Manželství a právo (11. díl) - Vypořádání společného jmění II.

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. (Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.)

(Zásadně je společné jmění vypořádáváno dohodou až po zániku manželství, existuje však možnost vypořádat dohodou vzájemné majetkové poměry mezi manžely ještě před rozvodem manželství. Manželé v takové „rozvodové“ smlouvě upravují své majetkové vztahy pro dobu po rozvodu. Jestliže v době od uzavření takové smlouvy do zániku manželství (tj. právní moci rozhodnutí o jeho rozvedení) nabudou nějaký další majetek náležející do společného jmění, bude nutno jej vypořádat v závaznosti na již uzavřenou smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství. Problematiku rozvodu si však v některém z dalších pokračování našeho seriálu přiblížíme podrobněji.)

Rozdělení před soudem

Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. Řízení o vypořádání společného jmění manželů se zahajuje podáním žaloby jednoho z manželů. Návrh na vypořádání je nutno podat nejpozději do 3 let po zániku společného jmění manželů.

Po uplynutí 3 let

Nedojde-li do 3 let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebude-li do 3 let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. Pro movité věci tedy platí, že jsou ve vlastnictví toho manžela, který je na konci tříletého období po zániku společného jmění užíval pro potřebu svou či své rodiny. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. (Vypořádání společného jmění manželů se provádí rovněž po smrti jednoho z manželů. Polovina společného jmění, resp. jeho část určená podle výše zmíněných zásad stanovených v občanském zákoníku pro vypořádání, připadá pozůstalému manželovi a druhá polovina resp. část se stává předmětem dědictví spolu s majetkem ve výlučném vlastnictví zesnulého. Dědickou problematiku si však přiblížíme až příště.)

Autor: Richard W. Fetter