Policie může stíhat Parkanovou, poslanci ji vydali

Současná sněmovna vydala ke stíhání nejvíce poslanců

Ve vedení sněmovny jsou dva lidé; nejméně v historii

Chronologie případu obvinění Vlasty Parkanové

Vizitka Vlasty Parkanové

Současná sněmovna vydala ke stíhání nejvíce poslanců

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 18 poslanců, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) Josef Krejsa byl dokonce vydán k trestnímu stíhání ve dvou případech. Současná sněmovna vydala ke stíhání zatím nejvíce poslanců, pět.

Přehled poslanců, kteří byli vydáni k trestnímu stíhání:

Volební období 1992-1996 (jeden vydaný poslanec):

25. července 1995 - Sněmovna zbavila imunity poslance Jana Vika (SPR-RSČ). Vik byl obviněn z trestného činu šíření poplašné zprávy v souvislosti s šířením provokačních letáků nazývaných Informace spolkové vlády pro vedení sudetoněmeckého landsmanschaftu. Celý případ se však nestačil uzavřít do voleb v roce 1996, v nichž byl Vik opět zvolen a získal zpátky imunitu. Poslanci poté již podruhé Vika policii nevydali.

Volební období 1996-1998 (čtyři, jeden poslanec dvakrát):

27. února 1997 - Sněmovna zbavila imunity předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka za protiněmecké výroky, jež pronesl na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace v lednu 1997. Imunity zbavila i republikánské poslance Josefa Krejsu a Rudolfa Šmucra, kteří se údajně dopustili výtržnictví v roce 1994, kdy narušovali česko-německý pietní akt v Terezíně.

10. července 1997 - Sněmovna zbavila již podruhé imunity Josefa Krejsu (SPR-RSČ) za jeho články s protiromskou tematikou. Obžalobu z výtržnictví zastavila v únoru 2008 obecná amnestie prezidenta a za články byl v listopadu 1998 potrestán soudním příkazem.

20. května 1998 - Sněmovna vydala Jiřího Payna (ODS) k trestnímu stíhání kvůli jeho dopravní nehodě.

Volební období 1998-2002 (tři):

10. března 2000 - Sněmovna zbavila imunity Libora Ježka (ODS) kvůli jeho dopravní nehodě.

14. září 2000 - Kvůli dopravní nehodě zbavila sněmovna imunity Jana Kasala (KDU-ČSL).

28. února 2001 - Sněmovna zbavila imunity poslankyni KSČM Taťánu Jirousovou, která autem porazila chodkyni a způsobila jí těžké zranění.

Volební období 2002-2006 (dva):

23. září 2003 - Sněmovna zbavila imunity Jaroslava Lobkowicze (KDU-ČSL), který svým automobilem srazil chodkyni.

20. prosince 2005 - Sněmovna vydala k trestnímu stíhání poslance ODS Vladimíra Doležala, kterého policie vinila ze zprostředkování úplatku. V roce 2010 mu pražský městský soud uložil ze nepřímé úplatkářství stotisícový peněžitý trest, rozsudek ale zrušil Nejvyšší soud. Loni v létě uložil městský soud Doležalovi stejný peněžitý trest, ale tentokrát za pokus o podvod. Jeho advokát poté oznámil, že se opět obrátí na NS.

Volební období 2006-2010 (tři):

26. září 2007 - Sněmovna zbavila imunity poslance KSČM Josefa Vondrušku, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně. Loni v dubnu Okresní soud v Liberci Vondrušku zprostil obžaloby, v prosinci hradecký krajský soud verdikt zrušil. Případem se bude nyní znovu zabývat senát Okresního soudu v Liberci, který Vondrušku zprostil viny.

- Sněmovna zároveň zbavila imunity poslance ODS Ondřeje Plašila, který podle policie řídil opilý.

6. listopadu 2009 - Sněmovna vydala nezařazeného poslance Petra Wolfa (dříve ČSSD) k trestnímu stíhání kvůli podezření z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv. Letos v lednu ostravský krajský soud poslal exposlance za zneužití státní dotace do vězení na pět let. Rozsudek je nepravomocný, Wolf navíc podle všeho nebude muset zneužitých 11 milionů korun vracet, ale měl by zaplatit pokutu asi 140.000 korun.

Volební období od 2010 (pět):

30. srpna 2011 - Sněmovna vydala tehdejšího předsedu poslanců Věcí veřejných Víta Bártu a nezařazeného poslance Jaroslava Škárku (dříve VV) k trestnímu stíhání. Soudce pražského městského soudu letos v dubnu Bártovi uložil za uplácení rok a půl vězení s podmíněným odkladem na 2,5 roku. Škárkovi, viněnému z přijetí úplatku, udělil za podvod trest tří let vězení nepodmíněně. Bárta i Škárka se odvolali.

5. června 2012 - Sněmovna potvrdila trestní stíhání bývalého středočeského hejtmana a poslance zvoleného za ČSSD Davida Ratha, podezřelého z korupce související s opravou buštěhradského zámku.

12. června 2012 - Sněmovna vydala k trestnímu stíhání poslance Otto Chaloupku (VV), kterého policie podezřívá z přijímání úplatku od jeho bývalého asistenta.

11. července 2012 - Sněmovna vydala k trestnímu stíhání dosavadní místopředsedkyni Vlastu Parkanovou (TOP 09). Policie chce bývalou ministryni obrany stíhat kvůli tomu, že nenechala zpracovat posudek na cenu letounů CASA. Vznikla údajně škoda až 658 milionů korun.

Ve vedení sněmovny jsou dva lidé; nejméně v historii

Po rezignaci místopředsedkyně sněmovny Vlasty Parkanové (TOP 09) je vedení dolní parlamentní komory pouze dvoučlenné. Je to nejméně v historii samostatného Česka, doposud neklesl počet v nejužším vedení sněmovny pod čtyři.

Základní informace o vedení sněmovny a o změnách v něm:

- po volbách v květnu 2010 bylo vedení Poslanecké sněmovny čtyřčlenné. Předsedkyní se stala představitelka ODS Miroslava Němcová, jejíž strana skončila ve volbách na druhém místě. Místopředsednické funkce obsadily další zástupkyně vládní koalice Vlasta Parkanová (TOP 09) a Kateřina Klasnová (Věci veřejné); čtvrtým místopředsedou byl zvolen Lubomír Zaorálek z vítězné ČSSD.

- letos v dubnu rezignovala na místopředsednickou funkci Kateřina Klasnová poté, co se Věci veřejné rozštěpily a součástí vládní koalice se místo VV stala frakce kolem vicepremiérky a bývalé první místopředsedkyně VV Karolíny Peake.

- dnes oznámila rezignaci další místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová (TOP 09), kterou poslanci vydali k trestnímu stíhání v souvislosti s nákupem dopravních letadel CASA pro armádu. Vedení sněmovny je tak jen dvoučlenné.

- v dosavadní historii samostatné ČR již bylo několik případů, kdy členové vedení rezignovali na svou funkci, nikdy však jejich zbylý počet neklesl na pouhé dva členy (nejméně byli alespoň čtyři; po volbách v roce 2002 bylo krátce vedení dokonce sedmičlenné).

- v říjnu 1995 rezignoval na místopředsednickou funkci Pavel Tollner (KDU-ČSL), jehož krok souvisel se stranickým přestupem z KDS do lidové strany.

- změna stranického dresu stála v únoru 1998 také za dobrovolným odchodem místopředsedy Jiřího Honajzera, který přestoupil z ODS do Unie svobody. Místo Honajzera byl zvolen Jaroslav Zvěřina z ODS.

- v dubnu 2000 opustil místopředsednické křeslo Stanislav Gross, který byl jmenován ministrem vnitra. Grosse nahradil stranický kolega František Brožík.

- v září 2002 rezignovala místopředsedkyně Hana Marvanová (US-DEU). Důvodem byly výhrady její mateřské strany vůči tomu, že hlasovala proti vládním návrhům daňových změn.

- v dubnu 2010 rezignoval předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a jeho pravomoci přešly do rukou místopředsedkyně Miroslavy Němcové (ODS). Vlček odešel kvůli medializovaným kauzám spojeným s dotacemi a půjčkami, vzdal se i poslaneckého mandátu.

Chronologie případu obvinění Vlasty Parkanové

13. června - Policie požádala sněmovnu o vydání místopředsedkyně sněmovny Vlasty Parkanové (TOP 09) k trestnímu stíhání kvůli nákupu vojenských letadel CASA. Podle policie nenechala v době, kdy byla ministryní obrany, udělat znalecký posudek k ověření ceny nakupovaných letounů, jak prý požaduje zákon. Stát tak podle detektivů přišel o 658 milionů korun. Exministryně je podezřelá ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

- Parkanová prohlásila, že má čisté svědomí. O nákupu podle ní rozhodla vláda a příslušnou smlouvu jako ministryně sama ani nepodepisovala.

14. června - Opoziční ČSSD vyzvala Parkanovou, aby rezignovala na funkci místopředsedkyně sněmovny, a pokud by případ došel až k soudu, i na poslanecký mandát.

- Server Lidovky.cz informoval, že podle policie Parkanová uvedla vládu v omyl svým tvrzením, že posudek na koupi letounů udělá ministerstvo financí. Ministerstvo jí prý ale už předtím napsalo, že k tomu nemá oprávnění a posudek musí připravit ministerstvo obrany. Parkanová takové obvinění odmítla.

- Premiér Petr Nečas (ODS) při interpelacích prohlásil, že "o tom, kdo bude ve vládě nebo nebude ve vládě, nebude cestou žádosti o vydání rozhodovat parta policejních plukovníků nebo podplukovníků". Místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek pak premiéra obvinil ze zastrašování policie.

20. června - Případem se začal zabývat mandátový a imunitní výbor sněmovny.

- Policejní odboráři požádali otevřeným dopisem ministra financí a prvního místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, aby se omluvil za výroky o policii, které použil v souvislosti s kauzou. Premiéra Nečase pak stejnou formou požádali o zdrženlivost ve vyjádřeních o policii. Kalousek předtím označil žádost o vydání své stranické kolegyně Parkanové za policejní zvůli.

24. června - Kalousek označil obvinění Parkanové za útok policie na rozhodovací mechanismy státu a demokratický systém.

26. června - Legislativní rada vlády podpořila názor ministerstva financí, že Parkanová znalecký posudek na cenu nepotřebovala. Ke stejnému závěru už dříve dospěl Ústav státu a práva.

27. června - Parkanová po slyšení ve sněmovním mandátovém a imunitním výboru zopakovala, že při nákupu letadel nepochybila. Novinářům řekla, že se nemůže rozhodnout, zda za žádostí o její vydání je více nekompetence nebo zlé vůle.

29. června - Týdeník Respekt napsal, že ministr Kalousek měl telefonicky vyhrožovat vyšetřovateli případu tím, že "u policie skončil". Kalousek jakýkoliv nátlak odmítl. Policistovi volal prý jen proto, aby mu sdělil, že žalobci posílá odborné stanovisko, které zpochybňuje důvody pro obvinění Parkanové. Ministr se posléze obrátil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby vyšetřila, jak tvrzení o jeho vyhrožování detektivovi vzniklo a jak se dostalo na veřejnost.

1. července - Premiér Nečas prohlásil, že si neumí představit, že by sněmovna Parkanovou nevydala. Dodal, že Parkanová by udělala nejlépe, kdyby o zbavení imunity sama požádala.

10. července - Sněmovní mandátový a imunitní výbor, v němž má většinu opozice, doporučil vydání Parkanové k trestnímu stíhání.

11. července - Poslanci vydali Parkanovou k trestnímu stíhání.

Vizitka Vlasty Parkanové

Datum a místo narození: 21. listopadu 1951, Praha

Vzdělání: absolvovala studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1975); titul JUDr. získala v roce 1988.

Profesní kariéra: do roku 1990 působila jako podniková právnička, a to převážně v zemědělských organizacích.

Politická kariéra: v listopadu 1989 spoluzakládala Občanské fórum v Táboře; v lednu 1990 byla za Občanské fórum kooptována do Federálního shromáždění, mandát pak obhájila i v parlamentních volbách v červnu téhož roku; v letech 1991 a 1992 zastupovala Československo v Parlamentním shromáždění Rady Evropy; od podzimu 1992 pracovala na ministerstvu zahraničí, později na ministerstvu vnitra jako ředitelka odboru; od prosince 1997 je členkou Poslanecké sněmovny; od ledna 1997 do července 1998 byla ministryní spravedlnosti (jako první žena v ministerském křesle od vzniku ČR); od ledna 2007 do května 2009 vedla ministerstvo obrany, přičemž od ledna 2009 byla zároveň první místopředsedkyní vlády; místopředsedkyní sněmovny byla od června 2010.

Členství v politických stranách: v letech 1990 až 1998 byla členkou Občanské demokratické aliance (ODA); v roce 2001 vstoupila do KDU-ČSL (od prosince 2006 do června 2009 byla místopředsedkyní strany); v červnu 2009 z KDU-ČSL odešla a stala se členkou přípravného výboru strany TOP 09.

Rodina: vdaná; dcera Adéla

Ostatní:

- Před příchodem do čela ministerstva obrany pracovala jako členka sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a vedoucí stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO (2002-2006). Začátkem 90. let byla členkou komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk.

- Jako šéfka obrany byla Parkanová kritizována za uzavření či rozjednání řady armádních zakázek. K diskutabilním zakázkám z té doby patří například nákup obrněných transportérů Pandur (uzavřen na jaře 2009) nebo kauza údajné korupce kolem nákupu terénních automobilů Tatra. Podezřelé okolnosti provázely také nákup obrněných vozů Dingo v letech 2007 a 2008, ještě za Parkanové se nakoupila také první lehká obrněná vozidla Iveco.

- Aktuálně chce Parkanovou stíhat policie kvůli tomu, že jako ministryně obrany nenechala zpracovat posudek na cenu vojenských dopravních letounů CASA. Tím podle vyšetřovatelů vznikla státu škoda až 658 milionů korun. Parkanová tvrdí, že nepochybila a že se trestný čin ani stát nemohl.

- Část veřejnosti Parkanová jako ministryně obrany pobouřila, když spolu s hudebníkem Janem Vyčítalem nazpívala pro amerického prezidenta George Bushe duet Dobrý den, prapore hvězd a pruhů.