Důvěra lidí v prezidenta po říjnu klesla nejníž za poslední rok

foto Ilustrační foto - Prezident Miloš Zeman vystoupil 9. listopadu v Praze na tiskové konferenci, na které se vyjádřil k výsledku prezidentských voleb v USA.

Praha - Prezidentovi Miloši Zemanovi v listopadu důvěřovalo 48 procent lidí, což je nejméně za poslední rok. Po kauze kolem neudělení vyznamenání pamětníkovi židovského holokaustu Jiřímu Bradymu důvěra v prezidenta klesla o osm bodů. Nedůvěra obyvatel k hlavě státu naopak vzrostla o devět bodů na 49 procent, a má tak převahu. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který mezi 7. a 16. listopadem provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Důvěru částečně ztratila i vláda a nejméně důvěryhodnou institucí je Sněmovna.

Důvěra ústavním institucím - vývoj od listopadu 2015. "Jde o již tradiční podzimní výkyv, který se v různé míře opakuje po každoročním tradičním antizemanovském podzimu," komentoval na twitteru výsledky průzkumu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Nejmenší důvěru měl prezident Zeman v prosinci 2014, kdy mu ji vyjadřovalo jen 34 procent lidí. V té době prezident čelil kritice zejména za své vulgární výroky pronesené ve vysílání Českého rozhlasu a některá vyjádření při návštěvě Číny.

Z podrobnější analýzy CVVM vyplývá, že důvěra prezidentovi obvykle stoupá s rostoucí spokojeností s politickou situací. S tou byl v listopadu podle zjištění CVVM spokojen jen jeden ze šesti občanů, zatímco nespokojena byla téměř polovina občanů. Proti říjnu nespokojenost vzrostla o čtyři procentní body na 48 procent.

Podle CVVM prezidentovi častěji důvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, lidé věřící, dotázaní ze střední Moravy a Moravskoslezského kraje, či obyvatelé měst s populací od 15.000 do 30.000. Obvykle mu důvěřují i voliči ČSSD či KSČM. Naopak nižší důvěru nebo zvýšený podíl nedůvěry prezidentovi šetření zaznamenalo mezi lidmi ve věku 20 až 44 let, lidmi bez vyznání, obyvateli kraje Vysočina a příznivci ODS či KDU-ČSL.

Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) si v důvěře počátkem listopadu pohoršil proti říjnu o tři body na 35 procent, což je za dobu Sobotkovy vlády nejméně. Vládě nedůvěřuje 62 procent lidí. Nejméně důvěryhodnou institucí je Sněmovna s 69 procenty a Senát s 65 procenty nedůvěřujících lidí.

Nejdůvěryhodnější byli v listopadu nadále starostové s 65 procenty a obecní zastupitelé s 62 procenty, oběma navíc důvěra proti říjnu stoupla. Rostoucí důvěře se podle průzkumu těší i krajská zastupitelstva, kterým po říjnových volbách stoupla důvěra z 38 na 44 procent. Stejně tak hejtmanům začátkem listopadu důvěřovalo 39 procent lidí proti 34 procentům z října.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

15°C

Dnes je úterý 19. září 2017

Očekáváme v 23:00 11°C

Celá předpověď