Čeští vědci se podíleli na rozluštění genomu banánovníku

Škrobové banány se prodávají po celých trsech. Pro půl miliardy lidí představují základní potravinu. Například obyvatelům Ugandy poskytují polovinu denního příjmu energie a významu banánů v jejich životě odpovídá i to, že výraz pro národní jídlo i banán je totožný – matoke. Čeští vědci se podíleli na rozluštění genomu banánovníku, který se podařilo přečíst badatelům ze sedmi zemí světa. Poznatky poslouží k pochopení vývoje této tropické rostliny a k jejímu šlechtění. Na projektu se podíleli Jaroslav Doležel a Eva Hřibová z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, uvedl tiskový odbor akademie. **Prosíme klienty o uvedení kompletního údaje o autorství snímku**

vydáno: 16.07.2012, 10:31 | aktualizace: 16.07.2012 10:34

Praha - Čeští vědci se podíleli na rozluštění genomu banánovníku, který se podařilo přečíst badatelům ze sedmi zemí světa. Poznatky poslouží k pochopení vývoje této tropické rostliny a k jejímu šlechtění. Na projektu se podíleli Jaroslav Doležel a Eva Hřibová z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, uvedl tiskový odbor akademie.

Reklama

Doleželova laboratoř je podle akademie ve výzkumu obilního a banánovníkového genomu mezinárodně uznávaným pracovištěm. Doleželovu práci letos akademie ocenila prestižní Akademickou prémií obnášející 30 milionů korun.

Vědci analyzovali takzvané repetitivní sekvence DNA. Tyto úseky, které se v DNA mnohokrát opakují, tvoří podstatnou část genomu banánovníku. "Naše poznatky umožní kromě jiného odhalit změny dědičné informace, jež doprovázely vznik různých druhů banánovníku. Některé námi popsané sekvence jsou navíc vhodné jako markery - jakési genetické značky - pro podrobnější studium chromozomů a výhledově i pro hledání zemědělsky významných genů," uvedl Doležel. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní mezinárodní vědecký časopis Nature.

Vážnou hrozbu pro banánovník jsou škůdci a choroby. Pro jejich potlačení jsou nutné opakované chemické postřiky. Přečtení genomu usnadní podle vědců identifikaci genů důležitých pro odolnost a pro výnos a kvalitu plodů.

Dědičná informace banánovníků je kombinací několika genomů jejich planých předků. Vědci přečetli jeden z nich, který se nachází v odrůdě Pahang. Na projektu pracovali kromě Čechů odborníci z Austrálie, Francie, Nizozemí, Švýcarska, USA a Velké Británie. Podařilo se jim přečíst 523 milionů "písmen" genetické informace, uložených v DNA na 11 chromozomech. V genomu poté nalezli téměř 37.000 pravděpodobných genů. Některé z nich jsou významné pro zrání plodů a pro odolnost vůči houbovým chorobám.

Srovnání genomu banánovníku s genomy jiných druhů přineslo nové informace o evoluci jednoděložných rostlin, mezi něž patří například i rýže a pšenice s ječmenem. Ukázalo se rovněž, že u dávných předků banánovníku nastalo několikrát zdvojení dědičné informace, podobně jako u jiných skupin kvetoucích rostlin.

Genomu rostlin se Doleželova laboratoř věnuje dlouhodobě. Nedávno byla také vybrána jako takzvané genotypovací centrum: charakterizuje položky ze světové genové banky banánovníku i nově objevené banánovníky, které jsou do této banky teprve ukládány. Činnost laboratoře v této oblasti podporuje mezinárodní organizace Bioversity International z Francie a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu INGO II.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zpět