Akademický sněm zvolil předsedkyní Akademie věd Zažímalovou

foto Bioložka Eva Zažímalová byla 15. prosince v Praze zvolena Akademickým sněmem předsedkyní Akademie věd ČR, vpravo je její předchůdce ve funkci Jiří Drahoš.

Praha - Akademický sněm dnes zvolil předsedkyní Akademie věd jednašedesátiletou bioložku Evu Zažímalovou. Sněmu to oznámil předseda volební komise Antonín Fejfar. Vedení největší výzkumné instituce v ČR by se měla ujmout 25. března příštího roku. Volbu musí ještě schválit vláda a do funkce ji jmenuje prezident republiky. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce.

Sněm volil Zažímalovou v tajném hlasování. Volební lístek odevzdalo 209 členů akademického sněmu. S návrhem, aby se stala předsedkyní, souhlasilo 195 členů, sedm bylo proti, šest se zdrželo hlasování a jeden lístek neplatil. Na šéfku akademie navrhlo Zažímalovou 40 z 54 akademických ústavů. Byla jedinou kandidátkou.

Zažímalová poděkovala kolegům za důvěru. "Slibuji, že udělám, co budu moci, aby Akademie věd byla v co nejlepší kondici. Uvědomuji si velmi dobře, že to není práce pro jednoho člověka," řekla po oznámení výsledku volby. Považuje za důležité, aby i do dalších orgánů AV ČR, akademické i vědecké rady byli zvoleni kvalitní lidé. "Věřím, že posuneme Akademii věd o kousek dál," dodala.

Zažímalová, která je profesorkou Univerzity Karlovy pro obor anatomie a fyziologie rostlin, chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu.

Podle končícího šéfa AV ČR Jiřího Drahoše se v její osobě pojí nezpochybnitelná vědecká kvalita s respektem v široké akademické obci. "Dostala 93procentní podporu, je to zcela dominantní situace. Jsem rád, že to dopadlo tak výrazně," reagoval. Kandidaturu Zažímalové přivítali i vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek a ministryně školství Kateřina Valachová. Oba věří, že naváže na práci nynějšího vedení akademie.

Podle Drahoše, který akademii vedl osm let, má nová předsedkyně řadu manažerských zkušeností. Připomněl její dobré řízení mezinárodního hodnocení výzkumných pracovišť, které měla na starosti. Volbu rovněž považuje za pozitivní signál dalším vědkyním, kterých by podle něj mohlo být více. V příštích letech bude podle něj hodně práce se stabilizací výzkumu.

Valachová věří, že se Zažímalová pustí od začátku mandátu do vyjednávání lepších finančních podmínek pro vědce. "Protože jistota a předvídatelnost financování různých projektů, aby vědci měli klid na práci a věnovali se bádání, nikoliv hromadění papírů pro získání peněz, je velký úkol," dodala.

Drahoš: Stagnující výdaje státu na výzkum ohrožují jeho kvalitu

Výdaje státu na provoz výzkumných institucí dlouhodobě stagnují, tvoří 50 procent celkových výdajů státního rozpočtu na výzkum. To podle předsedy Akademie věd ČR (AV ČR) Jiřího Drahoše nestačí, zahraniční praxe podle něj říká, že by měl stát optimálně přispívat až 70 procenty. Vláda by měla tuto nevyhovující situaci zlepšit, ohrožuje totiž kvalitu a efektivitu výzkumu, řekl Drahoš na zasedání akademického sněmu, který dnes zvolil i novou předsedkyni akademie. Místo Drahoše, který ve funkci končí příští jaro, se má do čela AV ČR postavit Eva Zažímalová.

Podle vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je posílení vědy a výzkumu sice vládní prioritou, ale ne všech koaličních stran. "Bohužel jsme museli přehlasovat kolegy z jedné koaliční strany, kteří při projednávání rozpočtu hovořili o vědě a výzkumu jako o něčem neuchopitelném, z čeho nic nepadá," řekl dnes Bělobrádek. Nebylo prý jednoduché pro výzkum prosadit pro příští rok o 3,75 miliardy korun více, částka měla být podle Bělobrádka vyšší.

Takzvané institucionální financování Akademie věd chce zvýšit i Zažímalová. Stát akademii přispívá 29 procenty (4,5 miliardy Kč), za ideální považuje až 70 procent. "Nevím, jestli můžeme mluvit o 70 procentech, ale navýšení institucionální podpory je vládní prioritou. Nárůst může být větší, ale my ho chceme spojit s hodnocením kvality," řekl k tomu Bělobrádek. Považuje za paradoxní, že se výzkumné týmy hlásí o granty na to, co by logicky měly dostávat z institucionální podpory.

Drahoš ocenil, že vláda pro příští rok navýšila AV ČR rozpočet o 300 milionů korun a ve střednědobém výhledu o více než 600 milionů pro rok 2019. Pozvolna se tak přibližuje roku 2009, tedy době, která předcházela rapidnímu snižování akademického rozpočtu, uvedl.

Drahoš dnes připomněl i kauzu Ústavu experimentální medicíny a rezignaci jeho bývalé šéfky Evy Sykové kvůli podezření, že její tým bral od některých pacientů při léčbě amyotrofické laterální sklerózy peníze, ačkoli v klinických studiích mají mít léky zadarmo. "Musím říci, že jde o poněkud trpkou, ale zato cennou zkušenost pro celou Akademii věd," řekl Drahoš. Podle něj musí vědecká pracoviště důsledně dodržovat etický kodex, aby se něco podobného neopakovalo. Sněm bude jednat i o úpravě kodexu.

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu výdaje na tuzemský výzkum a vývoj meziročně vzrostly o 3,6 miliardy korun, loni dosáhly 88,7 miliardy. Více než polovinu ale do výzkumu investovaly podniky, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz Evropské unie.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je pondělí 20. listopadu 2017

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď