Vydědění: Obrana proti vydědění

Částečné vydědění

Je možné i (jen) částečné vydědění. Potomek zůstavitele tak může být vyloučen z dědění části svého dědického podílu, např. bude vyděděn z poloviny svého podílu, a tak místo např. jedné poloviny dědictví, na kterou by jako neopomenutelný dědic měl nárok, bude dědit jen jednu čtvrtinu majetku. Nebo může být částečným vyděděním vyloučen z dědění majetku určitého druhu, např. nemovitostí. Podmíněné vydědění přípustné není.

Obrana proti vydědění

Zůstavitel může mít mnohdy zájem nebýt tak přísný a podíl na majetku toliko zkrátit, aniž by chtěl či mohl přistoupit k úplnému nebo částečnému vydědění potomka v souladu se zákonem. Proti neplatnému vydědění poskytuje totiž zákon obranu - v řízení o projednání dědictví lze vydědění popřít a to co do důvodu i formální platnosti. (Např. nenechá-li si potomek vydědění z důvodu neprojevování opravdového zájmu o zůstavitele líbit a dojde ke sporu, bude se zkoumat, zda tento potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda vůbec zůstavitel sám měl zájem se s dítětem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy. Vydědění totiž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí; nikoliv pokud je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu sám i podstatně přispěl. Zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění.)

V případě, že vyděděný potomek platnost listiny o vydědění odmítá a popírá, soud na návrh soudního komisaře (notáře pověřeného soudem k vyřízení dědictví) odkáže usnesením toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako méně pravděpodobné, tedy vyděděného potomka, aby své právo uplatnil žalobou o určení, že je v daném případě dědicem.

Zrušení vydědění

A co když se nezvedený potomek polepší a dočká zůstavitelova odpuštění? Listina o vydědění se pak zrušuje odvoláním vydědění, které musí mít stejnou formu jaké je třeba k sepsání platné vyděďovací listiny. Nejpraktičtější však bude listinu o vydědění fyzicky zlikvidovat, neboť zůstavitel zruší akt vydědění také tím, že zničí listinu, na níž byl napsán. Samotná skutečnost odpuštění bez písemného dokladu odvolání anebo zničení listiny nepostačí.

Autor: Richard W. Fetter