Evropský tisk k Mladičovi:Trvalo to dlouho, ale Srbsko si pomohlo

"Srbsko konečně došlo do Evropy," píše lucemburský deník Luxemburger Wort. "Dobrých 15 let po masakru u Srebrenice se kruh konečně uzavřel a bývalý generál byl dopaden. Jeho čas vypršel, protože ve stejné míře, v jaké se Srbsko odděluje od své minulosti, klesala také podpora pro Mladiče," dodává list. Upozorňuje ale, že nejen Srbové, ale také kosovští Albánci páchali zločiny na srbské menšině. Vyšetřit je stejně důsledně je "nezbytným předpokladem pro skutečné usmíření na Balkáně".

Podle norského deníku Aftenposten je zadržení Mladiče "důležitým krokem do budoucna". "To, že bývalý generál si už nežije v Srbsku na volné noze, odstraňuje hlavní překážku pro srbské členství v EU," píše list.

Také rakouský deník Kurier vidí v zatčení Mladiče především vykročení Srbska do lepší budoucnosti. "Soud s nejhledanějším válečným zločincem nebude jen spravedlivým trestem s hromadným vrahem, ale také pozdním zadostiučiněním pro statisíce bosenských Muslimů, kteří v občanské válce přišli o své nejbližší. Především je to ale osvobozující uvolnění pro celé Srbsko. Překonalo rozhodující kámen úrazu na cestě do EU a budoucnosti."

Další rakouský deník Der Standard však poukazuje na to, že Mladičovo zadržení "trvalo příliš dlouho". "Bylo to moc dlouho nejen pro příbuzné obětí srebrenického masakru, ale i pro odrazení jiných možných válečných zločinců." Dlouhé roky Bělehrad Mladiče ve skutečnosti vůbec nehledal, později pak tvrdil, že ho nemůže najít. Teprve nyní Srbsko splnilo základní předpoklad pro integraci do EU, uzavírá list.

Rovněž britský konzervativní deník The Times označuje Mladičovo zatčení za "pozdní spravedlnost". "Nejdůležitější na tom je poznatek, že základní normy mezinárodního práva jsou platné všude. Pachatel je sice za své činy zodpovědný sám, ale existuje také širší odpovědnost. Západní mocnosti o zločinech věděly, ale nepoužily svou leteckou převahu, aby je zastavily," zdůrazňuje britský list.

Švýcarský Neue Zürcher Zeitung vidí v zatčení Mladiče "pozdní zadostiučinění", poukazuje však rovněž na spoluzodpovědnost Západu. "Při vstupu (bosensko)srbských jednotek do Srebrenice v červenci 1995 Mladić před televizními kamerami prohlásil, že 'konečně přišla doba, kdy se můžeme pomstít zdejším Turkům'. Za Turky tehdy srbští nacionalisté označovali bosenské Muslimy, podle nich pozůstatek osmanské nadvlády. Mladić tehdy oznámil masakr, a Západ neposlouchal," píše švýcarský list.

Nizozemský deník de Volkskrant dochází k závěru, že "mezinárodní tlak na Srbsko ve věci Mladiče byl správný". "Mladić si byl jist, že mu velení (srbské) armády kryje záda. Vláda prezidenta Borise Tadiče nemohla nebo nechtěla jeho zadržení dlouho prosadit. Zřejmě se ale mocenské poměry v Srbsku postupně natolik změnily, že vláda musela své zábrany odhodit. Nepochybně tomu napomohl mezinárodní tlak, především skutečnost, že lepší spolupráce Srbska s haagským tribunálem byla podmínkou pro přijetí do EU. Unijní partneři sice za tuto podmínku nebyli Haagu vděční, ale zpětně lze říci, že to byl správný kurs," míní nizozemský list.

Autor: ČTK
www.ctk.cz