Corriere della Sera: Proč máme večer největší hlad

foto Pečený krocan - ilustrační foto.

Řím - Večer nás přepadá hlad, protože se zvyšuje produkce hormonu, který stimuluje chuť k jídlu. Abychom večer odolali pokušení, je lépe nevynechávat oběd a svačinu. Ve večerních hodinách totiž klesá hladina peptidu YY a proteinu leptinu, které vyvolávají pocit sytosti. Proto nesmíme čelit večernímu pokušení vyhladovělí. Napsal to italský deník Corriere della Sera.

Večer je obtížné vzdát se nějakého toho sousta navíc, odolat pokušení dát si nášup nebo tabulku čokolády u televize. Svou roli zde hraje to, že většina z nás se teprve večer dokáže posadit v klidu ke stolu a věnovat jídlu náležitý čas. Nyní však vědci zjistili, že těžko ovladatelný večerní hlad závisí, alespoň částečně, na tom, jak se během dne mění koncentrace hormonů, které signalizují hlad a pocit sytosti.

Studie zveřejněná na stránkách International Journal of Obesity ukazuje, že později odpoledne se vylučuje méně hormonů, které nám pomáhají, abychom to s jídlem nepřeháněli. Naopak hladina těch hormonů, které v nás vyvolávají touhu po jídle, s nástupem večera postupně stoupá. Jen málo utěšující zprávu přináší výzkum realizovaný na malé skupině dobrovolníků trpících obezitou či nadváhou, z nichž polovina trpěla poruchou záchvatovitého přejídání a druhá polovina tuto poruchu neměla, ale přesto měla nadbytečné kilogramy.

Psychiatrička Susan Carnellová z Univerzity Johnse Hopkinse se snažila zjistit, zda se množství hormonů spojených s touhou po jídle během dne mění a zda jsou zde souvislosti s poruchami příjmu potravy, jako je záchvatovité přejídání, pro něž je charakteristické noční buzení hlady, anebo se stresem, který bývá často spojován s neschopností mít kontrolu nad jídlem.

Carnellová dala dobrovolníkům v devět hodin dopoledne a ve čtyři odpoledne pokrm obsahující vždy zhruba 600 kalorií. Pak dobrovolníci podstoupili experimentální test stresu, kdy dvě minuty drželi ruku ponořenou do studené vody (nejde o mučení, ale o metodu používanou v laboratořích k navození kontrolovaného stresu stejného pro všechny). Poté psychiatrička měřila hladinu stresového hormonu kortizolu a hladinu hormonů spojených s kontrolou chuti k jídlu, jako je ghrelin, který způsobuje hlad, peptidu YY a leptinu, které naopak navozují pocit sytosti. Po další půlhodině přišla poslední část experimentu: aby zjistila, jak jsou pokusné osoby schopny kontrolovat chuť k jídlu tváří v tvář jídlu v různých denních hodinách, nabídla všem bohatý bufet s pizzou, brambůrky, moučníky a čokoládou.

Výsledky především ukazují, že ráno je pocit hladu nižší než večer. Není to jen pocit, protože večer je nejnižší koncentrace peptidu YY, který snižuje chuť k jídlu. Naopak roste hladina hormonu ghrelinu, který nás nutí jíst. To se nejvýrazněji projevuje u osob se záchvatovitým přejídáním. U nich je ráno úroveň ghrelinu zvláště nízká, zatímco večer velmi vysoká. Také jsme-li stresovaní, roste tendence ke zvyšování hladiny hormonů hladu a večer je tato situace přímo výbušná, protože jak vrcholí celodenní stres, je růst hladiny hormonů, které nás nutí hledat útěchu v jídle, výraznější než když jsme v dobré náladě.

"Večer je pravděpodobnější, že budeme z hormonálních důvodů jíst více a příliš, aniž bychom si to uvědomovali, především trpíme-li záchvatovitým přejídáním nebo jsme-li ve stresu," říká doktorka Carnellová. "Jestliže víme, že pokušení je pravděpodobnější, umožňuje nám to přijmout nějaká protiopatření: jestliže například jíme více v prvních hodinách dne, nevynecháváme oběd a odpoledne si dopřejeme zdravou svačinu, dospějeme k večeru méně vyhladovělí a schopni více držet na uzdě sklon k přejídání," dodává.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je pátek 17. srpna 2018

Očekáváme v 5:00 17°C

Celá předpověď