Írán začal obohacovat uran na vyšší úroveň

USA a Francie žádají nové a zpřísněné protiíránské sankce, Rusko hovoří o pochybách o íránských jaderných ambicích.

Sálehí prohlásil, že Írán "začal obohacovat uran na 20 procent v oddělené kaskádě v Natanzu", aby získal materiál pro teheránský výzkumný reaktor. Kaskádu tvoří 164 centrifug a podle BBC je měsíčně schopná vyrobit tři až pět kilogramů uranu využitelného pro výzkumný reaktor. Podle íránské televize Press TV je pro chod teheránského reaktoru zapotřebí 126 kilogramů uranu.

Experti oslovení BBC se domnívají, že se Írán může k uranu obohacenému na 20 procent dostat tak za rok. V podzemních provozech v Natanzu k tomu musí mít k dispozici 2000 centrifug. Doobohacení na 90 procent pak ale může trvat jenom půl roku a stačí k tomu podle téhož zdroje 500 až 1000 centrifug.

Na otázku, zda je Írán schopen z uranu obohaceného na 20 procent sám vyrobit palivo reaktoru, Sálehí odpověděl: "Máme pro to technické znalosti. Je to ale naše první zkušenost, takže budeme postupovat opatrně." Palivo se prý bude vyrábět v Isfahánu.

Írán loni dostal možnost vyvézt ho část do ciziny a palivo pro reaktor získat tam. Dosud této nabídky nevyužil, ale je ochoten o ní stále jednat.

Uran obohacený na 20 procent je z technického hlediska stále slabě obohacený, což Íránu umožňuje tvrdit, že jedná v souladu se zákonem. Pro atomovou bombu je uran potřeba vyčistit na více než 80 procent. Současné zásoby slabě obohaceného uranu v Íránu se odhadují na 1700 kilogramů.

Íránské jaderné provozy jsou pod stálou kontrolu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Její mluvčí řekl, že inspektoři jsou i v Natanzu. Zprávu o aktivitách v tomto provozu ale podají nejdříve příští týden.

Írán nevyužil loňské dohody, podle níž měl 1200 kilogramů slabě obohaceného uranu vyvézt do Ruska k obohacení na 20 procent a získat rovněž v cizině vyrobené jaderné palivo. Dohoda mu nevyhovuje v původním znění a žádá změny, na něž ale vyjednávající státy nechtějí přistoupit a zvažují další sankce. Írán chce, aby se uran nevyměnil naráz, jak je v dohodě, ale po malých částech a obratem za palivo.

Odborníci v tom spatřují důkaz toho, že Írán má opravdu potíže s provozem teheránského reaktoru. Sálehí v pondělí prohlásil, že Írán přestane s obohacováním uranu, jakmile dostane palivo pro reaktor z ciziny. Do roku 1967 je Írán získával z USA, v roce 1987 si palivo koupil prostřednictvím MAAE v Argentině. Teď tvrdí, že na izotopy nezbytné k léčbě čeká 850.000 pacientů nemocných rakovinou.

Americký ministr obrany Robert Gates chce sankce do týdnů, nikoli měsíců. Čína je pro vyjednávání. Prostředníkem by mohlo být Turecko, jehož ministr zahraničí Ahmet Davutoglu má jet příští týden, pravděpodobně v úterý, do Íránu jednat.

Tajemník Bezpečnostní rady Ruska Nikolaj Patrušev řekl, že rozhodnutí Íránu obohacovat uran na vyšší úroveň vrhá pochybnosti na íránský jaderný program. Vyzval Írán, aby reagoval na znepokojení, které svou činností vyvolává. Rusko se donedávna stavělo stejně jako Čína proti sankcím, v posledních dnech ale své stanovisko přiblížilo k americkému. "Politické a diplomatické metody jsou pro řešení důležité, ale všechno má své meze," řekl Patrušev.

S velkými obavami situaci v Íránu sleduje Izrael, který se cítí íránskými zbraněmi ohrožen nejvíce. Jeho premiér Benjamin Netanjahu řekl, že je třeba okamžitě zavést sankce, které Írán pocítí.

Autor: ČTK
www.ctk.cz