento měsíc.

PÁD VLÁDY ČR - Po vyjádření nedůvěry (24. března) Topolánkově vládě Sněmovnou se začaly ozývat hlasy, že předsednictví je ohroženo. Nová vláda, včele se statistikem Janem Fischerem, jež nastoupila 8. května, ale nakonec sklidila vesměs pochvalu. Za vedení červnového summitu EU ocenili Fischera mj. prezident Sarkozy či kancléřka Angela Merkelová. Květnové summity EU s Čínou, Ruskem a Jižní Koreou a červnový s Pákistánem, všechny na úrovni tzv. trojky, vedl za ČR prezident Klaus.

ROZŠÍŘENÍ EU - Koncem dubna podal albánský premiér Sali Berisha v Praze oficiálně přihlášku své země do EU. Nepodařilo se ale obnovit pokračování přístupových rozhovorů s Chorvatskem, které od prosince blokuje Slovinsko kvůli sváru o společnou hranici. Nyní hrozí, že vzhledem k jednání o nové EK rozhovory s Chorvatskem na několik měsíců zamrznou. Nepokročilo se ani v přístupových rozhovorech s Tureckem.

VZTAHY S RUSKEM - Začátkem roku řešilo předsednictví spor Ruska a Ukrajiny o dodávky plynu, jejichž přerušení se dotklo i evropských zemí. Podepsána byla mj. dohoda, jež má přilákat investory pro přestavbu ukrajinských plynovodů. Začátkem května v Praze EU jednala o plynovodu Nabucco, jenž má přivedením plynu ze střední Asie snížit energetickou závislost EU na Rusku. Moskvu si unie popudila i "východním partnerstvím", zahájeným v květnu v Praze s Arménií, Gruzií, Běloruskem, Ázerbájdžánem, Moldavskem a Ukrajinou.

VZTAHY S USA - Na setkání se šéfy států či vlád 27 zemí EU 5. dubna v Praze americký prezident Barack Obama mj. slíbil, že se USA zapojí do boje s klimatickými změnami, podpořil členství Turecka v EU a vyzval unii k přijetí vězňů z Guantánama. V Praze Obama též řekl, že odstoupí-li Írán od vojenského jaderného programu, nebude nutné budovat protiraketový štít. Po vrcholné schůzce EU-USA vyšlo najevo, že v jednom hotelu v Praze byly na veřejném počítači osobní údaje o účastnících summitu.

Autor: ČTK
www.ctk.cz