Dálnice D1 a D2 by se mohly kvůli moru prasat oplotit - záznam videopřenosu

foto Zleva ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a ředitel Státního veterinárního ústavu Jihlava Pavel Barták se 26. června zúčastnili bilanční tiskové konference k ročnímu výročí potvrzení afrického moru prasat v ČR.

Jihlava - Dálnice D1 a D2 by se mohly důkladně oplotit, aby se zabránilo rozšíření afrického moru prasat na západ. Veterináři o tom jednají s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), řekl dnes na tiskové konferenci v Jihlavě ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Do dnešního dne testy potvrdily nákazu u 230 divokých prasat, z toho 18 bylo uloveno, ostatní byly uhynulé kusy. V zamořené oblasti na Zlínsku myslivci společně s policií ulovili skoro 3200 kusů černé zvěře, která skončila v kafilériích.

Úplně celá dálnice se podle ředitele oplotit nedá, musí tam zůstat koridory. Moderní ohrazení je podle něj zahloubené do země s dvířky, která se otevírají ven do krajiny, zvířata se tak skrz ně na dálnici nedostanou. Pokud by se choroba šířila z východních států přirozenou cestou, tedy skrze populaci divokých prasat, mohlo by jít o funkční zábranu.

Problémem je podle Semeráda vydávání územních rozhodnutí, takže se snaží apelovat na úřady, aby povolení ke stavbě plotů ŘSD dávaly. Samotná stavba j podle Semeráda jednoduchá. ŘSD na dotaz ČTK k instalaci plotů uvedla, že se z časových důvodů k věci vyjádří až ve středu.

Naposledy veterináři zaznamenali africký mor u prasete v dubnu, šlo ale o divočáky uhynulé v té době už čtvrt až půl roku. Naposledy tak byl virus vlastně zjištěn v únoru. Pokud nebude nový pozitivní nález do čtyř měsíců, měla by být nákaza na Zlínsku podle Semeráda zvládnutá.

Záznam z TK veterinářů k africkému moru prasat:

Veterináři již vyplatili za zástřelné na Zlínsku a nálezné za divoká prasata 114 milionů korun. Na celém území republiky se zástřelné zatím odkládá, nejsou na něj peníze, rozšíření by stálo skoro miliardu korun. Letos do konce května meziročně klesl počet zastřelených divočáků o více než 11.000 kusů na 61.300. Stát by podle Semeráda měl buď přijít s motivací, aby myslivci lovili prasata více.

Nemoc je nyní podle Semeráda rozšířená v Maďarsku, na pomezí Ukrajiny a Rumunska. V Polsku se podle něj řeší až na pětině území. Semerád uvedl, že opatření, která veterináři loni přijali, se ukázala jako úspěšná. ČR podle něj je jedinou zemí v EU, kde se povedlo chorobu izolovat.

Veterináři si také přejí změnu legislativy, aby mohli v případě nákaz rychleji reagovat. Chtěli by proto aktualizovat veterinární zákon, který je již ve vnitřním připomínkovém řízení na ministerstvu zemědělství, s ním by se měl novelizovat například i zákon o krajích nebo plemenářský zákon.

Myslivci budou moci získávat od července výjimečná povolení na lov daňků v zamořené oblasti. Veterináři ji prohlédli dronem a zjistili, že se v ní již divočáci nevyskytují, zato jsou tam právě daňci a srnky.

Odborník: Oplocení dálnice proti šíření afrického moru má smysl

Oplocení dálnice D1 a D2 na Moravě, které má zabránit migraci divokých prasat na západ, má podle Jiřího Kamlera z Ústavu ochrany lesů a myslivosti na Mendelově univerzitě v Brně smysl. Zabránilo by se tak přirozenému šíření afrického moru prasat, který se objevil na Zlínsku. Podle experta je však při šíření nemoci největší problém člověk, což je poznat z toho, že se ohniska objevují desítky i stovky kilometrů od sebe, řekl ČTK.

O oplocení dálnice usiluje Státní veterinární správa ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, sdělil dnes na tiskové konferenci v Jihlavě její ústřední ředitel Zbyněk Semerád. Plot primárně zabrání nakaženým prasatům průnik do oblastí, kde nákaza zatím není. Virus je přenosný pouze mezi prasaty, nikoliv mezi jinými zvířaty či člověkem.

Člověk je riziko kvůli tomu, že nákaza se může objevit v domácích malochovech. "Velkochovy jsou zabezpečené tak, že je prakticky nemožné, aby se do nich nákaza dostala. Ale lidé, kteří mají jedno dvě prasata, je nechávají pást třeba v lese, kde se mohou dostat k masu uhynulého nakaženého prasete. Virus velmi dobře a dlouho přežívá v mršinách, obzvláště vysušených," vysvětlil Kamler.

Jelikož nemoc se na praseti nemusí hned projevit, mohou být produkty ze zabijačky s virem, případně podle Kamlera někteří prase s prvními příznaky rychle zabijí a zpracují. "Potom stačí vzít si něco s sebou na cestu a když se to zkazí, tak to vyhodit někde do příkopu i do koše, kde se k tomu dostanou divoká prasata a nákaza se šíří," popsal Kamler.

Veterináři dnes také zhodnotili, že soubor opatření, který zvolili k eliminaci nákazy, byl úspěšný. Nákaza se potvrdila u 230 kusů, z čehož byla většina mrtvých, jen 18 bylo uloveno. "Těžko říct, jaké mělo které opatření váhu, ale výsledek hovoří za vše. Zatím je však na vyhodnocení brzy. Myslím, že pokud se neobjeví do podzimu nová nákaza, tak lze říct, že se ji podařilo aktuálně vymýtit. Na podzim už by měla všechna uhynulá zvířata shnít a nebude se z čeho nakazit," míní Kamler. Poslední nakažené zvíře se našlo v dubnu.

Zdůraznil však, že nelze předpokládat, že by se nákaza nemohla do Česka vrátit. Nedaří se podle něj snížit stavy divočáků, i když se v části republiky za ulovený kus platilo zástřelné. Musely by se také pravděpodobně zlikvidovat malochovy prasat. A aby nemohl nákazu převážet člověk, musela by existovat 'železná opona', tedy taková kontrola na hranicích, která by nedovolila lidem převážet nic, co by mohlo nákazu obsahovat. "To je ale nereálné," uvedl Kamler.

V Česku se však podařilo nákazu zvládnout nejlépe ve střední a východní Evropě. Podle Semeráda je nyní rozšířená v Maďarsku, na pomezí Ukrajiny a Rumunska. V Polsku se podle něj řeší až na pětině území.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 20. července 2018

Očekáváme v 19:00 28°C

Celá předpověď