Čeští politici odmítají zvýšení výdajů na obranu na 4 pct HDP

foto Ministr vnitra Jan Hamáček.

Praha - Ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) považuje za optimální hranici výdajů na obranu dvě procenta HDP. Napsal to ČTK v reakci na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se výdaje členských států NATO zvýšily na čtyři procenta jejich HDP. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) považuje Trumpovo vyjádření za dlouhodobý apel. Zopakoval, že českým cílem jsou dvě procenta HDP do roku 2024. Požadavek amerického prezidenta na dotaz ČTK odmítli i členové sněmovního výboru pro obranu.

Bulharský prezident Rumen Radev dnes v Bruselu řekl, že Trump na summitu NATO vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP. Následně Trumpova slova potvrdil i nejmenovaný představitel Bílého domu, uvedla agentura Reuters. Trump také na twitteru napsal, že země NATO musí dávat dvě procenta HDP na obranu ihned, a ne až od roku 2025.

"Česká republika je připravena postupně navyšovat výdaje na obranu nejprve na 1,4 procenta, poté až na dvě procenta HDP, což je doporučení NATO. Tuto hranici pokládám za optimální," reagoval na Trumpovu výzvu Hamáček. ČR nyní vydává na obranu přes jedno procento HDP.

Metnar ČTK sdělil, že slova amerického prezidenta vnímá spíše jako dlouhodobý apel. "Zvyšování obranného rozpočtu musí být plánované a postupné, nikoliv skokové. Naším nynějším cílem je splnění aliančního závazku dvou procent HDP do roku 2024," poznamenal.

Opoziční poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) napsala ČTK, že i když souhlasila s tlakem americké administrativy na vydávání dvou procent HDP a navrhovala v tomto duchu i změnu zákona, čtyřprocentní požadavek je podle ní zcela mimo realitu. "Nejenom že by se s tím těžko srovnával státní rozpočet, ale bylo by složité tyto finance smysluplně a efektivně vydat," uvedla. Musel by se tak podle ní kompletně změnit přístup k obraně a například by znovu musela být zavedena základní vojenská služba. ČR by měla do roku 2024 dosáhnout dvou procent, Černochová se ale na základě programového prohlášení vlády obává, že Česko toho nebude schopno.

Člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL) považuje dosažení čtyř procent pro ČR v současné době za nereálné, protože jsou pro ni těžko dosažitelná i dvě procenta. "Musíme zrychlit nákup a vyzbrojování armády. Zjednodušit zákon a usnadnit celý proces," podotkl. Dodal, že Česko musí naplnit původní dvouprocentní závazek. "To bude jasný signál, že naše spojenectví a podíl na sdílené obraně myslíme vážně," napsal ČTK.

Další člen výboru Jan Řehounek (ANO) Trumpovo vyjádření označil za výkřik do tmy. "Zhoršování bezpečnostní situace je totiž dle mého způsobováno i politikou prezidenta Trumpa," poznamenal. Připomněl, že USA vydávají asi 3,5 procenta HDP a slib dvou procent splňují jen tři další alianční země. "Na druhou stranu u většiny zemí včetně ČR je patrný nárůst," dodal. Zároveň poznamenal, že důležitá je i schopnost peníze utratit, čehož většina zemí schopna není. "Prioritu pro ČR vidím v přípravě zakázek tak, aby byla česká armáda schopna absorbovat postupný nárůst rozpočtu v resortu," dodal.

Navýšení na čtyři procenta do roku 2021 odmítl i pirátský člen obranného výboru Jan Lipavský. Označil ho za čirou fantazii. "První potíž je v otázce financí, druhý zádrhel spočívá v nedostatečné kompetenci ministrů z hnutí ANO," poznamenal. Podotkl, že v současné době by navýšení rozpočtu ministerstva obrany na čtyři procenta znamenalo zvýšení asi o 120 miliard, což si podle něj ČR nemůže dovolit. Zároveň poznamenal, že ministrům za ANO se dosud nedařilo rozpočet dostatečně zvyšovat podle slibů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je čtvrtek 19. července 2018

Očekáváme v 11:00 25°C

Celá předpověď