Extremisté v ČR loni dělali přes 300 akcí, stejně jako předloni

foto Pravicový extremista, neonacista - ilustrační foto.

Praha - Extremisté loni v Česku uspořádali 308 akcí, což bylo o jednu víc než v roce 2015. Levicové extremistické subjekty loni pořádaly 133 akcí, pravicové 129 a protimigrační či protiislámská hnutí 49. Počet extremistických trestných činů loni meziročně klesl o 32 na 143. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu za rok 2016, kterou bude příští týden projednávat vláda. ČTK má dokument k dispozici.

Na extrémní pravici podle dokumentu, který každoročně vydává ministerstvo vnitra, pokračovala nejednotnost způsobená osobními spory hlavních představitelů těchto subjektů. Silná rivalita přetrvávala mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) a Národní demokracií (ND). U obou politických stran byl podle vnitra patrný odliv sympatizantů, který se projevil zanedbatelnými výsledky v krajských volbách. "Dílčím tématem zpočátku roku byla nadále migrace, od které se extrémně pravicové subjekty přesunuly k důraznější kritice a protestům proti členství ČR v EU, NATO a proti tuzemské politické reprezentaci jako celku," stojí ve výroční zprávě.

Aktivnější loni byla ND. DSSS charakterizovalo umírněné a nevýrazné vystupování, i když má větší členskou základu. Výroční zpráva také upozornila na to, že do ND loni vstoupily osoby známé působením v neonacistickém hnutí. DSSS naopak podle vnitra ztratila širší podporu neonacistů.

Krizi v loňském roce podle výroční zprávy zažily protiislámské a protimigrační subjekty, které nebyly schopné spolupracovat a štěpily se. "Pokles zájmu veřejnosti o téma migrace a vnitřní neshody uvnitř hnutí vedly fakticky k jeho úplnému rozkladu," zdůrazňuje výroční zpráva. Tato uskupení podle zprávy dostávala prostor v alternativních médiích, která se snažila šířit či podporovat atmosféru strachu. "Využívala k tomu mimo jiné i selektivního a účelového informování o uprchlících, muslimech a jejich spojování s terorismem," píše se ve výroční zprávě.

Na extrémní levici vloni podle odborníků stagnovala anarchistická scéna a její militantní část. "Autoritářské skupiny byly nadále fragmentované a nenašla se výraznější postava či kolektiv, které by je sjednotily. Členská základna zůstala slabá," stojí v dokumentu. Aktivity extrémní levice se utlumily v souvislosti s tím, že klesl zájem o migrační témata. Loni také proti roku 2015 přestalo zapalování policejních aut, takový případ byl zaznamenán pouze jeden.

Za hlavní rizika a hrozby pro Česko zpráva označuje snahy extremistů vedoucí k oslabení společnosti, možnosti nárůstu napětí či polarizace společnosti, výskyt radikalizovaných militantních jedinců nebo malých skupin. Za nebezpečí odborníci považují také to, aby extremistické prvky nezačal přejímat politický mainstream nebo možný vznik politicky extremistického subjektů v čele s charismatickým vůdcem.

Studie: Pravicový extremismus na východě Německa souvisí i s NDR

Vysoká míra pravicového extremismu ve východoněmeckých spolkových zemích má řadu příčin. Mezi ty nejdůležitější patří zkušenost života v bývalé Německé demokratické republice (NDR). Tvrdí to alespoň dnes zveřejněná studie odborníků ze středoněmeckého Göttingenu.

Německo v letech 2015 a 2016 zaznamenalo spolu s výrazným zvýšením počtu uprchlíků také dramatický nárůst pravicově motivovaných trestných činů. Loni jich bylo rekordních 23.555. Za nadproporčně velkou část z nich jsou přitom zodpovědní obyvatelé bývalého východního Německa, zejména spolkových zemí Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska.

Na otázku, proč tomu tak je, se experti z Göttingenu snažili najít odpovědi v 236stránkové studii, na níž pracovali řadu měsíců. Zvláště u starších pravicových radikálů hraje podle nich roli jejich socializace v NDR, kde žili v uzavřené a poměrně homogenní společnosti a do styku s migranty přicházeli jen velmi zřídka.

I do bývalého východního Německa sice přijížděli studenti a pracovníci ze spřátelených socialistických zemí, ale ti žili na rozdíl od tehdejšího západního Německa důsledně odděleni od občanů NDR. Navíc se počítalo s tím, že zemi zase zanedlouho opustí.

Pád východoněmeckého režimu s sebou podle studie přinesl řadu změn, kterým část obyvatel jen obtížně čelila - ať už šlo o to, obstát na volném trhu práce nebo se zapojit do politického života a nespoléhat se jen na stát. Řada zdejších obyvatel se i proto dodnes cítí ukřivděna, mají pocit, že jsou obyvateli druhé kategorie ve srovnání se západem Německa nebo i migranty, kterým je podle nich straněno. Takoví lidé podle studie často vzpomínají jen v dobrém na život v NDR a upínají se ke své identitě.

Aby se do budoucna situace změnila, je podle studie nutné se kriticky vypořádat s minulostí v podobě NDR a revoluce v roce 1989. Zmocněnkyně vlády pro nové spolkové země Iris Gleickeová má za to, že největší část odpovědnosti leží na zdejších politicích.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

14°C

Dnes je úterý 24. října 2017

Očekáváme v 15:00 14°C

Celá předpověď