Výše minimální mzdy bude i v r. 2012 stagnovat

Od 1. 1. 2012 už neměly být uplatňovány ani snížené a zřejmě diskriminační sazby minimální mzdy pro určité kategorie zaměstnanců (např. mladistvé zaměstnance, poživatele invalidních důchodů a jiných) pro jejich tzv. omezené pracovní uplatnění, měla platit již jen jednotná sazba minimální mzdy.

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8.000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu, avšak sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance činí (a i nadále tedy budou činit):

• 90 % základní sazby minimální mzdy (tj. 7.200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.), jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
• 80 % základní sazby minimální mzdy (tj. 6.400 Kč, resp. 38,50 Kč/hod.), jde-li o mladistvého zaměstnance,
• 75 % základní sazby minimální mzdy (tj. 6.000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
• 50 % základní sazby minimální mzdy (tj. 4.000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Zdroj: MPSV; autor

Rozdíly mezi minimální a zaručenou mzdou

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu, vztahuje se jak na pracovní poměr, tak i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Naproti tomu zaručenou mzdou je mzda, na kterou vzniklo zaměstnanci, a to výhradně v pracovním poměru, právo (nárok). Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stanoví vláda nařízením stejně jako sazby minimální mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než předepisuje vládní nařízení, a to jak základních částek, tak i snížených částek minimální mzdy pro uvedené specifické kategorie zaměstnanců se sníženým pracovním uplatněním. Na rozdíl od minimální mzdy lze nejnižší úrovně zaručené mzdy definovat jako nejnižší cenu práce stanovenou ve vztahu ke složitosti, odpovědnosti, namáhavosti vykonávané práce. Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je na základě těchto hledisek nově odstupňována do osmi skupin, a to stejně jako u minimální mzdy při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin.

Co tedy spadlo pod stůl

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin měly být podle varianty I. ministerského návrhu odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, takto:

anebo podle varianty II. takto:

V platnosti však zůstávají nejnižší úrovně zaručené mzdy takto:

Zdroj: Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále č. 12/2007, Poradce s.r.o.

Autor: Kateřina Háchová