Eurozóna schválila Řecku další megaúvěr, jinak mu hrozil bankrot

Hlavní události kolem řecké dluhové krize:

2009
20. října - Den po získání důvěry parlamentu oznámila nová vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu Řecka za rok 2009 dosáhne více než dvojnásobku původně očekávaného deficitu. Následně ratingové agentury snížily Řecku hodnocení schopnosti splácet jeho závazky. Náklady na financování dluhu tak Aténám významně vzrostly.

2010
23. dubna - Řecko oficiálně požádalo Mezinárodní měnový fond (MMF) a EU o aktivaci finanční pomoci dohodnuté koncem března.
2. května - Řecku byla schválena tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podmínkou jejího poskytnutí byl tříletý plán rozpočtových škrtů a strukturálních reforem.
6. května - Řecký parlament schválil první z řady balíků razantních úsporných opatření.
15. července - Poslanci přijali zákon o důchodové reformě ve veřejném sektoru, který mimo jiné zvýšil věk pro odchod do důchodu na 65 let.

2011
12. března - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku a slíbil zemi více času na splacení úvěru - sedm let namísto původního 3,5 roku.
13. června - Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor snížila rating dlouhodobých řeckých dlužních závazků na CCC z dosavadní známky B.
17. června - Premiér Papandreu provedl rozsáhlou personální obměnu kabinetu; ministrem financí se stal Evangelos Venizelos.
30. června - Poslanci i přes mohutné pouliční protesty přijali plán úspor ve výši 28 miliard eur a privatizace.
22. července - Ministři eurozóny schválili nový záchranný program pro Řecko v objemu 109 miliard eur. Do pomoci se měl dobrovolně zapojit i soukromý sektor, proti čemuž se dlouhodobě stavěla Evropská centrální banka.
20. října - Poslanci schválili další úsporná opatření, zahrnující například snížení počtu státních úředníků.
27. října - Summit eurozóny skončil dohodou, podle níž banky odepíší přibližně 50 procent řeckých dluhů. Navrhnuto, že soukromému sektoru budou nabídnuta úvěrová zvýhodnění až 30 miliard eur, čímž velikost úvěru dosáhne asi 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč), místo v červenci dohodnutých 109 miliard eur.
31. října - Premiér Papandreu překvapivě oznámil, že kvůli další finanční pomoci od eurozóny vypíše referendum, první od roku 1974. Nečekané rozhodnutí vyvolalo šok na světových burzách, rozčarování mezi politiky zemí eurozóny a drolení vládní většiny v řeckém parlamentu.
4. listopadu - Řecký parlament vyslovil důvěru socialistické vládě premiéra Papandrea. Již předtím ministr financí informoval EU, že referendum o další pomoci pro Řecko se neuskuteční.
9. listopadu - Premiér Papandreu oznámil demisi své vlády.
11. listopadu - Nová vláda pod vedením ekonoma Lukase Papadimose složila přísahu. V kabinetu si uchovali převahu socialisté.
29. listopadu - Ministři financí eurozóny schválili uvolnění další části finanční pomoci Řecku v hodnotě osmi miliard eur.
7. prosince - Řecký parlament drtivou většinou hlasů schválil úsporný rozpočet pro příští rok, který předpokládá pokračování v rázných úsporných opatřeních.

2012
10. února - V Řecku začala dvoudenní generální stávka na protest proti dalším chystaným úsporným opatřením.
- Vládu kvůli chystaným ekonomickým škrtům opustili představitelé nacionalistické pravice, tedy nejmenšího koaličního partnera, a někteří zástupci socialistů.
12. února - Řecký parlament krátce před půlnocí po bouřlivé debatě schválil balík úsporných opatření, jimiž zahraničí podmiňuje poskytnutí nové finanční pomoci. Proti tomu týž den v Aténách i dalších městech protestovaly desetitisíce lidí, jejichž střety s policií si vyžádaly asi stovku zraněných. Nejhorší násilnosti od roku 2008 provázelo v Aténách i zapalování budov.
21. února - Ministři financí zemí eurozóny po mnohahodinovém jednání rozhodli, že Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na zhruba 121 procent HDP z nynějších 160 procent.

Hlavní události dluhové krize v eurozóně:

23. dubna 2010 - Řecko oficiálně požádalo u MMF a institucí EU o aktivaci dosud největšího mezinárodního balíku finanční pomoci v sumě až 45 miliard eur (asi 1,1 bilionu Kč).
2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc 110 miliard eur: eurozóna dá 80 miliard eur a MMF zbytek. Podmínkou byl tříletý plán rozpočtových škrtů, zvyšování daní a strukturálních reforem, který týž den schválila řecká vláda.
9. května 2010 - Ministři financí EU se dohodli na vytvoření Evropského fondu finanční stability (EFSF) - systému garancí za úvěry v objemu 440 miliard eur. Fond začal fungovat jako společnost pod lucemburským právem 4. srpna 2010.
21. listopadu 2010 - Ministři financí eurozóny odsouhlasili pomoc pro Irsko, jehož rozpočtový deficit rekordně vzrostl kvůli nákladné sanaci bank po světové finanční krizi; EU a MMF slíbili 85 miliard eur, Irsko si půjčuje ale jen asi 67,5 miliardy eur, protože zbytek si zajistilo úsporami ve vlastním rozpočtu.
12. března 2011 - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku o jeden procentní bod na 4,2 procenta a slíbil zemi více času na splacení úvěru - sedm let namísto původního 3,5 roku. Irsko, které rovněž získalo mezinárodní finanční pomoc, o snížení úroků žádalo neúspěšně.
3. května 2011 - Portugalsko uzavřelo s EU a MMF dohodu o tříleté pomoci 78 miliard eur, z toho EU přispěje 52 miliardami eur. Pomoc představuje asi 45 procent portugalského HDP, tedy zhruba stejně jako předchozí pomoc EU Řecku a Irsku.
21. července 2011 - Mimořádný summit eurozóny schválil nový záchranný program pro Řecko v objemu 109 miliard eur, z toho soukromý sektor se zapojí do roku 2014 37 miliardami. Dohodnuto bylo prodloužení splatnosti dluhopisů a nižší úroky pro Řecko, Portugalsko i Irsko.
- Summit eurozóny navýšil garance EFSF za úvěry na 780 miliard eur a schválil nové nástroje pro tento fond. Podepsána byla dohoda o vzniku stálého záchranného mechanismu (ESM), jenž má začít fungovat letos. ESM počítá se zárukami 700 miliard eur a otevřen má být i zemím EU mimo eurozónu.
13. října 2011 - Slovensko jako poslední z eurozóny schválilo rozšíření pravomocí EFSF, ovšem až při opakovaném hlasování poté, co padla vláda a byly schváleny předčasné volby.
27. října 2011 - Lídři eurozóny se shodli na zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF, dohodli se s bankami na odpisech řeckých dluhů (zhruba o 50 procent) a na rekapitalizaci evropských bank na devět procent (do poloviny roku 2012).
31. října 2011 - Oznámení řeckého premiéra Jorgose Papandrea, že vypíše kvůli pomoci od eurozóny referendum, vyvolalo šok na finančních trzích i v evropských politických kruzích. Premiér se posléze s prezidentem a domácí opozicí dohodl na předčasných volbách a přechodné vládě, do jejíhož čela byl 10. listopadu jmenován Lukas Papadimos.
12. listopadu 2011 - Schvalování reforem, jež po zadlužené Itálii žádá EU, vyústilo v demisi premiéra Silvia Berlusconiho.
30. listopadu 2011 - Evropská centrální banka a centrální banky USA, Švýcarska, Británie, Kanady a Japonska oznámily společnou intervenci.
9. prosince - Na summitu EU se země eurozóny shodly na unijní reformě. Summit dohodl předsunutí ESM z plánovaného roku 2013 na polovinu roku 2012, takže bude nějaký čas existovat spolu s EFSF (původně ho měl nahradit). Nad oběma fondy dostala kontrolu ECB.
- Lídři eurozóny se také dohodli, že poskytnou MMF půjčky v objemu až 150 miliard eur na boj s krizí. Dalších až 50 miliard eur by mohly poskytnout země mimo eurozónu.
13. prosince 2011 - Začalo platit zpřísnění rozpočtových pravidel, jež dohodli ministři EU na podzim a jež zahrnuje i automatičnost sankcí (k jejich odvrácení bude potřeba souhlasu většiny vlád, dosud byla majorita potřebná k jejich zavedení).
21. prosince 2011 - ECB poskytne v rámci svého tříletého úvěrového programu komerčním bankám půjčku 489,2 miliardy eur; jde o první úvěrový program tohoto druhu a největší finanční injekci, jakou ECB finančnímu systému kdy poskytla.
13. ledna 2012 - Ratingová agentura Standard & Poor's snížila hodnocení dlouhodobé úvěrové spolehlivosti Francie, Rakouska, Itálie, Španělska, Portugalska, Slovenska, Kypru, Malty a Slovinska, kvůli nedostatečnému řešení problémů eurozóny.
30. ledna 2012 - Mimořádný summit EU dohodl pakt zpřísňující rozpočtová pravidla (země eurozóny mají do legislativy zakotvit pravidlo, aby jejich strukturální rozpočet byl téměř vyrovnaný, či v přebytku); k paktu se zatím hodlá připojit 25 zemí EU (vyjma Británie a ČR).
21. února - Ministři financí zemí eurozóny po mnohahodinovém jednání rozhodli, že Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur (3,3 bilionu korun). S jeho pomocí by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na zhruba 121 procent HDP z nynějších 160 procent.