AFP: Vabank o život na souši i na moři

foto Africké migrantky, zachráněné ze Středozemního moře libyjskou pobřežní hlídkou, čekají v detenčním zařízení pro uprchlíky v Závíja.

Tripolis - Maria dala pašerákům veškeré rodinné úspory, překročila tři země i spalující Libyjskou poušť, a když konečně nasedla do člunu směřujícího do Evropy, její sen se rychle rozplynul. Libérii opustila ve 24 letech se svým manželem a tříletým synem, druhé dítě tehdy čekala.

Rodina prošla Guinejí a Mali, poté přes jižní Alžírsko dosáhla Libyjské pouště.

"Pašeráci si vzali všechny naše peníze, bylo to více než 2150 dolarů (50.400 Kč)... Přes poušť jsme jeli čtyři dny. Lidé na korbě nákladního vozu umírali žízní a vedrem," vylíčila.

Nakonec dorazili na pláž u města Sabráta, které leží 70 kilometrů západně od libyjské metropole Tripolis a je klíčovým výchozím bodem, odkud se migranti vydávají na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře do Evropy.

Tam nastoupili do nafukovacího člunu, následná cesta však netrvala dlouho. Chatrné plavidlo zachytila libyjská pobřežní stráž a jeho osazenstvo bylo převezeno do detenčního centra v městě Závíja, přístavu mezi Sabrátou a Tripolisem. Zde také Maria porodila.

Dnes je se svými potomky pod zámkem spolu s dalšími 20 ženami a dětmi. Jejího manžela drží v přeplněné cele s desítkami jiných migrantů.

Mariin příběh se podobá tomu, čím procházejí tisíce migrantů ze subsaharské Afriky, kteří se v zoufalství pokoušejí dostat do Evropy přes válkou rozvrácenou Libyi. Tato země se stala hlavním tranzitem migrantů, kteří mají v plánu překonat Středozemní moře. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) čeká na svou šanci v Libyi mezi 700.000 a jedním milionem osob.

V Libyi je také přes dvacet přijímacích středisek, kde jsou v otřesných podmínkách zadržovány stovky migrantů.

HRŮZNÁ CESTA

V chaosu, který nastal po pádu dlouho vládnoucího diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, operují pašeráci nepokrytě.

Do této severoafrické země mířil ze svého rodiště v Pobřeží slonoviny i 24letý Moussa Ouatara.

K tomu, aby se dostal do města Agadez, tranzitního místa v poušti uprostřed Nigeru, musel zaplatit 195 dolarů (4600 Kč) a dalších 490 dolarů (11.500 Kč) jej stála cesta do Sabráty ve skupině spolu s dalšími obyvateli Pobřeží slonoviny.

Také on líčí hrůzy cesty přes Libyjskou poušť: "Byli tam mrtví. Zemřeli hladem a žízní. Nebyla tam voda ani jídlo."

Poté, co zaplatil dalších 230 eur (6100 Kč) za cestu přes Středozemní moře, člun, na němž cestoval, zadržela libyjská pobřežní stráž, která jej převezla do města Závíja.

"Už nemám peníze na další pokus," říká Ouatara.

Abu Bakr Mansary ze Sierry Leone strávil několik měsíců v pouštních městech Sabhá a Katrún, což jsou tranzitní místa pro migranty nelegálně cestující ze subsaharské Afriky.

Zde tento 23letý muž pracoval, aby si vydělal na cestu přes Středozemní moře. Ta ovšem skončila, když nafukovací člun, na nějž se nalodil s desítkami jiných migrantů, začal ucházet.

Než ho pobřežní stráž zachránila, držel se nad hladinou 17 hodin. "Bylo to šílené, dočista šílené," popisuje svou zkušenost.

Šéf evropské Agentury pro správu vnějších hranic (Frontex) kritizoval neziskové organizace, že migrantům poskytují pomoc stále blíže k libyjskému pobřeží. Svůj postoj opodstatnil tím, že pašeráci v důsledku na čluny, které se na plavbu po moři nehodí, umísťují mnohem více osob.

LEVNĚJŠÍ ČLUNY

Fathí Fár, který provozuje přijímací centrum v městě Závíja, tvrdí, že záchranné čluny operující mezi Libyí a italským ostrovem Lampedusa pašerákům pomáhají a cesta přes moře je kvůli nim o poznání nebezpečnější.

"Čluny (s migranty) už nemusí na hladině vydržet 24 hodin, aby dosáhly Lampedusy, jak tomu bylo dřív," říká.

Pašeráci si tudíž začali pořizovat levnější, chatrné nafukovací čluny, a migranti se tak ocitají ve větším nebezpečí.

Nižší náklady také srazily ceny, již migranti za cestu přes moře platí, a své štěstí tím pádem zkouší více z nich.

V dubnu citoval italský deník La Stampa italského prokurátora Carmela Zuccara, podle něhož čluny provozované neziskovými organizacemi s libyjskými pašeráky potajmu spolupracují.

Podle Zuccara působícího na Sicílii existují důkazy o "telefonátech z Libye jistým neziskovým organizacím i o světlech navádějících čluny k lodím těchto organizací, které náhle vypínají radary umožňující jejich lokalizaci".

Marván, 26letý Maročan, říká, že byl zachráněn před "jistým utonutím" před několika týdny. Poté, co jeho loď začala nabírat vodu, "viděl smrt" na moři. Přesto je rozhodnut, že se nevzdá. "Jakmile se odsud dostanu, vyrazím znovu po moři Evropy," slibuje.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

28°C

Dnes je úterý 27. června 2017

Očekáváme v 3:00 16°C

Celá předpověď