ANALÝZA: Němečtí voliči potrestali velkou koalici, nová nevznikne snadno

foto Dělníci v Berlíně odvážejí předvolební billboard s portrétem šéfky CDU Angelou Merkelovou.

Berlín (zpravodaj ČTK) - Výsledky německých parlamentních voleb výrazně ovlivnila migrační krize i únava voličů z čtyřleté vlády velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Obě strany voliči tvrdě potrestali a dali najevo, že si přejí změnu, a to i v podobě silné podpory pro protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo (AfD). Na vládní úrovni se však změna nemusí rodit vůbec lehce, strany možné koalice - CDU/CSU, Svobodná demokratická strana (FDP) a Zelení - jsou totiž značně odlišné.

Před dvěma lety nikdo nepochyboval o tom, že dlouholetá kancléřka Angela Merkelová (CDU) vyhraje suverénně i další parlamentní volby. Německu se dařilo ekonomicky, bylo lídrem evropské politiky a preference CDU/CSU se pohybovaly kolem 41 procent. Pak ale přišla migrační krize a rozhodnutí Merkelové ze září 2015 nekontrolovat na hranicích SRN žadatele o azyl.

I když od té doby Merkelová a velká koalice svou uprchlickou politiku výrazně změnily, dělí její tehdejší rozhodnutí zemi dodnes. Sama Merkelová dnes uvedla, že je zřejmé, že polarizace společnosti souvisí s její osobou. Nepřímo to potvrzuje i průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD, v němž 55 procent Němců vyjádřilo přesvědčení, že CDU v uprchlické politice zanedbala obavy lidí. Devětačtyřicet procent voličů zároveň dalo najevo, že to byla Alternativa pro Německo, kdo lépe než ostatní strany pochopila, že už se řada lidí necítí bezpečně.

Právě AfD, která je podle mnohých skutečným vítězem voleb, z odklonu části voličů od Merkelové dokázala vytěžit nejvíce. Strana, která vznikla před čtyřmi lety jako odpůrce politiky v eurozóně, postupně přesunula své programové těžiště k migrační politice, a získala díky tomu v neděli voliče všech ostatních parlamentních stran. Dokládají to i povolební průzkumy, podle nichž protestní strana, která byla na východě země dokonce druhá nejúspěšnější, přetáhla téměř milion voličů CDU/CSU a další zhruba půl milion SPD.

Opačný obrázek se naskýtá právě u dvojice těchto dosavadních koaličních partnerů, kteří dostali o téměř 14 procentních bodů méně hlasů než před čtyřmi lety. Voliče jim přitom vedle AfD vzaly všechny ostatní strany. Podle pozorovatelů i volebního lídra sociálních demokratů Martina Schulze je to jasný signál, že lidé nechtěli pokračování velké koalice. Ta v Německu po válce vznikla jen třikrát, v posledních třech volebních obdobích ale už dvakrát.

Sociální demokraté měli pocit, že ze všech úspěchů velké koalice profituje především kancléřka. Odborníci navíc upozorňují na to, že dlouhodobé velké koalice a tedy absence silné opozice, která by jasně artikulovala odlišné zájmy, mohou vést k posilování radikálních stran. I proto se SPD, která dosáhla nejhoršího poválečného výsledku, rozhodla odejít do opozice.

Merkelové, jejíž uskupení od války dopadlo jen jednou hůře, tak při současném rozložení sil ve Spolkovém sněmu, kde zasedá ještě opoziční Levice, v zásadě nezbývá nic jiného, než se pokusit vytvořit koalici CDU/CSU, FDP a Zelených. Její vznik ale může být ale výrazně komplikovanější, než by byla jednání o už vyzkoušené velké koalici.

Třiašedesátiletá politička chce mít vládu do Vánoc, nejdřív ale musí vyřešit rozdíly mezi CSU a Zelenými, a to především v oblastech ochrany životního prostředí a migrace. V otázce uprchlické politiky má navíc i ona sama zatím nevyřešený rozpor s CSU o stanovení hranice pro přijímání běženců. U svobodných demokratů by bylo zase třeba vyžehlit neshody s ostatními stranami v oblasti evropské politiky, k jejímuž prohlubování přistupují liberálové přinejmenším opatrně.

Jednání by na druhou stranu mohl ulehčit pocit, že se k nové vícečlenné koalici - i když o ní předtím řada představitelů čtveřice stran nechtěla ani uvažovat - bude jen těžko hledat jakákoliv jiná alternativa. Předčasné volby přitom všechny strany odmítají. Snaze dobrat se kompromisu by mohl dopomoci také úspěch Alternativy pro Německo, která je nyní třetí nejsilnější stranou v parlamentu a další volby by ji mohly ještě posílit.

S AfD se ostatní strany, které s ní vylučují spolupráci, budou vůbec muset naučit zacházet. Už nyní hledají cesty, jak a jestli vůbec na často radikální výroky z jejích řad reagovat, a také způsob, jak zpět přilákat nespokojené voliče. Není přitom vyloučené, že jim AfD pomůže najít recept sama. Stranu, jejíž předsedkyně Frauke Petryová dnes odmítla vstoupit do vlastní parlamentní frakce, totiž dlouhodobě trápí vnitřní problémy. Ty přitom na celoněmecké scéně budou vidět mnohem více než dosud.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

17°C

Dnes je čtvrtek 19. října 2017

Očekáváme v 23:00 9°C

Celá předpověď