Ve věku 86 let zemřel americký spisovatel Gore Vidal

Málokterý spisovatel od časů Benjamina Franklina se Americe vysmíval tak obratně a tak často jako Gore Vidal. Tento "enfant terrible" americké literatury, který v úterý ve věku 86 let zemřel, ve svém díle provokoval homosexuální tematikou a parafrázoval historické události či životy významných osob. Napsal na dva tucty románů a dvě desítky divadelních her a scénářů, podílel se například i na vzniku scénářů k filmům Ben Hur a Caligula.

Terčem pozornosti byl také jeho bujarý soukromý život a zaujímání vyhraněných politických postojů. Miloval ostré televizní debaty. Podle rodinné tradice (jeho dědeček byl senátor) se Vidal též dvakrát neúspěšně pokusil kandidovat do Senátu. Předvolební frašku zachytil ve hře The Best Man (1960, 1964 film s Henrym Fondou; česky ji například uvádělo Divadlo pod Palmovkou pod titulem Ten nejlepší).

Eugene Luther Vidal se narodil 30. září 1925 a vyrůstal v prostorách vojenské akademie West Point. Jeho otec byl instruktorem letectví. Záhy začal používat jako křestní jméno příjmení své matky za svobodna. Jeho "mariňácké" zážitky se odrazily v prvotině Williwaw (1946), která se svezla na první vlně nadšených románových epopejí o "velké válce". Strohý a zdařilý popis boje mužů s živly napsal v devatenácti letech.

Ostruhy nonkonformního literáta si vysloužil již dalším románem Město a sloup z roku 1948. Jeho protagonistou byl homosexuál, což tehdy prudérní Ameriku notně rozčililo. Přímost, s níž Vidal pojednával toto tabuizované téma i v dalších pracech, znamenala revoluci v americké próze o gayích.

Jeho radikální názory se projevily zejména ve svěžích pohledech na motivace jedince v dějinách, jimiž se prvně zaskvěl v portrétu odpadlického císaře Juliana (1964, česky Julianus, 1992), a poté v cyklu procházejícím mladičkou mytologií USA.

Jiný pohled na národní velikány nabídl například v pentalogii Washington D.C. (Hlavní město Washington, 1967), Burr (1973, česky Skandální život Aarona Burra, 1990), 1876 (1976), Lincoln (1984) a Empire (Impérium, 1987). V satiře na výdobytky sociální revoluce Myra Breckenridgeová (1968) vykreslil humornou karikaturu siláckých pornografií literárních konkurentů. V taškařici Duluth (1983, česky 1993 pod názvem Amerika) se vysmál nekonečným TV seriálům o texaských naftařích a další "zbohatlické havěti".

Kvůli své sexuální orientaci se cítil v USA nepohodlně a valnou část 60. a 70. let strávil v Itálii se svým přítelem Howardem Austenem. Sebe sama si zahrál ve Felliniově filmu Řím (1972). Nálepku homosexuálního spisovatele ale nikdy nepřijal. V eseji Růžový trojúhelník a žlutá hvězda (1981) napsal: "Americké vášni pro kategorizace se nyní podařilo vytvořit neexistující kategorie - gay a heterosexuál. Buď jste jedno, nebo druhé. Ale protože každý je směsicí různých sklonů, kategorie se hroutí."

Při své návštěvě Prahy v roce 2001, kdy byl hostem Festivalu spisovatelů, se Vidal dostal do mediálního sporu i se současným prezidentem Václavem Klausem, tehdy předsedou ODS a Poslanecké sněmovny. "Bůh nás chraň před intelektuály - vůbec, ale před Gorem Vidalem zvláště," napsal tehdy mimo jiné Klaus v českých denících v narážce na Vidalovy údajně "ultralevé" názory. Vidal také označil Klausova slova za totalitní a trapná, podle Vidala svou rétorikou ustrnul v padesátých letech.