ČR získala zpět cenný Mendelův rukopis, byl o něj spor

Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg dnes unikátní dokument nevyčíslitelné hodnoty ukázal v Praze. "Je to klíčová vědecká práce. Byl to opravdu jeden z nejvýznamnějších vědců své doby. Díváme-li se dnes třeba na výzkumy DNA a podobné věci, nesmíme zapomenout, že on byl pradědečkem celé vědy," vyzdvihl význam práce Schwarzenberg. Současně ocenil přístup německé strany.

Návrat spisu nebyl jednoduchý, vedli o něj spor potomci rodiny brněnského vědce, augustiniánský řád, jehož byl Mendel členem, a německé, rakouské a české úřady. Ministerstvo zahraničí se do věci vložilo na žádost brněnského opata Evžena Martince. Ministr zahraničí pak intervenoval u vlády Bádenska-Württemberska, kam se po peripetiích dokument dostal a kde tamní experti zahájili řízení o prohlášení rukopisu za německou kulturní památku.

Případ podle ministerstva zahraničí začal v roce 1953, kdy byl klášter zrušen a jeho nejcennější písemnosti byly tajně uchovávány členy augustiniánské provincie v Čechách. V 2. polovině 80. let iniciovali dočasné uložení rukopisu ve vikariátu řádu sv. Augustina ve Vídni. Odtud byl později kvůli zhotovení faksimile převezen do Německa, kde se dostal do držení zástupců Mendelovy rodiny. S nimi pak augustiniáni vedli dlouhá jednání, která skončila neúspěchem před dvěma lety. Po právním rozboru, který dokázal, že spis náleží klášteru, pak následovala intervence české diplomacie, zastavení řízení o zapsání na seznam německých památek a návrat do ČR.

Přírodovědec Mendel (1822-1884) byl zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Rukopis se vrací symbolicky právě v čase konání Mendelova roku u příležitosti 190. výročí jeho narození. Uložen bude v brněnském muzeu věnovaném vědci.

Mendelovo muzeum zřizuje Masarykova univerzita a sídlí ve starobrněnském augustiniánském opatství, někdejším působišti zakladatele genetiky. Právě na klášterní zahradě se odehrávaly pověstné Mendelovy experimenty s hrachem. Rukopis Pokusů s rostlinnými hybridy je podle ředitele muzea Ondřeje Dostála naprostým unikátem. Ačkoliv existují jiné Mendelovy rukopisy, žádné jiné přímé svědectví o jeho klíčových pokusech se nedochovalo. "Je to zásadní práce, na níž byla nastartována celá genetika," řekl ČTK Dostál.

Podle Dostála Mendel rukopis vytvořil jako řeholník, a proto dílo po právu náleží augustiniánskému řádu.

Mendelovo muzeum zatím přesně neví, v jaké míře a jak často rukopis zpřístupní veřejnosti. Hodnota svazku je podle Dostála nevyčíslitelná, čemuž se musí přizpůsobit režim jeho vystavování. Ředitel muzea připustil, že neví, jak rukopis přesně vypadá a jak je rozsáhlý. Dlouho byl prakticky nedostupný, a tak čeští odborníci znají většinou jen faksimile. Opat Martinec je přesvědčen, že možnost zhlédnout originál potěší mnohé nositele Nobelových cen. V digitální podobě je spis možné vidět v jedné z mnichovských knihoven.

Pokusy s křížením rostlin, především hrachu, prováděl Mendel v tichu klášterních zdí od roku 1858 po deset let. Své poznatky o dědičné proměnlivosti, které shrnul do tří základních zákonů, později nazvaných jeho jménem (o uniformitě míšenců, o štěpení znaků a o volné kombinovatelnosti vloh), publikoval v roce 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ovšem bez sebemenšího ohlasu. Teprve kolem roku 1900 dospěli nezávisle na sobě k témuž výsledku tři renomovaní badatelé (de Vries, Correns a Tschermak) a uznali Mendelovo prvenství. Jeho zákony se staly základem moderní genetiky.

Autor: ČTK
www.ctk.cz