Dlouhý by jako prezident vládu opírající se o KSČM nejmenoval

Výběr možných kandidátů na prezidenta

Výběr možných kandidátů na prezidenta

Výběr hlavních osobností, o kterých se spekuluje jako o možných kandidátech pro přímou volbu prezidenta, nebo které již svou kandidaturu potvrdily (řazeno abecedně):

Jana Bobošíková (47) - bývalá europoslankyně. Působila jako novinářka, především v televizi (v době krize v ČT byla od prosince 2000 do února 2001 ředitelkou zpravodajství). Do roku 2004 moderovala Sedmičku TV Nova. V letech 2004 až 2009 byla nezařazenou europoslankyní, v roce 2006 založila stranu Politika 21 a stanula v jejím čele. V únoru 2008 neúspěšně kandidovala v prezidentských volbách, do nichž ji navrhla KSČM. Neúspěšné byly i její pokusy dostat se do sněmovny nebo Senátu. Loni založila stranu Suverenita - Blok Jany Bobošíkové. Koncem dubna zahájila volební kampaň; v současnosti sbírá potřebných 50.000 podpisů.

Jiří Dienstbier (43) - senátor, místopředseda ČSSD, právník, syn prvního polistopadového ministra zahraničí. V roce 1989 se podílel na organizaci manifestací 17. listopadu 1989. V letech 1990 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, později působil v řadách Mladých sociálních demokratů. Od roku 2010 zasedá v pražském zastupitelstvu, od července 2010 je stínovým ministrem spravedlnosti. Loni v březnu nahradil v horní komoře parlamentu svého zesnulého otce. V polovině května si jej ČSSD vybrala za svého oficiálního kandidáta na prezidentskou funkci. Ačkoliv by se mohl spokojit s nominací sociálnědemokratických poslanců či senátorů, oznámil, že bude sbírat podpisy občanů.

Vladimír Dlouhý (58) - ekonom, poradce investiční banky Goldman Sachs, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), bývalý ministr průmyslu a obchodu. Vystudoval VŠE v Praze a Katolickou univerzitu v belgické Lovani. Začínal jako pedagog na VŠE, od roku 1984 pracoval pět let v Prognostickém ústavu ČSAV. Před rokem 1989 byl členem komunistické strany, v roce 1991 vstoupil do Občanské demokratické aliance (ODA). Působil jako ekonomický ministr ve federální vládě v letech 1989 až 1992, poté byl pět let ministrem průmyslu a obchodu ČR. Rozhodnutí vstoupit do boje o Pražský hrad oznámil minulý týden.

Jan Fischer (61) - bývalý úřednický premiér a nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Fischer strávil takřka celý profesní život v Českém statistickém úřadě (ČSÚ), od roku 2003 byl jeho předsedou. Od dubna 2009 do července 2010 byl předsedou dočasné vlády, která vznikla po demisi vlády Mirka Topolánka (ODS). Před rokem 1989 byl členem komunistické strany, nyní je bez stranické příslušnosti. Zájem o funkci hlavy státu potvrdil počátkem ledna. S podáním oficiální kandidatury se chce vzdát funkce viceprezidenta EBRD.

Ladislav Jakl (52) - tajemník prezidenta republiky, hudebník. Na počátku 90. let krátce zasedal v České národní radě za Občanské fórum, posléze byl vedoucím úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V letech 1993 až 1997 působil v Lidových novinách. Od roku 1997 patří k blízkým spolupracovníkům někdejšího předsedy ODS a současné hlavy státu Václava Klause. Prezidentovým tajemníkem je od roku 2003. Do prezidentské volby jde jako kandidát neparlamentní Strany svobodných občanů (SOS).

Tomio Okamura (39) - podnikatel, druhý viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Pochází z česko-japonské rodiny. Je mimo jiné zakladatelem a vlastníkem cestovní kanceláře, která se specializuje na průvodcovské služby pro japonské turisty. Od podzimu 2004 je členem prezidia a od roku 2009 viceprezidentem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Jeho účast v boji o Hrad je nejistá. V květnu podpořil kandidaturu Miloše Zemana, nedlouho poté však oznámil, že hodlá kandidovat v podzimních senátních volbách, a teprve podle jejich výsledku se rozhodne, zda bude o funkci prezidenta usilovat.

Zuzana Roithová (59) - europoslankyně. Před zvolením do Evropského parlamentu zasedala do července 2004 v Senátu, do něhož byla zvolena v roce 1998 jako bezpartijní. Od roku 1999 je členkou KDU-ČSL. Od ledna 1998 byla půl roku ministryní zdravotnictví ve vládě Josefa Tošovského. Jako absolventka medicíny byla například ředitelkou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze či pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Úmysl ucházet se s podporou lidovců o nejvyšší ústavní funkci oznámila koncem února.

Karel Schwarzenberg (74) - ministr zahraničí a předseda strany TOP 09. Potomek významného šlechtického rodu žil od roku 1948 v zahraničí, do vlasti se vrátil po pádu komunistického režimu. Mimo jiné byl kancléřem prezidenta Václava Havla a senátorem. Ministrem zahraničí a prvním místopředsedou vlády je od července 2010. Svou účast v souboji o prezidentský úřad oznámil koncem loňského října. Jeho kandidaturu podporuje jak TOP 09, tak i strana Starostové a nezávislí (STAN).

Přemysl Sobotka (68) - první místopředseda Senátu, předseda ODS v Libereckém kraji. Původní profesí lékař pracoval jako primář rentgenologického oddělení liberecké nemocnice. Senátorem je od roku 1996, od prosince 2004 do listopadu 2010 předsedou Senátu. Loni v listopadu ho jako kandidáta ODS na prezidenta podpořila liberecká krajská organizace strany. Ve vnitrostranických primárkách zatím vede nad svým rivalem Evženem Tošenovským.

Jan Švejnar (59) - ekonom, profesor na Michiganské univerzitě (USA), nestraník. Na newyorské Kolumbijské univerzitě nyní vede nové Centrum pro globální a hospodářskou politiku. Byl kandidátem ve volbě prezidenta začátkem roku 2008 (podporovaly jej ČSSD, Strana zelených a senátorské kluby SNK ED a Klub otevřené demokracie; ve třetím kole druhé volby zvítězil Václav Klaus). Od roku 1970 žil v USA, domů se vrátil v roce 1990 jako člen mise Světové banky, poté byl mj. ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla či premiéra Vladimíra Špidly. Původně se o něm mluvilo jako o možném kandidátovi ČSSD; později ale oznámil, že půjde-li do voleb, chce být nestranickým kandidátem. Oficiálně svou kandidaturu zatím nevyhlásil.

Evžen Tošenovský (56) - europoslanec, bývalý hejtman, člen ODS. V letech 1993-2000 byl primátorem Ostravy. Od prosince 2000 do listopadu 2008 stál v čele Moravskoslezského kraje a po většinu této doby byl zároveň předsedou Asociace krajů ČR. V červnu 2009 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, jímž je dodnes. Ve vnitrostranických primárkách soupeří o nominaci s Přemyslem Sobotkou.

Tomáš Vandas (43) - Předseda krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). V 90. letech se angažoval ve Sdružení pro republiku - Republikánské straně Československa i v nástupnické straně Republikáni Miroslava Sládka. V lednu 2003 byl jedním ze zakládajících členů Dělnické strany, kterou v únoru 2010 rozpustil soud s tím, že podněcovala k násilí a usilovala o radikální změnu demokratického zřízení. Členové si vzápětí založili DSSS, které Vandas opět předsedá. Kampaň za zvolení prezidentem zahájil letos v březnu, v současnosti sbírá potřebné podpisy.

Miloš Zeman (67) - bývalý premiér, nyní čestný předseda Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). Ve vysoké politice se pohybuje od roku 1990, kdy se stal poslancem federálního parlamentu. V roce 1993 byl zvolen předsedou ČSSD, v letech 1996 až 1998 byl šéfem sněmovny, v letech 1998 až 2002 vedl sociálnědemokratickou vládu. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na prezidenta republiky. V roce 2007 vystoupil z ČSSD a posléze se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou SPOZ. Jako první kandidát na prezidenta získal podporu potřebných 50.000 občanů a dnes definitivně vyhlásil svou kandidaturu.