Nové nezabavitelné částky při srážkách ze mzdy pro rok 2012 – část 1.

Nezabavitelná částka na povinného dlužníka se stanoví jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy nově od 1.1.2012 částky 3410 Kč (jak ji nově stanovilo nařízení vlády č. 409/2011 Sb., přičemž dosud činila 3126 Kč), a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2012 nově (nařízením vlády č. 408/2011 Sb.) stanovena na 5352 Kč (dosud šlo o částku 4863 Kč), čili jako 2/3 z částky 8762 (dosud šlo o 2/3 z 7989 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí 5841,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 5326 Kč.)

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu se stanoví obdobně, a to jako 1 z nezabavitelné částky na povinného 5841,33 Kč, činí tedy 1460,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1331,50 Kč.) Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Příslušná nezabavitelná částka se nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Základní (celková) nezabavitelná částka (určitého povinného) se stanoví jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. (Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková) základní nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné - případně v průběhu výpočtu resp. stanovení základní nezabavitelné částky potřebné - zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.)

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek:

1) Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10.000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5841,33 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1460,33 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 8761,99 Kč čili po zaokrouhlení 8762 Kč. (Pro porovnání uvádíme, že ve stejné situaci podle dosavadních parametrů pro rok 2011 nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5326 Kč na osobu povinného, na dítě a manželku 2 x 1331,50 Kč; povinnému tedy nesmí být sraženo 7989 Kč.)

2) Pokud by se (v příkladu 1) uvedený zaměstnanec dosahující tam uvedené výše příjmu vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy základní nezabavitelná částka (po zaokrouhlení výsledku) 11.683 Kč (5841,33 Kč + 4 x 1460,33 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek (10.000 Kč). (Podle dosavadních parametrů pro rok 2011 činí součet nezabavitelných částek (5326 + 4 x 1331,50 Kč), tedy základní nezabavitelná částka 10.652 Kč.)

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující základní nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek) se stanoví obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5352 Kč, činí tedy 8762 Kč. (Dosud činila tato částka 7989 Kč.)

Došlo tedy k poměrně významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku finanční krize a hospodářské recese a z nich vyplývajících nejrůznějších úsporných opatření, včetně toho, že nelze předpokládat nárůst, ale spíše stagnaci, výše mezd, povede k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení doby splácení dluhů věřitelům.

Použitá literatura: Maulwurf, A.: č. 78512. Nové nezabavitelné částky (nezabavitelné minimum) při srážkách ze mzdy pro rok 2012, 18.11.2011, epravo.cz

Autor: Kateřina Háchová