Dlouhodobě nemocní zaměstnanci asi budou brát vyšší nemocenskou

foto Nemocnice, zdravotníci - ilustrační foto.

Praha - Zaměstnanci v delší pracovní neschopnosti zřejmě budou brát od příštího roku vyšší nemocenskou. Sněmovna schválila zvýšení procentní sazby v rámci vládní novely o pojistném na sociální zabezpečení, jež má podnikatelům zjednodušit administrativu spojenou s placením odvodů. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Téměř třetina pracovníků, kteří onemocněli, byla loni na nemocenské přes měsíc. Data ČSSZ ukazují, že proti roku 2015 podíl dlouhodobě nemocných mírně rostl.

Zatímco nyní dostávají zaměstnanci od 15. dne nemoci 60 procent příslušného vyměřovacího základu, nově by od 31. dne nemoci měla dávka vzrůst o šest procentních bodů a od 61. dne na 72 procent. Novinka by podle pokladů autora Jaroslava Zavadila (za ČSSD) zvýšila příští rok výdaje na nemocenské o 2,4 miliardy korun, v následujících dvou letech by to bylo 2,5 miliardy a 2,7 miliardy korun.

V prvních třech dnech nemoci zaměstnanec nedostává nic. Pak do 14. dne dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Pro předlohu hlasovalo 123 ze 159 přítomných členů dolní komory, proti byli dva. Novelu nepodpořili zejména poslanci klubu TOP 09 a Starostů a ODS, většinou se hlasování zdrželi.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) novinářům řekla, že schválený text zákona vrací situaci do podoby před škrty způsobenými ekonomickou krizí. "Je to návrat k modelu, který tu byl dříve. A pro lidi, kteří jsou dlouhodobě nemocní, kteří pracovali, platili si pojištění. Toto je z toho pojištění, které si odváděli," uvedla.

Sněmovna do novely vložila také zavedení elektronické neschopenky, přičemž by podle úpravy Jiřího Běhounka (za ČSSD) zůstala i možnost jejich papírové podoby. Vznikl by rovněž registr ošetřujících lékařů, který by spravovalo ministerstvo práce.

"Zákon (neschopenky) zavádí nepovinně. To znamená, že lékaři, kteří budou chtít i nadále vyplňovat takové ty tři podlouhlé papírky, tak je klidně mohou vyplňovat. Tu následnou elektronizaci pak provede Česká správa sociálního zabezpečení," řekla Marksová.

Cílem vládní novely je zjednodušit administrativu živnostníkům. Navrhované změny v ní vycházejí ze zkušeností České správy sociálního zabezpečení. Například zálohy by měly být splatné v měsíci, na který se platí. Nově by měl být stanoven měsíční vyměřovací základ pro výši záloh na pojistné na důchodové pojištění.

V nemocenském pojištění měly podle vládního záměru dostat oprávnění potvrzovat na žádosti o peněžitou pomoc v mateřství očekávaný den porodu i porodní asistentky. Sněmovna tuto pasáž ale na doporučení sociálního výboru vypustila, pravomoc mají mít dál jen ošetřující lékaři.

Údaje ČSSZ: Téměř třetina lidí je na nemocenské déle než měsíc

Téměř třetina pracovníků v Česku, kteří onemocněli, byla loni na nemocenské déle než měsíc. Víc než dva měsíce kvůli nemoci nechodilo do práce 18 procent stonajících. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) za loňský rok. Proti předchozímu roku lidí na neschopence přibylo, zvedl se i počet a podíl dlouhodoběji nemocných.

Sněmovna dnes schválila novelu, která dlouhodobě nemocným zvyšuje od příštího roku nemocenskou. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávají nyní od 15. dne nemoci 60 procent základu příjmu. Nově by mohli mít od 31. dne 66 procent základu a od 61. dne pak 72 procent. Zákon dostane k projednání ještě Senát a k podpisu prezident.

Loni nemocenská trvala v průměru 42,17 dne. O rok dřív léčení zabralo 41,37 dne. V minulém roce nejdéle kvůli stonání mimo práci byli nemocní ve Zlínském kraji, a to průměrně 51,21 dne. Nejkratší dobu se zotavovali lidé v Praze, a to 32,4 dne. Zhruba stejný čas k vyléčení potřebovali pracovníci v metropoli i v roce 2015. Tehdy nemocenská trvala nejdéle ve Zlínském kraji - v průměru 49,79 dne.

Loni evidovala ČSSZ víc než 1,58 milionu případů ukončených pracovních neschopností. Z nich 30,8 procenta trvalo přes 31 dní. Přes dva měsíce stonalo 17,8 procenta pracovníků. Na 100.000 obyvatel v Česku připadalo 4626 lidí, kteří zůstali na nemocenské přes měsíc. Nejvyšší byl počet v Jihomoravském kraji, a to 9046. Naopak nejméně zaznamenala správa v Praze - 3154.

V roce 2015 skončilo 1,53 milionu pracovních neschopností. Delších než 31 dní bylo 29,9 procenta z nich. Víc než 61 dní pak zabralo léčení 17,2 procentům stonajících. Na 100.000 obyvatel připadlo 4328 lidí, kteří zůstali na nemocenské víc než měsíc. Nejvíc jich bylo v Jihomoravském kraji, a to 6544. Nejméně naopak ČSSZ zaznamenala v Praze - 3074. V roce 2014 bylo ukončených nemocenských 1,29 milionu, průměrné stonání trvalo 44,76 dne.

Na úpravě dlouhodobé nemocenské se shodla tripartita. Odboráři situaci dlouhodobě nemocných opakovaně kritizovali. Podle nich se kvůli vážnějšímu stonání mnozí lidé ocitali ve finanční tísni kvůli propadu příjmů, museli žít z úspor, někteří se i zadlužili.

Na nemocenské dávky ČSSZ loni vydala 16,99 miliardy korun. O rok dřív se vyplatilo 15,43 miliardy a v roce 2014 pak 13,88 miliardy. Výdaje rostou také díky zvyšování dávek. Každý rok se totiž zvedají hranice pro stanovení základu příjmu.

Systém nemocenského pojištění, z něhož se kromě dávek v nemoci vyplácí i mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a nově se bude hradit také otcovská, je dlouhodobě v přebytku. Ten se ale postupně snižuje. Zatímco v roce 2014 dosahoval 3,88 miliardy, loni činil 2,19 miliardy. Novela s vyššími dávkami při delší nemoci by zvedla výdaje příští rok asi o 2,4 miliardy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

24°C

Dnes je neděle 23. července 2017

Očekáváme v 7:00 18°C

Celá předpověď